V OSN koluje ruský návrh na ukončení téměř pět let trvající války v Sýrii. Podle něj by se měla během osmnácti měsíců vypracovat podoba nové ústavy, o níž by následně v referendu rozhodovali Syřané. Po referendu by přišly předčasné prezidentské volby. Dokument se nezmiňuje o možném odstoupení současného prezidenta Bašára Asada, kterého kritizuje opozice i Západ.
Náměstek ruského vyslance při OSN prohlásil, že lituje úniku osmibodového dokumentu. „Je to naše vize - je to náš návrh,“ dodal s tím, že Moskva je ochotna naslouchat návrhům dalších stran. „Netrval bych na tom, že je to únik. Je to prostě taktizování, součást psychologické přípravy. Může to být snaha Rusů ukázat, že plán je přijatelný, zatlačit na západ, který může těžko odmítat takto vyvážený text,“ soudí analytik Metropolitní univerzity v Praze Břetislav Tureček.
V souvislosti s přípravou ústavy a předčasnými volbami hlavy státu se ale v materiálu výslovně neuvádí, jestli by měl během přechodného období odstoupit současný syrský prezident Bašár Asad, což je hlavní požadavek opozice. V textu se píše, že „prezident nebude předsedat ústavní komisi“. Na předsedovi by se měly domluvit všechny strany. Agentura Reuters uvedla, že podle textu má Asadovi zůstat funkce velitele ozbrojených sil nebo rozhodování o zahraniční politice.
Materiál vedle toho vyzývá zvláštního zmocněnce OSN Staffana de Misturu, aby pomohl zahájit jednání mezi syrskou vládou a „jednotnou delegací opozičních skupin“. Odkazuje se při tom ke komuniké z roku 2012, v němž hlavní mocnosti v Ženevě vyzvaly k vytvoření přechodné vlády v Sýrii. Prozatímní kabinet by měl podle tohoto prohlášení mít plnou výkonnou moc a dovést zemi do řádných voleb.
Další kolo jednání má zmírnit násilí
Dokument se objevil před sobotní schůzkou na nejvyšší úrovni ve Vídni. V prvním kole těchto jednání o Sýrii se představitelé Spojených států, Ruska, Íránu a desítek dalších zemí dohodli na zahájení nového mírového procesu, do nějž by byly vtaženy jak syrská vláda, tak opozice. „Chceme, aby schůzka přinesla výstupy syrskému lidu. Jedním z nich by mělo být zmírnění násilí. Doufám, že něčeho v tomto směru může být dosaženo,“ vysvětlil zmocněnec OSN pro Sýrii.
Podle ruské strany by prioritou před sobotním setkáním mělo být rozhodnutí, které opoziční skupiny v Sýrii budou brány za partnera a které budou kategorizovány jako teroristé, s nimiž se do jednání o mírové budoucnosti v Sýrii nepočítá. „Nejprve je třeba dohodnout se na seznamu teroristických skupin, tak, aby nikdo neměl pochybnosti o té či oné ozbrojené skupině,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Staffan de Mistura si ale myslí, že soupis potřeba není. „Musím se držet rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. Ta identifikovala jako teroristické organizace Islámský stát, frontu An-Nusra a taky některé organizace, které jsou napojené na Al-Káidu. Tady končím. Zbytek záleží na zemích v daném regionu, koho si určí.“
Rusko se do syrského konfliktu zapojilo koncem září, kdy na žádost Bašára Asada nasadilo svoje letecké síly k bombardování vytyčených cílů. Mnohokrát však byly ruské síly nařčeny z toho, že kromě teroristů útočí i na umírněné opoziční skupiny.
