Praha/Kyjev/Washington – „Kdyby (na Ukrajině) neintervenovalo Rusko, tak je podle mého názoru už konec celého válčení. Separatisté už by neměli ani munici, ani dostatek lidí k tomu, aby mohli pokračovat dál.“ V rozhovoru pro ČT to uvedl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Stejně jako západní politici se však i on vyhnul v souvislosti s potvrzenou přítomností ruských vojáků na východní Ukrajině slovu „invaze“. Témuž slovu se na dnešním brífinku vyhnul i americký prezident Barack Obama.
- Podle NATO na Ukrajině nyní bojuje více než tisíc ruských vojáků.
- Povstalecký „premiér“ Alexandr Zacharčenko tvrdí, že po boku povstalců bojují tři až čtyři tisícovky Rusů. Asi stovka jich padla.
- Moskva nadále tvrdí, že Rusko s výjimkou deseti zadržených vojáků žádné jednotky na Ukrajině nemá.
- Kyjev potvrdil pád strategicky důležitého města Novoazovsk i dalších obcí; prý je dobyly právě kolony ruských vojáků a obrněné techniky.
- Kvůli Ukrajině se mimořádně sešla Rada bezpečnosti OSN; Kyjev vyzval Západ k novým sankcím.
Podle Šedivého není důležité, zda je ruských vojáků na Ukrajině tisíc (jak uvádí NATO) či čtyři tisíce (jak přiznávají ruští separatisté). V každém případě je jasné, že z Ruska proudí na východ země nejen vojáci, ale i technický materiál, munice a potraviny. Pro Ukrajinu tak bude čím dál tím obtížnější, aby se poměr sil opět vychýlil na její stranu. Není to ovšem nemožné.
Pro ruskou ofenzívu u Novoazovsku vidí Šedivý dva důvody: odpoutat pozornost od otevřeného koridoru k zásobování separatistů a především otevřít komunikaci směrem na Krym – a tím pádem odlehčit budoucímu problematickému období, kdy je poloostrov odříznut od zásobování z pevniny. S anektovaným Krymem má totiž Rusko nyní spojení jen přes Kerčský průliv.
Ukrajinci se podle Šedivého nicméně dopustili několika strategických chyb – především tím, že se výrazně zapojili do bojů o Luhansk, Doněck a Slavjansk a nevěnovali se tomu hlavnímu: přetnout zásobovací linie. Při relativně slabé ukrajinské armádě váže boj o tyto aglomerace a snaha zmenšit prostor ovládaný separatisty zbytečně velké množství sil, které by raději měly přetnutím komunikační linie z Ruska izolovat separatisty a znemožnit jejich zásobování. Pokud se vytvoří kotel, který bude izolován od Ruska, budou mu docházet materiální a fyzické síly a dříve nebo později musí ukrajinská armáda dosáhnout konečného vítězství, soudí Šedivý.
Slovu „invaze“ se Západ vesměs raději vyhýbá, Obama vyloučil použití vojenské síly
Americký prezident Barack Obama dnes na brífinku obvinil Rusko, že je odpovědné za násilí na východě Ukrajiny, rozdmýchává tamní konflikt a podporuje proruské separatisty. Moskva je podle něj izolovanější než kdykoli za studené války, ale může si za to prý sama.
Obama také oznámil, že ukrajinský prezident Petro Porošenko v září navštíví Bílý dům, nicméně rozhodně vyloučil, že by se Spojené státy kvůli ruskému ohrožení Ukrajiny uchýlily k použití vojenské síly. Moskvu přitom varoval, že pokračující „nájezdy“ na Ukrajinu pro ni budou mít další následky. Spoléhá prý na účinnost sankcí, jež podle něj z dlouhodobého hlediska Rusku uškodí. Také mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jen Psakiová považuje za „nejefektivnější a nejlepší nástroj“ protiruské sankce a vojenské řešení považuje za nevhodné. Pro diplomatické řešení krize se vyslovila i německá kancléřka Angela Merkelová.
