Sencov ukončí hladovku. Ničeho jsem nedosáhl, jenom jsem si podlomil zdraví, napsal z vězení

Nahrávám video

Ukrajinský režisér Oleh Sencov, odsouzený v Rusku k dvaceti letům vězení za terorismus, se rozhodl ukončit hladovku. Oznámila to ruská vězeňská správa a její informaci potvrdila i ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denysovová. Sencovův právník Dmytro Dinze následně sdělil, že jeho mandant se sám rozhodl hladovku ukončit od 6. října, protože mu proti jeho vůli hrozila nucená výživa.

Sencov držel protestní hladovku ve vězení na severu Sibiře od poloviny května. Hladověním chtěl dosáhnout propuštění všech ukrajinských politických vězňů v Rusku vyjma sebe.

„Oleh Sencov přestal držet hladovku, oznámil to v prohlášení a souhlasil s příjmem potravy. O tom, jak ho vyvést ze stavu hladovění, jednali nejlepší dietologové v Moskvě. Pro normalizaci jeho zdraví byla sestavena odpovídající dieta,“ řekl v pátek zástupce vedení vězeňské správy Valerij Maksimenko.

Informaci později potvrdila i ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denysovová: „Oleh Sencov ukončil hladovku. To znamená, že je v kritickém stavu, prakticky za hranicí.“ Denysovová přitom poukázala na to, že v Rusku doposud bez lékařských zpráv tvrdili, že jeho zdravotní stav je uspokojivý. „To ale není pravda,“ zdůraznila.

„Jsem hluboce přesvědčena, že v Rusku mu neposkytují odpovídající lékařskou péči. I nadále žádám, aby k němu měli přístup nezávislí vysoce kvalifikovaní odborníci, ale Kreml to neudělal,“ dodala Denysovová, která očekává, že jí bude co nejdříve umožněn přístup k Sencovovi.

Režisérovi hrozila nucená výživa. Hladovku proto ukončil, aniž by něčeho dosáhl

Sencovův advokát Dmytro Dinze ale později televizní stanici Nastojaščeje vremja řekl, že prohlášení o ukončení hladovky bude předáno vězeňské správě až v sobotu 6. října. Ukázal i dopis, v němž Sencov vysvětlil své rozhodnutí tím, že mu hrozila nucená výživa proti jeho vůli.

Je chudokrevný, má dystrofii, začínající hypoxii. To je stav, kdy některé orgány nemají dost kyslíku.
Natalia Kaplanová
sestřenice Oleha Sencova

„V souvislosti s kritickým stavem mého zdraví a s nastoupenými patologickými změnami vnitřních orgánů byla pro mne na velmi blízkou dobu naplánována nucená výživa. Na můj názor se při tom už nebere ohled - údajně už nejsem schopen adekvátně hodnotit zdravotní stav a nebezpečí, která mi hrozí,“ píše se v rusky ručně psaném dopise.

„Násilné vyživování bude prováděno v rámci oživovacích opatření k záchraně života pacienta. Za daných podmínek jsem nucen zastavit svou hladovku k zítřejšímu dni, to znamená 6. 10. 2018,“ napsal Sencov. Vyjádřil zároveň lítost nad tím, že jeho boj trval 145 dní, během nichž zhubl o 20 kilogramů a podlomil si zdraví, ale „cíl přesto nebyl dosažen“.

Obhájce Denize v této souvislosti zdůraznil, že „Oleh přirozeně zastavit hladovku nechtěl, bylo to vynucené opatření“. Pracovníci vězení podle něj dali Sencovovi lhůtu do konce týdne s požadavkem, aby hladovku ukončil, jinak „by ho připoutali k posteli a začali ho nuceně krmit trubičkou“.

Oleh Sencov v ruském vězení
Zdroj: ČT24/Vězeňská správa RF

Spekuluje se o výměně za Rusy vězněné v USA

Ruský opoziční list Novaja gazeta nedávno napsal, že Moskva chce filmaře vyměnit za tři své občany uvězněné v USA: obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, pilota Konstantina Jarošenka, odsouzeného za pašování drog, a Mariji Butinovou, drženou ve vazbě.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ale prohlásila, že o takové iniciativě neví. Ani filmařův obhájce Dmitrij Dinze o takových plánech nevěděl, nicméně je prý ochoten přispět k výměně, pokud jsou záměry Moskvy opravdu vážné.

Hladovka byla bojem Sencova s prezidentem Putinem podle schématu kdo s koho. Kreml za žádnou cenu nechce podlehnout tlaku a vyjít vstříc požadavku výměny Sencova a dalších Ukrajinců za ruské občany, kteří sedí v ukrajinských věznicích. Když hladovku ukončil, tak je v očích Kremlu ten poražený a výměna je mnohem pravděpodobnější.
Petra Procházková
redaktorka Nového deníku

Dvaačtyřicetiletý filmový režisér a odpůrce ruské anexe Krymu byl v roce 2015 odsouzen za to, že se na jaře 2014 spolu se svým společníkem údajně pokusil na ukrajinském poloostrově podpálit kancelář vládní strany Jednotné Rusko.

Režisér obvinění označil za vykonstruovaná, lidskoprávní organizace Amnesty International považuje proces za stalinistický. Soud kritizoval také Kyjev, Evropská unie či Spojené státy. Za propuštění Sencova se přimlouvala řada zahraničních politiků a umělců.

Nejdelší hladovka trvala 167 dnů a skončila smrtí

Podle dostupných zdrojů držel v novodobé historii nejdelší hladovku Manuel Sevillano Martin, vězněný člen španělské extremistické levicové organizace Grapo (Skupina protifašistického odporu 1. říjen), který v květnu 1990 zemřel po 167 dnech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 24 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 25 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 28 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 5 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 6 hhodinami
Načítání...