Washington – Server The Daily Beast zveřejnil dva dopisy, které Bowe Bergdahl v minulých letech poslal své rodině. Americký seržant, kterého po pětiletém afghánském zajetí vyměnil Washington za pět členů Talibanu, v dopisech hledá sám sebe a zároveň nešetří kritikou americké armády. Voják, který byl dosud ošetřován v německém Landstuhlu, se dnes vrátil do USA a bude se zotavovat v armádní nemocnici v texaském San Antoniu.
Žádné pompézní vítání válečného hrdiny a posledního amerického válečného zajatce z Afghánistánu se nekoná. Bergdahla asi čeká bolestné překonávání toho, co v zajetí zažil. Jeho komplikovaný zdravotní stav se pomalu zlepšuje. V Texasu by měl absolvovat další fázi procesu návratu k normálnímu životu a nejspíš se zde také setká po letech s rodiči, kteří ale žádají veřejnost o soukromí. Armáda se nyní snaží předejít tomu, aby byl voják po pěti letech izolace vystaven veřejnému tlaku, který by mohl mít značný dopad na jeho psychiku.
Bergdahlova výměna nicméně vyvolává v USA kritiku a někteří jeho kolegové jej označili za dezertéra. Pentagon hodlá okolnosti případu prověřit. Podle průzkumu Washington Post a ABC si dvě třetiny Američanů myslí, že vláda udělala chybu, když Bergdahla vyměnila za pět nebezpečných členů Talibanu.
Internetový server Daily Beast mezitím zveřejnil dva dopisy, které Bergdahl údajně v minulých letech poslal své rodině. Každý má jiný rukopis a lze z nich vyčíst dvě věci: jde o velmi citlivého člověka, který hledá sám sebe a který zároveň nešetří kritikou americké armády. Jeden z dopisů obsahuje také vzkaz týkající se jeho zmizení ze základny.
Z dopisů Boweho Bergdahla
"Chybělo vedení, pokud vůbec nějaké bylo. Podmínky mužů, kteří v útocích riskovali životy, byly špatné a vypadalo to, že se zhoršují.”
„Pokud tento dopis dojde do USA, tak řekněte těm, kteří jsou zapojení do vyšetřování, že každá situace má více stran.“
První dopis také obsahuje kresbu zvířecí stopy, což by mohlo dokládat jeho pravost. Některé časti textu jsou začerněné. Není jasné, kdo a proč tak učinil, ale v této podobě je prý Bergdahlovy rodiče dostali. „Všechno je napsáno s chybami. Takže těžko říct - diktoval dopisy někomu, aby je psal za něj? Mohl vůbec držet pero? Říkal to, co mu Taliban dovolil říct?“ poznamenává redaktorka Kimberly Dozierová. „Začíná to logicky, ale pak se to mění v něco, co se těžko čte a čemu je velmi těžké porozumět. Využil jen toho, že mohl strávit co nejvíc času psaním, aniž by byl držen v kleci?“
Dopisy nabídly ale jen částečný pohled do hlubin Bergdahlovy duše. Něco lze taky vyčíst z jeho poznámek a emailů, k nimiž se dostala jeho známá a poskytla je deníku Washington Post. Vyplývá z nich, že voják strávil ještě před vstupem do armády měsíc u pobřežní stráže. Odejít měl kvůli psychickým problémům.
Seržant Begrdahl padl do zajetí afghánských povstalců v roce 2009 a jeho propuštění oznámil prezident Barack Obama koncem května. Část amerických kongresmanů výměnu kritizuje, jak pro údajně „vysokou cenu“ za Bergdahla, tak kvůli tomu, že Bílý dům Kongres o zahájení akce neinformoval. Případ vyšetřuje armádní výbor Sněmovny reprezentantů, před nímž vypovídal i ministr obrany Chuck Hagel. Ten stejně jako Obama Bergdahlovo osvobození hájil s tím, že byl bezprostředně ohrožen vojákův život.
Někteří z Bergdahlových kolegů po jeho osvobození prohlašují, že se k Talibanu dostal dobrovolně. Sám Bergdahl prý v Německu americkým činitelům řekl, že jej islamisté mučili a drželi v kleci. Vedení armády dnes v prohlášení uvedlo, že po jeho zotavení bude „pokračovat v komplexním zkoumání okolností jeho zmizení a zadržování“.
Na výsledku šetření závisí několik důležitých bodů Bergdahlovy budoucnosti. Pokud vyjde najevo, že byl vojákem, který řádně plnil své povinnosti a padl do zajetí, bude mít nárok na více než 300 tisíc dolarů (přes šest milionů korun), které mu armáda vyplatí za pět let věznění. Pokud jej navíc klasifikuje jako válečného zajatce, dostane další podobnou částku. Vyšetřování také určí, zda má nárok na povýšení, které by podle armádních pravidel bylo automatické, kdyby v zajetí pobýval ještě o měsíc déle.
