Moskva – Nové sankce západních zemí uvalené na Rusko kvůli ukrajinské krizi by mohly mít vážný dopad na další ekonomický růst země. Upozornil na to ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev. Ministr ve vysílání stanice Rossija 1 sdělil, že vláda připravuje tři scénáře, odstupňované podle tvrdosti případných dalších, sektorových sankcí. Evropská unie jimi pohrozila Moskvě v pátek – pokud nepřispěje ke snížení napětí v oblastech východní Ukrajiny ovládaných proruskými povstalci.
První varianta pro případ nejmírnějších sankcí se podle Uljukajeva týká luxusního zboží, jako je kaviár nebo kožešiny. Druhý scénář je určen pro trochu tvrdší kroky Západu. Třetí pak počítá s nejhorším, s celkovým dopadem zahrnujícím „kovy, hnojiva, ropu, plyn a tak dále“, a to jak pokud jde o ceny, tak o množství.
„Ekonomika takový scénář vydrží. Samozřejmě tempo hospodářského růstu se dostane do záporných čísel. A ještě víc negativní bude tempo investic, sníží se příjmy, zvýší se inflace, klesnou vládní rezervy,“ uvedl Uljukajev. Pro uklidnění však prý hned dodal, že „celkově nepůjde o nijak dramatický vývoj událostí“.
Ministr na toto téma hovořil den poté, co Ukrajina během summitu Evropské unie v Bruselu podepsala s EU ekonomickou část asociační dohody (čtěte zde), která vzdaluje tuto bývalou sovětskou republiku ze sféry vlivu Ruska. Vedoucí představitelé „osmadvacítky“ při této příležitosti pohrozili prezidentovi Vladimiru Putinovi zpřísněním sankcí, které by zasáhly celá odvětví ruské ekonomiky, pokud se politika Kremlu vůči Ukrajině nezmění, zejména pokud jde o materiální podporu separatistů na východě země.
EU a Spojené státy již čtyři měsíce uplatňují řadu sankcí, které postihují různé ruské činitele a představitele proruských povstalců a také firmy, které jsou s nimi spojeny. Opatření se týkají zmrazení finančních prostředků v zahraničí a zákazu cestovat na Západ.
Lavrov: Američané štvou Ukrajince proti nám
Ruský ministr zahraničí Lavrov v dnešní reakci na hrozbu zpřísnění sankcí Evropské unie reagoval obviněním Spojených států, že podněcují ukrajinské vedení ke konfrontaci s Ruskem. Více šancí k dosažení míru na Ukrajině by podle něj bylo, kdyby všechno záviselo jen „na Rusku a na většině našich evropských partnerů“.
Šéf ruské diplomacie se také snažil snižovat míru vlivu Moskvy na povstalce v Doněcké a Luhanské oblasti. Příkladem toho, že rebelové věnují pozornost tomu, co z Ruska slyší, je prý skutečnost, že propustili dlouho zadržovaný tým pozorovatelů OBSE. „Je odůvodněné předpokládat, že nás slyší, i pokud jde o jiné aspekty ruského postoje k ukrajinské krizi. To ale vůbec neznamená, že všechny naše výzvy jsou hned přijímány a realizovány. Tamní lidé mají svůj vlastní názor, je to jejich země… Sami se chtějí domluvit s centrálními ukrajinskými úřady na podmínkách urovnání,“ řekl Lavrov.
