Obyvatelé Rwandy si v uplynulých dnech připomněli 23. výročí od začátku zdejší genocidy, jedné z největších od druhé světové války. Během sto dní tehdy většinoví Hutuové zmasakrovali více než 800 000 lidí, převážně Tutsiů. Dnes je Rwanda vzorem nezkorumpované vlády a v mnoha směrech učinila velké pokroky. Má to však háček. Režim prezidenta Paula Kagameho je viněn z toho, že tvrdě zúčtovává s politickou opozicí.
Rwanda 23 let po genocidě: Snaží se být africkým Švýcarskem, kazí jí to prezident
Počet Rwanďanů žijících v chudobě se významně snížil (zdroj: ČT24)
„Rwanda se snaží být Švýcarskem Afriky. Čistota převládá ve všech směrech. Nejde jen o vymydlené ulice ve městě i na venkově. Úřady si také zakládají na nulové toleranci korupce,“ popisuje reportér České televize Jakub Nettl.
Východoafrický stát o velikosti středočeského kraje udělal za třiadvacet let obrovský pokrok. Ekonomika založená na zemědělství roste pravidelně o sedm až osm procent ročně. Těží z toho i víc než 11 milionů obyvatel. Zatímco před deseti lety žilo pod hranicí chudoby skoro 60 procent Rwanďanů, teď nejhorší bídou trpí necelých 40 procent obyvatel.
„Rwanda je velmi stabilní stát, se silnými úřady a jasným vládním vedením, takže když se nastaví nějaké cíle, daří se je uskutečňovat,“ tvrdí Ted Maly, vedoucí zastoupení UNICEF ve Rwandě.
Kagame chce vládnout dál
Portrét rwandského prezidenta Paula Kagameho
Zemi vládne již sedmnáct let Paul Kagame, který si loni nechal referendem schválit změnu ústavy, aby se v srpnu mohl ucházet o třetí mandát. Podle kritiků despotický vůdce potlačuje opozici.
Při posledních prezidentských volbách v roce 2010, v nichž Kagame obdržel 93 % hlasů, byly kupříkladu z hlasování vyloučeny tři hlavní opoziční politické strany a dvě z nich přišly o své předáky, protože ti putovali rovnou do vězení. Zároveň byl brutálně potlačen svobodný tisk, připomněl v článku z ledna 2016 britský deník The Guardian.
Zahraniční dárci, na kterých rwandský rozpočet stojí, ale proti podobným nařčením nijak hlasitě neprotestují. I proto, že se prezident snaží udělat ze Rwandy technologickou velmoc Afriky a úspěšně prosazuje rovnost pohlaví – jde o první zemi na světě, kde ženy v parlamentu obsadily skoro dvě třetiny křesel.