Separatisté a unionisté v Severním Irsku se po třech letech politické blokády dohodli na vytvoření vlády. Separatistická strana Sinn Féin následovala Demokratickou unionistickou stranu (DUP) a podpořila návrh dohody, který ve čtvrtek zveřejnily irská a britská vláda. Region, který je s Anglií, Skotskem a Walesem součástí Spojeného království, v posledních letech kvůli chybějící místní vládě spravovali úředníci z Londýna.
Severní Irsko bude mít po třech letech vládu. Separatisté a unionisté ukončili pat
Koaliční vláda Severního Irska se rozpadla v lednu 2017. Ke vzniku funkčního kabinetu nepomohly ani předčasné volby, ani další jednání. Unionisté a separatisté nedokázali překonat rozpory mimo jiné v otázce plánovaného odchodu Spojeného království z Evropské unie.
Zatímco Sinn Féin si přála setrvání v EU, DUP podporovala tehdejší londýnskou vládu premiérky Theresy Mayové, která vyjednávala s Bruselem o brexitu. Otázka Severního Irska a především režimu na jeho hranici s Irskou republikou, která zůstává v EU, byla jedním z hlavních problémů v brexitových jednáních Londýna s Bruselem.
Ochrana irského jazyka i peníze z britského rozpočtu
Obě severoirské strany se vzájemně obviňovaly z ohrožování křehkého míru v regionu, který zavládl po takzvané Velkopáteční dohodě z roku 1998.
Dohodu o obnovení místní správy v Severním Irsku ve čtvrtek večer zveřejnily vlády v Dublinu a Londýně. Obsahuje pasáže o ochraně irského jazyka, která je důležitá pro separatisty, ale především příslib peněz z britského státního rozpočtu na velké infrastrukturní projekty v Severním Irsku.
„Vedení strany Sinn Féin se dnes (v pátek) sešlo a rozhodlo se znovu podílet na chodu institucí dělené moci,“ uvedla předsedkyně separatistické strany Mary Lou McDonaldová. Šéfka DUP Arlene Fosterová už dříve řekla, že dohoda není dokonalá, může ji ale podpořit.
Právě princip dělby moci mezi separatisty, kteří si přejí sjednocení Severního Irska s Irskou republikou, a unionisty, kteří chtějí setrvat ve Spojeném království, je jedním z hlavních bodů mírové dohody z konce 90. let.
K dohodě přiměla politiky smrt novinářky i neúspěch ve volbách
Silným podnětem pro obnovené rozhovory byla smrt novinářky Lyry McKeeové loni v dubnu. Zastřelil ji neznámý pachatel, když sledovala nepokoje v Londonderry, severoirském městě, které leží u hranice s Irskem a v minulosti se stalo místem krvavých střetů mezi převážně protestantskými unionisty a katolickými republikány. K zodpovědnosti za vraždu novinářky se přihlásila radikální republikánská organizace Nová IRA. Uvedla tehdy, že mířila na policisty.
V pondělí by navíc vypršela lhůta, po které by se musely konat nové volby do místního sněmu. Ve volbách do britské Dolní sněmovny, které se konaly loni v prosinci, přitom obě velké severoirské strany přišly o podporu voličů, a podle analytiků se tak Sinn Féin i DUP obávaly, že by je mohli voliči potrestat i při regionálním hlasování.
Pod tlakem byly strany ale i kvůli nadcházejícímu odchodu Spojeného království z Evropské unie, který se s největší pravděpodobností uskuteční již na konci ledna.
Poté, co 31. prosince 2020 skončí přechodné období, bude mít Severní Irsko na základě dohody vyjednané britským premiérem Borisem Johnsonem zvláštní postavení. Region bude z právního hlediska součástí britského celního území. V praxi ale vznikne celní hranice mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království.