Americký prezident na brífinku nehovořil přímo o ruské „invazi“, ale o důsledcích dlouhodobého pronikání ruských sil na ukrajinské území, které už trvá několik měsíců. Slovu „invaze“ se ve svém prohlášení vyhnulo i ministerstvo zahraničí USA, které konstatovalo: „Je jasné, že Rusko nejen zvýšilo svou přítomnost na východní Ukrajině, ale přímo zasáhlo se svými bojovými silami, obrněnými vozidly, dělostřelectvem a systémy země-vzduch. Aktivně bojuje proti ukrajinským silám a přímo podporuje separatisty.“ Velvyslankyně USA při OSN Samantha Powerová během jednání Rady bezpečnosti prohlásila, že Rusko lhalo o svých vojenských aktivitách na Ukrajině. „Přistoupilo před Radu bezepečnosti, aby řeklo vše – jen ne pravdu,“ uvedla. Za „agresi“ či „invazi“ označily ruskou přítomnost na Ukrajině například Polsko a Litva – a samozřejmě Ukrajina.
Na Ukrajinu jezdí z Ruska bojovat dobrovolníci – leckdy neonacisté
Moskva přítomnost svých vojáků na Ukrajině vytrvale odmítá. Někteří tam prý zabloudili, jiní jsou tu prý na dovolené. Rusko nicméně nepopírá, že na Ukrajinu jezdí bojovat dobrovolníci. Ti se ovšem často rekrutují mezi neonacisty. Na sociálních sítích je verbuje radikální pravice a dokonce se pro to vžil nový termín – ruský džihád.
Jedna z mnoha náborových organizací pro boje na Ukrajině sídlí například ve Voroněži. Přes sociální síť VKontakte, ruskou verzi Facebooku, ji řídí muž, který si říká Jevgenij. „Každý den dostávám desítky přihlášek do našich ozbrojených skupin. Zanechají tu jména, kontaktní informace, důvod k přihlášce,“ říká. „Jsem ruský občan. Dobrovolníkem jsem už šest měsíců, od anexe Krymu. Jsem nacionalista a ochrana ruských obyvatel je pro mě prioritou. (…) Toto teritorium je podle mě ruské. Komunisti se ho vzdali, teď se ale ruskému lidu musí vrátit,“ vysvětluje své motivy k účasti v bojích 25letý Norman. Každý nováček dostává svou zbraň přímo od velitele rebelů – většinou jde o kalašnikovy.
Čurkin: Na Ukrajině jsou ruští dobrovolníci, Moskva je ale nevyslala
Vyslání ruských vojáků na Ukrajinu znovu večer popřel ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin. Při jednání Rady bezpečnosti OSN z eskalace situace opět obvinil výhradně Kyjev, který „rozpoutal válku proti vlastnímu národu“, a vyzval Washington, aby se nevměšoval do vnitřních záležitostí svrchovaných států. Čurkin sice připustil, že na východě Ukrajiny jsou ruští dobrovolníci, popřel ovšem, že by šlo o vyslané vojáky.
O evropském postoji bude v pátek jednat v Miláně rada ministrů, v sobotu se kvůli tématu sejdou i evropští premiéři v Bruselu.
Putin vyzval separatisty, aby umožnili ukrajinským jednotkám odchod z bojiště
Ruský prezident Vladimir Putin večer vyzval proruské rebely, aby vytvořili humanitární koridor na východní Ukrajině, a obklíčené ukrajinské vládní síly tak mohly opustit bojiště. Dodal, že Moskva bude dále poskytovat humanitární pomoc civilistům na východě Ukrajiny. „Vyzývám milice, aby otevřely humanitární koridor pro obklíčené ukrajinské vojáky s cílem se vyhnout zbytečným obětem a umožnit jim bezpečně opustit oblast bojů a jít ke svým rodinám,“ uvedl Putin. Proruské milice podle něj mají také poskytnout nezbytnou lékařskou péči zraněným.
