Šéf NATO: Díky Moskvě mohou separatisté nečekaně zaútočit

Brusel/Kyjev - Rusko podle NATO soustřeďuje své síly na hranicích s Ukrajinou a posílá další zbraně proruským separatistům v Donbasu. Tím povstalcům umožňuje zahájit nečekaný útok, pokud se pro to rozhodnou, varuje generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Obě strany se nadále obviňují z porušování dohod.

„Dochází k ruskému (vojenskému) soustředění jak podél hranic s Ukrajinou, tak uvnitř východní Ukrajiny s neustálým přísunem těžké výzbroje, tanků, dělostřelectva, munice, systémů protivzdušné obrany. Pokračuje také vytrvalý výcvik,“ uvedl Stoltenberg.

„Takže mají kapacitu, schopnost zahájit nové, překvapivé útoky, ale samozřejmě nikdo nedokáže říci nic s jistotou o jejich záměrech,“ dodal generální tajemník NATO.

Ruská agentura TASS z prohlášení šéfa NATO vyzdvihuje, že vyzval obě strany konfliktu k respektování minských mírových dohod. „Jsme svědky neustálého porušování dohody o příměří a já vyzývám obě strany k plnění této dohody,“ citovala agentura Stoltenberga.

Nahrávám video

Kolem frontové linie znovu přituhuje

Zprávy, které předtím přinesly z Donbasu ukrajinské a ruské zdroje, dosvědčují, že se napětí na východě Ukrajiny dál zvyšuje a povstalci a vládní síly se navzájem obviňují z provokací a opětného vracení těžkých zbraní k bojovým liniím. Podle únorových ujednání z Minsku, která se týkají i zastavení palby, by těžká výzbroj obou stran měla být mimo dostřel demarkačních linií.

Mluvčí ukrajinského prezidenta Oleksandr Motuzjanyk, pověřený sledováním protipovstalecké operace na východě země, dnes podle agentury Ukrinform sdělil, že za uplynulých 24 hodin nepřišel o život žádný ukrajinský voják, pět jich však bylo zraněno. Uvedl také, že vzbouřenci od neděle porušili příměří dojednané v Minsku v 16 případech.

Mluvčí dodal, že separatisté přitom použili i zbraně, které měly být už dávno stažené - konkrétně minomety ráže 120 milimetrů a kanony ráže 122 milimetrů. V Doněcké oblasti je podle něj nadále nejžhavějším bodem obec Pisky a na jihu u Mariupolu Šyrokyne. V druhém povstaleckém regionu, Luhanské oblasti, je příměří porušováno zejména u obcí Ščastja, Stanycja Luhanska, Zolote a Krymske.

  • Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu AČR: „Přísun zbraní je viditelným důkazem toho, co se na obou stranách děje, ale mnohem významnější je zjištění, že Rusko posiluje u separatistů schopnosti vedení. Připravují je k vedení sofistikovanějších bojových operací, než tomu bylo dosud. A to může být do budoucna velkým problémem.“

Mluvčí povstaleckých jednotek Eduard Basurin dnes naopak tvrdil, že ukrajinské síly pokračují v upevňování svých pozic a v přesunu těžkých zbraní k demarkačním liniím. „Od začátku jara tam stahují zbraně. To je v rozporu s minskými dohodami,“ prohlásil Basurin podle agentury RIA Novosti. Tím podle něj Kyjev ohrožuje urovnání konfliktu v Donbasu.

V centru Doněcka se dnes podle agentury TASS několik desítek tisíc lidí zúčastnilo slavnostního průvodu u příležitosti „Dne republiky“. Jde o svátek věnovaný prvnímu výročí referenda o sebeurčení Doněcké oblasti, které se konalo přesně před rokem. Vůdci separatistů tvrdí, že se ho zúčastnilo 75 procent obyvatel oblasti a téměř 90 procent z nich se vyslovilo pro svrchovanost regionu.

Kyjev ale referendum neuznal a revolta separatistů postupně přerostla v ozbrojený konflikt s vládními silami, v němž vzbouřencům poskytlo rozsáhlou pomoc Rusko, a to včetně pomoci vojenské.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 11 mminutami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 38 mminutami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 1 hhodinou

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 3 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 5 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 7 hhodinami

„Viděli jsme všechny podoby války,“ řekl ČT malíř z jižního Libanonu

Smrt příbuzných, zničené živobytí i své osobní postoje a zkušenosti s válkou přiblížili pro Českou televizi obyvatelé jiholibanonské vesnice Arab Salím, která se několikrát stala cílem izraelských úderů. I přes četné vojenské porážky ze strany Jeruzaléma zůstává teroristické hnutí Hizballáh v regionu hluboce zakořeněné a sympatie k němu nechovají jen šíitští extrémisté.
před 10 hhodinami
Načítání...