Londýn - Dvou set padesáté výročí slaví dnes Britské muzeum v Londýně, jedno z největších muzeí světa. Přes pět milionů lidí ročně zhlédne kolem sedmi milionů exponátů včetně slavné Rosettské desky nebo sochy z Velikonočního ostrova. Nabízí kontinuální cestu lidskou civilizací a historií, připomíná londýnský spolupracovník ČT Ivan Kytka. Jednotlivé sály na sebe totiž navazují a dávají návštěvníkům obraz vývoje civilizace během posledních pěti tisíc let.
Britské muzeum bylo otevřeno 15. ledna 1759 a v minulosti je nejvíce proslavily sbírky ze starověkého Egypta a Mezopotámie, nespočet cenných artefaktů je k vidění i v odděleních starého Řecka a Říma, prehistorie Evropy, Blízkého Východu, Asie nebo Afriky, Oceánie a Ameriky. Kromě stálých expozic pořádá muzeum ročně okolo dvou desítek tematických výstav a láká návštěvníky i na díla současných avantgardních umělců.
Základem dnešního rozsáhlého fondu Britského muzea se stalo v roce 1753 zhruba 80 tisíc předmětů sbírky, kterou lékař a sběratel sir Hans Sloane odkázal národu. Za sbírkou, ceněnou tehdy nejméně na sto tisíc liber, požadoval v závěti dvacet tisíc liber pro své dvě dcery. Potřebné finance byly získány ve veřejné loterii a parlament schválil zákon o Britském muzeu, který král Jiří II. podepsal 7. června 1753.
Současná budova muzea byla dostavěna v roce 1850 (později rozšiřována) a sedm let nato byla na nádvoří muzea postavena monumentální Kruhová čítárna. Koncem 19. století opustily muzeum přírodovědné sbírky, které se přestěhovaly do nového samostatného muzea v South Kensingtonu.
V roce 1973 se muzejní knihovna stala součástí nové organizace Britská knihovna a v roce 1997 se přestěhovala do její nové budovy. Jelikož knihovna zabírala značnou část muzea, provedlo muzeum po roce 1997 rozsáhlou rekonstrukci centrální části. Dvorana kolem Kruhové čítárny byla podle návrhu architekta Normana Fostera zastřešena skleněnou krytinou, čímž vznikl jedinečný prostor pro výstavy. V roce 2000 byla Kruhová čítárna poprvé zpřístupněna veřejnosti (dříve do ní měli přístup jen akademici či majitelé zvláštních propustek).
