Bílý dům přislíbil Palestincům, že plánovaný přesun ambasády USA z Tel Avivu do Jeruzaléma zatím není na pořadu dne. Zmiňuje to panarabský list Aš-Šark al-Avsat. Kontroverzní krok, slibovaný Trumpem, by znamenal obrat v téměř sedm dekád trvajícím mezinárodním konsenzu.
S přesunem ambasády do Jeruzaléma zatím Trump nespěchá. Co je za diplomatickým Rubikonem?
Už v pondělí mluvčí Donalda Trumpa Sean Spicer zmínil, že kolem chystaného stěhování ambasády zatím není jasný verdikt. „Ohledně tohoto rozhodnutí je vše ve velmi rané fázi,“ řekl Spicer bez dalších podrobností.
Sám Trump ještě zhruba před rokem během kampaně tvrdil, že přesun by po jeho zvolení proběhl „velmi rychle“.
Palestinci tvrdí, že s takovým krokem jsou spojena rizika a že by to mělo katastrofální dopady na mírový proces, na řešení konfliktu v podobě ustavení dvou států a na stabilitu a bezpečnost celého regionu.
O tom, že Trump již tak nespěchá s přestěhováním ambasády, informoval již v úterý palestinský deník Al-Kuds. Citoval přitom zdroje blízké novému americkému vůdci. Deník rovněž napsal, že na Trumpa v této souvislosti naléhá i britská vláda, aby od svého slibu ustoupil.
Skalní dóm a mešita Al-Aksá (vlevo)
Proč Palestinci nesouhlasí?
Pokud by USA skutečně ambasádu přesunuly do Jeruzaléma, v diplomatických kruzích to de facto znamená jeho uznání jako hlavního města. Podobná věc je právě pro Palestince nepřijatelná – i kvůli napjatým vztahům kolem jeho východní části.
Východní Jeruzalém, který byl pod správou Jordánska, Izrael obsadil v roce 1967 a později město prohlásil za svou nedělitelnou metropoli. To ale odporuje původním plánům, podle nichž měl být Jeruzalém pod mezinárodní správou. Palestinci počítají s východním Jeruzalémem jako s hlavním městem svého budoucího státu.
Došlo k přesunu už někdy v minulosti?
Už několik států - například Nizozemsko nebo Kostarika - přitom k podobnému kroku před několika dekádami sáhlo. V červenci 1980 Izrael schválil zákon, podle kterého se právě Jeruzalém stal hlavním městem. Rada bezpečnosti OSN ihned zareagovala s tím, že anexe východního Jeruzaléma je proti mezinárodnímu právu.
USA dosud provozují v Jeruzalémě konzulát
Postupem času se několik málo jeruzalémských ambasád přesunulo k většině zastupitelských úřadů do Tel Avivu. Poslední, kdo tak učinil, byly v roce 2006 středoamerické státy Kostarika a Salvador.
Co je v Jeruzalémě nyní?
Jeruzalém přesto není pro diplomaty zcela zapovězené město. Funguje tam několik konzulátů, včetně amerického, který je situován v západní části města. Naopak Británie nebo například Francie mají konzulát ve východní části, tedy na teritoriu pod palestinskou samosprávou.
USA nikdy neměly v Jeruzalémě ambasádu, v roce 1989 si zde ale začaly pronajímat pozemek za symbolický jeden dolar ročně. Místo, kde měla ambasáda do budoucna vyrůst, ale doteď zůstává prázdné.
Podpora Trumpových záměrů
O šest let později sice americký Kongres přesun ambasády schválil, prezidenti Clinton, Bush ani Obama k finálnímu rozhodnutí ale nesáhli s ohledem na bezpečnostní zájmy.
Co říkají obě strany sporu?
Izraelská vláda nyní Trumpův oznámený záměr schvaluje. K nejvýznamnějším zastáncům přesunu patří starosta Jeruzaléma Nir Barkat. Trumpa vyzýval k dostání slibu i několik dnů před jeho nástupem do Bílého domu.
Zcela odlišný pohled mají Palestinci. Hodnotí jej jako další možné porušení mezinárodního práva a klín do mírového úsilí.
Palestinci tvrdě protestují proti plánům stěhovat ambasádu
Muktafa Al-Sadr, jeden z vlivných šíitských kleriků, oznámil na svém webu, že přesun ambasády USA do Jeruzaléma by znamenal vyhlášení „otevřené války proti islámu“. V takovém případě vyzval k uzavření izraelských a amerických ambasád v islámských zemích.
Dva dny po inauguraci už Trump dohodl schůzku s premiérem Izraele
Trump telefonoval s izraelským premiérem Netanjahuem už v neděli, tedy dva dny po své inauguraci. Pozval ho ke společné schůzce, která by se měla konat v únoru ve Washingtonu.
Bílý dům v prohlášení potvrdil Trumpovo pozvání pro Netanjahua a uvedl, že oba státníci se dohodli, že budou pokračovat v těsných konzultacích o regionálních tématech. Tím je například „hrozba představovaná Íránem“.
Trump s Netanjahuem podle prohlášení premiérova úřadu diskutovali o jaderné dohodě s Íránem, mírovém procesu s Palestinci a dalších otázkách. Trump podle informace Bílého domu zdůraznil Netanjahuovi, že izraelsko-palestinský mír mohou dojednat pouze přímo obě strany.