Paříž - Francouzskému kapitánovi Philippu Martinezovi a posádce jeho remorkéru se v létě podařil ojedinělý kousek, když v rozmezí tří týdnů dokázali na moři zachránit 1 840 lidských životů z řad imigrantů ze severní Afriky, kteří se snažili doplout k evropským břehům. Jiní kapitáni údajně kolem běženců propluli bez povšimnutí. Pro Martineze bylo poskytnutí pomoci morální povinností.
Začátkem srpna operoval u libyjských břehů, když zahlédl loď plnou uprchlíků. „Byli ztracení na širém moři už 36 hodin, neměli už žádnou vodu, žádné jídlo, byly tam ženy, děti, dokonce kojenci. Ani ne za tři minuty jsme se rozhodli, že je vezmeme na palubu,“ vybavuje si dramatické okamžiky Philippe Martinez.
Ještě ten samý den potkali další tři lodě s vyčerpanými lidmi. Všichni zaplatili od jednoho do tří tisíc dolarů převaděčům, kteří je dvě hodiny po vyplutí opustili. Philippův remorkér byl rázem plný.
- Teprve po návratu z širého moře na pevninu zjistili, že jednorázová záchrana 740 lidí je největší operace svého druhu v historii. Dosavadní rekord se datuje z roku 1912. Záchranná loď se jmenovala Carpathia a tahala stovky lidí z člunů s nápisem Titanic.
Za pár dní Philippe svou lodí při těžkém manévru podpíral další téměř potopenou bárku, ze které už zoufalí běženci skákali do vody. „Na jedné lodi byli tři mrtví, našli jsme je v podpalubí. Moc nevíme, proč umřeli, zřejmě se v tom horku udusili nebo z vyčerpání,“ míní Martinez, který má obrovské uznání pro italské pobřežní strážníky. Ti dřou do úmoru, aby mrtvých bylo co nejméně. Jen lituje, že zbytek Evropy je v tom nechává samotné.
Philippe Martinez: „Vždycky se najde pár takových lidí, kteří mi řeknou: Nezdá se ti, že už jich (imigrantů) tu máme dost? Měl jsi je nechat ve vodě.“
