Desítky tisíc Rusů si vzaly hypotéky v amerických dolarech. Většina ruských bank ostatně před lety ani jiné nenabízela. Po propadu rublu ale Rusové nedokážou splácet a jejich dluhy skokově rostou. Dnes mají uhradit částky často vyšší, než je hodnota jejich bytů a domů. O pomoc žádají vládu.
Proti praktikám banky, která jí půjčila tři sta tisíc dolarů na dům, protestuje Galja Samorokovová sama. Pokud by přišla s dalšími lidmi, už by šlo o nepovolenou demonstraci a mohla by skončit ve vězení. Problémů má i tak dost.
Před deseti lety měla velmi dobrou práci a chtěla nové bydlení. Půjčila si - na v Rusku obvyklý - více než desetiprocentní úrok. Výplatu dostávala v rublech, splácela v dolarech. V roce 2014, po pádu rublu, se z toho ovšem stala zásadní chyba. „Naše splátky se zvýšily až čtyřikrát. Téměř nikdo už nezvládal hradit splátky podle kalendáře,“ vypráví Samorokovová.
I když už bance uhradila přes 110 procent původní půjčky, kvůli smluvním pokutám za zpožděné platby jí dnes dluží v přepočtu ještě pět a půl milionu korun. Navržený splátkový kalendář odmítla. Končil totiž v jejích 87 letech.
Lidem, kteří mají problémy se splácením hypotéky v zahraničních měnách, už slíbili pomoc i prezident Vladimir Putin nebo premiér Dmitrij Medvěděv. „Byly na to vyčleněny peníze. Pokud se nepletu, tři a půl miliardy rublů. V současnosti naše práce pokračuje. Celkově jsme již pomohli dvaceti tisícům dlužníků,“ oznámil Medvěděv.
Věci se ale hýbou příliš pomalu Galja na státní pomoc zatím nedosáhla. Plánuje proto další, tentokrát už početnější protesty.
Proti jednání banky se dá protestovat písní
Novinář Alexej Chodoryč, který kvůli úrokům z prodlení dnes dluží bance o dva miliony rublů víc, než je hodnota jeho padesátimetrového panelového bytu, se naopak rozhodl dělat svému bankovnímu ústavu špatnou reklamu.
„Existuje banka Delta-Kredit, co lidem umí škodit. Zákony porušuje, lidi z bytů vyhazuje. Banka Delta-Kredit,“ prozpěvuje Alexej v klipu, který umístil na internet. Chvíli poté se mu ozvali bankéři.
„Klientovi jsme v letech 2015 a 2016 nabídli několik možností řešení situace, ale on všechny předložené varianty odmítl,“ tvrdí mluvčí banky Delta-Kredit Zinaida Serebrjakovová.
Podle Alexeje ale byly i nové nabídky daleko za hranicí etického podnikání. „Oni mi vlastně řekli, abych si vzal další půjčku v rublech. Za tu bych ale zaplatil půl miliónu rublů,“ říká. Stále doufá, že banka ještě přijde s lepší nabídkou. Má ale i záložní plán - o svém souboji s ní napsal scénář a z peněz za jeho prodej filmovému producentovi by mohl hypotéku splatit.
Zoufalá situace donutila klienty jedné z ruských bank dokonce obsadit její hlavní budovu a zahájit protestní hladovku. „Půjčili jsme si devět milionů. Ještě jsme nesplatili 6,8 milionu, ale banka nám řekla, že jí teď dlužíme 22 milionů,“ vysvětluje důvod pro svůj protest Olga Šopavalová.
„Vzala jsem si půjčku čtyři miliony. Už jsem bance zaplatila devět milionů. Podle současného kurzu mám zaplatit ještě šest a půl milionu za byt, za který jsem už dala tolik peněz. A v bance mi říkají, že mě převedou na rublový účet, ale jen když jim dám 3,6 milionu. To je normální nabídka? Já je jako klient vůbec nezajímám. Oni chtějí jediné - sebrat mi byt,“ tvrdí zase Olga Rečňovová.
Potíže se splácením hypoték měli i Maďaři
Problém se ale netýká jen Ruska. Do pasti nebezpečných valutových úvěrů se dostaly i stovky tisíc Maďarů. V minulosti si půjčovali nejčastěji ve švýcarských francích, aby využili o polovinu nižší úrokovou sazbu. Když ale přišla světová finanční krize, národní měna forint prudce poklesla a dlužníci se ocitli v problémech.
Splácení hypoték pro ně tehdy zdražilo o polovinu a v roce 2011 je nedokázalo splácet na 300 tisíc Maďarů.
Poslanci později schválili zákon o kompenzaci těch, kteří se v cizí měně zadlužili. Peněžní ústavy se podle něj musí řídit oficiálním kurzem národní banky. Hlasování poslanců totiž předcházelo rozhodnutí soudu, podle kterého si banky účtovaly některé náklady neoprávněně.
Uplatňovaly jiný kurz při čerpání úvěrů a jiný při jeho splátkách. Nařízení mělo na zahraniční banky tvrdý dopad, protože kvůli přepočítávání dluhu neplánovaně tratily v přepočtu desítky miliard korun. Vláda pak navíc v roce 2015 převedla devizové úvěry na forinty, a to v kurzu výhodném pro dlužníky. A banky kvůli tomu tratily znovu.
