Sarkozyho politika vyhnala lidi do ulic

Paříž - Odbory a organizace na ochranu lidských práv dnes na mnoha místech ve Francii protestovaly proti romským repatriacím, tedy vyhoštění zpět do země původu. Má se týkat lidí, kterým vypršela povolení k pobytu. Své demonstrace lidé spojili také s nesouhlasem vůči chystané důchodové reformě. Prezident Nicolas Sarkozy čelí protestům proti novým bezpečnostním opatřením, která zahrnují repatriace tisíců Romů do východní Evropy, nejen po celé Francii, ale i v dalších evropských městech.

Hlavní protestní pochod začal ve 14:00 na pařížském náměstí Place de la Republique. Zúčastnilo se ho na 50 tisíc lidí, mezi nimi Afričané, Arabové, Židé a hlavně samotní Francouzi. Demonstrovalo se však také ve více než 130 dalších francouzských městech nebo před francouzskými zastupitelskými úřady v řadě zemí EU. Za organizací protestů stojí kromě organizací bojujících za lidská práva a odborů i francouzské opoziční levicové a ekologické strany.

Kritici obviňují Sarkozyho z toho, že se novými kroky v oblasti bezpečnosti snaží pouze odpoutat pozornost od důchodové reformy a rozpočtových škrtů. Zároveň se podle analytiků snaží vylepšit svou rekordně nízkou popularitu před prezidentskými volbami v roce 2012. „Jsem proti této politice, proti vyhánění Romů a diskriminaci. Je to nepřijatelné a nespravedlivé,“ řekla jedna z účastnic protestního pochodu.

2 minuty
Reportáž Evy Hrnčířové
Zdroj: ČT24

Sarkozy chce vyřešit míru kriminality a důchodový věk

Sarkozy tvrdí, že repatriace Romů jsou nutné v rámci boje proti kriminalitě a důchodová reforma, jejímž jádrem je zvýšení věku odchodu do důchodu ze 60 na 62 let, je nezbytná pro snížení rozpočtového deficitu. V pátek prezident prohlásil, že je rozhodnut stát za svými reformami.

Největší zkouška však zřejmě čeká francouzského prezidenta v úterý, na kdy je plánována celonárodní stávka, která zasáhne školy, veřejnou dopravu i telekomunikace. Národní shromáždění, dolní komora francouzského parlamentu, totiž právě v úterý začne důchodovou reformu projednávat. Do prezidentských voleb zbývají necelé dva roky a podle průzkumů by Sarkozyho opoziční levicoví politici v tuto chvíli s přehledem porazili. Prezident čelí klesající popularitě, odklonu zahraničních investorů i vysvětlování nepopulárních kroků svých ministrů.

K plánu se připojuje Itálie, policie předala 6 nezletilých dětí sociálním úřadům

K plánu Francie vyhostit ze země občany jiných států EU, kteří nemají dostatečné příjmy ani bydlení a zatěžují sociální systém, se připojila také Itálie. Starosta metropole Říma již dříve oznámil, že hodlá nechat zbourat 200 romských osad v okolí města. Zároveň však dodal, že rodinám se skutečnou potřebou pomoci může zajistit bydlení. Italská policie dnes odvezla 6 nezletilých z romského tábora u města Castel Románo. Teď je mají v péči sociální úřady. Při jejich odebírání došlo k potyčkám s ostatními obyvateli tábora.

Římská radnice prý ve spolupráci s policií prošetřuje, jaké z táborů jsou v nejhorším stavu. „Malé a bez povolení postavené osady jsou ale nepřijatelné. Není tam žádná forma kontroly, tím pádem jsou velmi nebezpečné,“ dodal s tím, že právě proto chce nechat zlikvidovat něco okolo dvou set takových míst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 5 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 28 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 32 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 4 hhodinami
Načítání...