Moskva - Ruský soud se zabývá kauzou Sergeje Magnitského, který před čtyřmi lety odhalil největší daňový podvod v Rusku a následně zemřel na následky krutého zacházení ve věznici Butyrka. Soud rozhoduje o osudu hlavního lékaře této moskevské věznice Dmitrije Kratova. Ten je dosud jediným mužem souzeným v souvislosti s podezřelou smrtí 37letého právníka. V pondělí ale prokuratura překvapivě obvinění stáhla. Očekávané osvobození Kratova bude podle kritiků Kremlu věrně ilustrovat stav ruské justice.
Magnitskij podle ochránců lidských práv zemřel v bolestech, bez lékařské pomoci a za podivných okolností, trest za jeho smrt ale nejspíš nepadne. Důkazy, které by usvědčovaly lékaře Kratova z nedbalosti vedoucí k právníkově smrti, podle obžaloby nestačí. Obhájce Magnitského rodiny namítá, že prokuratura chce Kratova očistit a vytvořit zdání, že za celý incident nikdo nemůže. „Místo aby žalobci Kratova stíhali, tak ho obhajují. Nejjednodušší pro obžalobu je říct, že vinu nenese nikdo,“ řekl advokát Dmitrij Charitonov.
Magnitskij odhalil před čtyřmi lety největší daňový podvod v Rusku. Ze státního rozpočtu zmizelo víc než pět miliard rublů. Z machinací obvinil vysoké policejní důstojníky. Brzy nato skončil sám za mřížemi. Kruté zacházení ve vazební věznici nepřežil ani rok. „Případ Magnitskij znamená mnohem víc než osud jednoho muže. Ukáže, jak umíme bránit právo na život i majetek a jestli budeme žít v právním státě, kde platí zákony a ústava,“ prohlásila ředitelka Transparency International v Rusku Elena Panfilovová.
Ruská odpověď na Magnitského zákon čeká už jen na Putinův podpis
Jméno právníka Magnitského se teď shodou okolností objevuje i v jiných - symbolických - souvislostech: Spojené státy v polovině prosince schválily takzvaný Magnitského zákon, který umožňuje odepřít Rusům zapleteným do porušování lidských práv vstup do USA a obstavit jim bankovní konta. Moskvu tím pobouřili. Horní komora ruského parlamentu (Rada federace) v reakci jednomyslně schválila návrh zákona s protiamerickými sankcemi včetně zákazu adopcí ruských dětí Američany. Právní předpis již dříve přijala Státní duma (dolní komora). Aby vstoupil v platnost, musí ho ještě podepsat prezident Vladimir Putin. Ten uvedl, že nevidí žádný důvod, proč by tak neměl učinit.
Americké ministerstvo zahraničí přijetí zákona kritizovalo, stejně jako představitelé ruské opozice. Kritici poukazují na to, že zákon poškodí sirotky, kterých jsou v Rusku statisíce a které připraví o možnost odejít z často bezútěšných sirotčinců do USA. „Je to nejodpornější zákon přijatý od nástupu Putina k moci,“ řekl opoziční politik Boris Němcov. „Putin si dělá z dětí rukojmí, počíná si jako terorista,“ dodal. S přijetím zákona nesouhlasí ani Dětský fond OSN (UNICEF), který vyzval ruskou vládu, aby nezakazovala mezinárodní adopci.
Podle ministerstva zahraničí USA adoptovali Američané v posledních dvaceti letech více než 60 tisíc ruských dětí.
