Separatisté navrhují ústavu: Jsme autonomní, ale přesto součást Ukrajiny

Kyjev - Vedoucí představitelé takzvaných lidových republik v ukrajinském Donbasu zveřejnili svůj návrh změn ukrajinské ústavy, který předpokládá rozsáhlou autonomii povstaleckých zón v Doněcké a Luhanské oblasti, ale označuje je za nedílnou součást ukrajinského území. „Doufáme, že brzy najdeme shodu a řešení přijatelné pro obě strany,“ řekl zástupce doněckých separatistů Denis Pušilin. Kyjev zatím na návrh nereagoval. Z Ukrajiny uprchlo před ozbrojeným konfliktem podle OSN zhruba 878 000 lidí.

Radikálové z vedení donbaských republik do této chvíle jednoznačně nedeklarovali ochotu podřídit se správě Kyjeva, přestože Moskva, která je podporuje, územní celistvost Ukrajiny vyjma anektovaného Krymu v oficiálních vyjádřeních nezpochybňuje. V únorových mírových dohodách z běloruského Minsku se píše, že politické urovnání donbaské krize má proběhnout „v souladu s ukrajinskými zákony“. Kyjev má do konce roku obnovit plnou kontrolu rusko-ukrajinské hranice.

Jednotlivé body návrhů, jejichž plný text zveřejnila agentura DAN, vycházejí z formulací minských dohod. Představa separatistů počítá s vymezením zvláštní zóny na východě země, jejíž územní rozsah bude stanoven zvláštním zákonem. Území bude mít rozsáhlou autonomii včetně neodvolatelnosti zvolených zástupců Kyjevem, vytváření vlastních bezpečnostních složek, autonomního využívání přírodních zdrojů nebo používání ruštiny. Vedoucí představitelé lidových republik Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij si zachovají své funkce, pokud je z nich místní donbaské orgány, nikoli Kyjev, neodvolají.

Prezident samozvané Doněcké lidové republiky Alexandr Zacharčenko
Zdroj: ČT24

„Výkonnou moc v (ukrajinských) oblastech a okresech a ve městech Kyjevě a Sevastopolu uplatňují místní správní orgány. Zvláštnosti výkonné moci ve městech Kyjevě a Sevastopolu určují jednotlivé ukrajinské zákony,“ píše se v návrhu. V ústavním článku 133 se podle povstaleckého návrhu bude nadále uvádět, že „součástí systému administrativního a územního uspořádání je autonomní republika Krym“. O Krymu, zabraném loni na jaře Ruskem, musí podle luhanského zmocněnce Vladislava Dějněga rozhodnout Kyjev, nikoli povstalci. „Tento problém s Donbasem nijak nesouvisí a absolutně není v naší kompetenci,“ uvedl.

Jsme připraveni k mírovému rozhovoru, zní od separatistů

Lidové republiky jsou podle Dějněga ochotny zůstat součástí Ukrajiny ve jménu zastavení ozbrojených bojů na Donbasu. Připravenost respektovat zachování územní celistvosti země není podle něj ale novinkou. „Ochota Luhansku a Doněcku dosáhnout kompromisu s Kyjevem není obsažena jen v našich návrzích ústavních změn. Lidové republiky to daly najevo už loni v září na první schůzce v Minsku,“ citovala Dějněga luhanská agentura LuganskInformCentr. „Už tehdy republiky navzdory svým vojenským úspěchům souhlasily s tak ohromným kompromisem,“ dodal. Názory ukrajinského vedení na tuto otázku jsou ale podle Dějněga neudržitelné. „Zdá se to nemyslitelné, ale lidé uzurpující si moc v Kyjevě si nepřejí naši integraci cestou decentralizace. A to jsme připraveni k mírovému a konstruktivnímu dialogu,“ podotkl Dějněgo.

Podle ruské agentury RBK separatisté své návrhy předali takzvané kontaktní skupině, jak to předpokládají minské dohody. Na její platformě se od února jedná o mírovém urovnání krize. Ukrajinské vedení návrhy povstalců zatím nekomentovalo. Premiér Arsenij Jaceňuk nedávno prohlásil, že „Moskva ani nikdo jiný nemá právo diktovat Ukrajině, jaká má být její ústava“. Minské dohody nicméně „dialog o budoucím režimu“ povstaleckých zón předpokládají.

Z Ukrajiny před konfliktem uprchlo už téměř 880 000 lidí

Z Ukrajiny uprchlo před ozbrojeným konfliktem podle OSN zhruba 878 000 lidí. Dalších 1,3 milionu lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy, jsou uprchlíky ve vlastní zemi.

Podle názoru kyjevských komentátorů může být klíčovým sporným bodem pořádání místních voleb, s nimiž minské dohody počítají. Kyjevský parlament už v březnu schválil zákon se seznamem měst a obcí, na které se má budoucí zvláštní status vztahovat. Prezident Petro Porošenko ale zákon opatřil dodatkem, podle něhož zákon o zvláštním statusu vstoupí v platnost až po komunálních volbách provedených podle ukrajinských zákonů. Separatisté takový postup odmítli. V jejich dnešním návrhu se uvádí, že volební systém povstaleckého území má být nezávislý na zákonodárné a výkonné moci Kyjeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 2 hhodinami

Trump jmenoval guvernéra Landryho zvláštním vyslancem pro Grónsko

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Šéf Bílého domu to v neděli večer uvedl na své síti Truth Social. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla.
před 3 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 6 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Křesťané v Izraeli slaví advent po dvou letech války v klidnější atmosféře

Po dvou letech války prožívají i křesťané v Izraeli advent a vánoční svátky v poněkud klidnější atmosféře. V klášteře Latrun na pomezí židovského státu a Západního břehu se koledy zpívají arabsky. Arabové totiž tvoří většinu křesťanů v zemi. Nejrozšířenější světové náboženství je v Izraeli menšinovým. Kvůli populačnímu nárůstu židů a muslimů se podíl křesťanů dále snižuje.
před 11 hhodinami

V Nigérii se podařilo osvobodit 130 žáků unesených ozbrojenci

V Nigérii se podařilo osvobodit na 130 žáků, které v listopadu unesli ozbrojenci z katolické školy na východě této více než dvěstětřicetimilionové země, píše agentura AFP.
před 12 hhodinami

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Na deset tisíc lidí se účastnilo pietní akce na místě tragédie, kam přijel i premiér Anthony Albanese, jehož dav vypískal. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...