Senzace na kolejích – legendární létající Skot je znovu v provozu

Železniční legenda se vrací na koleje. Jeden z nejslavnějších vlaků světa – Létající Skot – vstoupil do historie jako první souprava, která pokořila rychlostní limit 100 mil v hodině. Nyní má za sebou desetiletou opravu a opět nadchnula fanoušky klasických parních lokomotiv.

Slavná historie psaná uhlím začala v roce 1862. Tehdy odstartovalo pravidelné spojení mezi Londýnem a Skotskem. Začalo se mu říkat Létající Skot. Přezdívku si ale pro sebe nakonec uzurpovala vlaková souprava, která poprvé vyjela v roce 1923. Jako první překonal Létající Skot rychlost sta mil, tedy zhruba 160 km v hodině. Ve své době špička technického vývoje figurovala na plakátech Britských drah i na britských poštovních známkách–.

Status „celebrity“ mezi vlakovými soupravami získal Létající Skot na výstavě ve Wembley v roce 1924. Návštěvníci si v jeho vagonech mohli prohlédnout – v některých případech poprvé - chlouby z tehdejších kolonií. Vrchol technického umu také odpovídal tehdejšímu vrcholu britského impéria. Elegantní a na svou dobu mimořádně rychlý vůz se postupně stal spolehlivou spojnicí Londýna s Edinburgem.

Nahrávám video

Symbol britského inženýrství vyjel naposledy v roce 1963 – od té doby měl existovat jen v muzeích jako doklad slavných časů průmyslové revoluce. Na jeho zásadní renovaci se začalo pracovat před devíti lety.

Už jednou se přitom Létající Skot na koleje slavnostně vracel, a to po opravě v roce 1973. Teď má za sebou desetiletou důkladnou rekonstrukci v přepočtu zhruba za 125 milionů korun. Zatímco ocelové srdce lokomotivy opět bije naplno, její kabát čekají ještě změny. Veřejnosti se zatím ukázal ve strohé černé barvě, se kterou prožil druhou světovou válku. Brzy ale se vrátí k pověstnému odstínu tzv. britské železniční zelené.

Létající Skot v číslech

  • Délka: 21 metrů
  • Váha: 96 tun
  • Maximální rychlost: 160 km/h
  • Odhad dosud ujeté vzdálenosti: více než 4 miliony kilometrů

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Moldavsku raketově přibývá přeletů a výbuchů ruských dronů

V posledních měsících výrazně narůstá množství ruských dronů narušujících vzdušný prostor Moldavska. Přibývá i případů, kdy ruské zbraně – vedle dronů i rakety – explodují přímo na moldavském území. Zatím nezabily žádného moldavského občana, při útocích na hraniční přechody ale způsobily zranění. Většina projektilů dosud dopadá na neobydlená místa, zaznamenány ale byly už ve všech částech země včetně předměstí Kišiněva. Moldavsko přitom nemá účinnou protivzdušnou obranu.
před 26 mminutami

Čína a KLDR otevřely most dokončený před dvanácti lety. Má posílit obchod mezi zeměmi

Peking a Pchjongjang ve čtvrtek slavnostně otevřely nový přeshraniční most, který na zprovoznění čekal více než deset let. S odvoláním na čínská státní média o tom informovaly tiskové agentury. Most přes hraniční řeku Ja-lu spojuje čínský Tan-tung se severokorejským Sinuidžu. Podle agentury Reuters se má stát nejdůležitějším pozemním přechodem pro obchod mezi oběma zeměmi.
před 46 mminutami

Omezení Starlinku narušilo Ukrajině obranu. Ruské útoky mají řadu obětí

Čtyři lidé zemřeli během útoků ruské armády na Kyjev. Úder zasáhl obytný panelový dům. Ráno pak střely podle starosty Vitalije Klyčka mířily na energetické objekty. Šest lidí přišlo o život a deset utrpělo zranění při útoku na Luck na západě Ukrajiny, další tři zemřeli v Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Asi 600 tisíc lidí skončilo bez elektřiny. Společnost SpaceX mezitím zavedla omezení pro některé služby Starlinku na Ukrajině, čímž narušila obranné mise, upozornil Kyjev. Úderům čelilo i Rusko. Největší tamní banka Sberbank tvrdí, že její datové centrum v Saratovské oblasti zasáhly drony. Podle serveru Meduza hlásí uživatelé výpadky služeb.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Je bolestivé, když si Trump vybere druhou stranu, prohlásil Zelenskyj

Je bolestivé, když si americký prezident Donald Trump vybere jinou stranu, než jsme my, řekl ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v narážce na Trumpův příklon k Rusku. V rozhovoru s britským moderátorem Piersem Morganem ukrajinský prezident také litoval, že jeho země, která se brání ruské ozbrojené agresi, podle něj v posledních dnech „ztrácí silného partnera“ v podobě Spojených států.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

U Hormuzského průlivu se za 24 hodin potopily dvě nákladní lodě

Poblíž Hormuzského průlivu se ve středu po zásahu projektilem potopila kontejnerová loď plující pod singapurskou vlajkou a další nákladní loď byla poškozena, informovala agentura Reuters s odvoláním na zdroje z oblasti námořní bezpečnosti. Agentura později informovala o potopení dalšího plavidla, které bylo zasaženo již před třemi týdny. Na plavidla v úžině klíčové pro přepravu ropy útočí Írán od chvíle, kdy Spojené státy americké a Izrael v únoru zahájily údery proti Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZbraně na Ukrajinu i schůzky v Moskvě. Pragmatická zahraniční politika Srbska

Srbsko čekají předčasné parlamentní volby, které mohou zásadně proměnit tamní politickou scénu. Exprezident Aleksandar Vučić sází na politický kalkul a uchází se o křeslo premiéra. V cestě mu však stojí neobvyklý soupeř – nestranická kandidátka expertů „vyrostlá“ ze stotisícových studentských protestů. Redaktorka týdeníku Respekt Magdaléna Fajtová v podcastu Za Horizont popisuje srbskou „politiku všech azimutů“, šance opozice i důvody, proč Bělehradu vyhovuje sedět na více židlích najednou. Moderuje Daniela Škopková.
před 13 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
před 13 hhodinami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.