Brusel - Karel Schwarzenberg by uvítal, pokud by se Rusko smysluplně zapojilo do projektu amerického protiraketového deštníku. Ministr zahraničních věcí to dnes řekl novinářům v Bruselu po jednání s generálním tajemníkem NATO. Nemyslí si ani, že by USA kvůli finanční krizi od projektu nakonec odstoupily a případné oddálení o rok či dva by mu nevadilo.
V podobném smyslu se v úterý v rozhovoru pro televizi ARD vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová. Ta podle svých slov považuje za nutné, aby Rusko bylo do protiraketového štítu zapojeno. „Kdyby se smysluplným způsobem Rusko včlenilo do protiraketové obrany místo toho, aby jí chtělo zabránit, tak bych byl šťastný,“ řekl ministr na dotaz, co říká slovům německé kancléřky. Smysluplným zapojením by prý bylo třeba to, pokud by Rusové neusilovali o to, aby byly plány na radar v ČR zrušeny, nýbrž aby se eventuálně propojila ruská a vznikající radarová síť.
Schwarzenbergův výrok ale ostře kritizoval stínový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, výzva je prý groteskní a nelze jí brát vážně. Ministr by si prý měl ujasnit, co tímto vyjádřením sleduje. Zapojení Moskvy by naopak přivítal předseda výboru pro obranu Jan Vidím z ODS.
Spojené státy chtějí části systému protiraketové obrany vybudovat v Česku a Polsku. Rusko tento projekt už dlouho odmítá a dokonce pohrozilo nejrůznějšími protiopatřeními, včetně možného zacílení ruských raket na základnu. Nový americký prezident Barack Obama jej podpořil, ale řekl, že v jeho prospěch nelze ubírat prostředky na jiné priority, dokud nebude prokázána jeho efektivnost.
Schwarzenberg představil v NATO priority českého předsednictví
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se v Bruselu sešel s generálním tajemníkem NATO a velvyslanci členských zemí Severoatlantické aliance. Během schůzky jim představil priority pro české předsednictví Evropské unii. Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer se zajímal o to, v jaké fázi je nyní ratifikace smluv mezi ČR a USA o umístění radaru v Česku. Scheffer podle bruselské zpravodajky ČT Barbory Šámalové potvrdil, že aliance považuje protiraketový štít za velmi důležitý nástroj. Hovořilo se také o účasti českých vojáků v zahraničních misích.
Ministři EU budou příští týden jednat o Guantánamu
Podle Schwarzenberga také některé členské země Evropské unie zřejmě budou chtít, aby Evropa přijala část vězňů z americké věznice Guantánamo. Pokud by byla s takovou nabídkou oslovena i Praha, pak by se prý takovou žádostí zabýval. Nejprve by však rozhodně chtěl od Washingtonu slyšet, kolik osob z Guantánama samotné USA přijmou na své území. „Nejdříve bych se zeptal Spojených států, kolik ony přijmou. Oni si je pochytali, tak ať se o ně taky postarají,“ podotkl ministr při setkání s českými novináři.
Jen několik hodin poté, co byl Barack Obama jmenován prezidentem, nařídil vojenským prokurátorům, aby požádali zvláštní soud na Guantánamu o pozastavení všech nedořešených případů o 120 dní. O této kontroverzní věznici vybudované na americké vojenské základně na Kubě budou v příštím týdnu zřejmě hovořit i ministři zahraničí členských zemí EU na svém bruselském zasedání, kterému bude jako zástupce českého předsednictví ministr Schwarzenberg předsedat.
