Napětí kolem Sýrie nebo závěry vyšetřování letu MH17 - poslední události znovu oddalují vzájemnou důvěru velmocí. O sporných tématech se Rusko a Západ přou stále úporněji. Nezačíná nová studená válka? Hosté Událostí, komentářů se shodli, že Rusko není možné z debat o světových problémech vyloučit - a možné zmrazení diplomatických styků prý bude spíše přechodné gesto s krátkou životností.
Sýrie jako hlavní hromosvod sporů mezi Washingtonem a Moskvou. Oba státy se neshodnou na mírovém řešení, humanitární pomoci, definici radikálů - ani době, po kterou by mělo přechodně platit příměří. I naděje v podobě společného koordinačního centra náletů je zatím zbytečná. Plány na vznik totiž znovu přehlušily boje, a to především v Aleppu. Tamní boj o bezmála dvoumilionové město nyní v očích mnoha symbolizuje boj o osud celé Sýrie.
Když Spojené státy nabídly sedmidenní klid zbraní mezi vojsky Asada a povstalci (radikály typu IS nebo An-Nusra vynechme, jsou ve válce zvláštní kapitolou), Kreml označil podobnou věc za nepřijatelnou a přišel s variantou dvou dnů.
Americký prezident Barack Obama a německá kancléřka Angela Merkelová letecké útoky ruské a syrské armády na Aleppo odsoudili a označili je za „barbarské operace.“ Washington hrozí, že kvůli bombardování Aleppa přeruší veškeré kontakty s Moskvou. Podle Kremlu jde jen o citový výlev.
A jak diplomatickou přestřelku – i kvůli níž dál strádají statisíce lidí v Sýrii – čtou čeští politici. Podle místopředsedkyně poslanců ODS Jany Černochové jde o víceméně standardní chování velmocí. „Asi to nikoho nepřekvapí. Rusko se chová v Sýrii jako jakákoliv jiná velmoc. Můžeme mít výhrady, do jaké míry jeho aktivity cílí skutečně na Islámský stát, nicméně i USA ne vždy plnily to, co bylo součástí dohod,“ zmiňuje poslankyně.
Dvoudenní příměří jako dostatečná lhůta pro zmírnění situace – tak vidí ruský návrh lídr KSČM Vojtěch Filip. Delší varianta by podle něj posloužila jen k přeskupení vojsk. S tím ale nesouhlasí zástupce lidovců Ondřej Benešík. „Já se obávám, že v tomto případě dva dny zřejmě nebudou stačit a bylo by potřeba delší příměří, protože jde hlavně o lidi, kteří tam trpí,“ upozornil na sevření statisíců obyvatel přes přísunu potravin či zdravotní péče.
Taktickou hru ze strany prezidenta Bašára Asada a jeho snahu utlumit opozici zase zdůraznil senátor za ČSSD František Bublan. „On (Asad) využívá své momentální úspěšné ofenzivy a dvoudenní lhůta by pro něj byla výhodná. Sedm dní by přece jen znamenalo možnost, že se strany stihnout domluvit na nějakém slibném řešení,“ zmiňuje Bublan.
Do sporu se nyní vložila i francouzská diplomacie, která žádá rezoluci OSN o ukončení bojů. A německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier v minulý dnech rovnou varoval před „hlubokými propastmi mezi Ruskem a Západem“. Mimo jiné zmínil i další sporný moment – dva roky starou anexi Krymu. Podle něj hrozí nové nebezpečné závody ve zbrojení.
„Bez dohody Ruska a USA mír nebude“
Vzájemné osočování už vedlo americkou diplomacii k návrhu přerušit styky s Moskvou. Vedl by takový krok k něčemu? Účastníci debaty jsou k tomu spíše skeptičtí. „USA si nemohou dovolit přerušit kontakty s Ruskem,“ říká Černochová. „Pokud platí to, že Islámský stát je společným nepřítelem naší civilizace, do které patří i Rusko, pak si zkrátka nemůžeme dovolit stát proti sobě,“ dodává.
Podobný názor má i Filip. „Vyloučit někoho z diplomatických jednání, to je postoj někdy z 19. století,“ zmínil. „Proč bychom se vraceli někam k zárodkům bipolárního světa? Máme tady multipolární svět, do kterého promlouvá i Čína a je otázka, jaké místo v něm zaujímá Evropa,“ zmiňuje šéf komunistů.
Návrh USA má dlouhodobě za plané politické gesto také Benešík. „S Ruskem se samozřejmě musí mluvit, ale ohradil bych se proti tomu, abychom se nějak vnucovali… Pro nás Rusko není nepřítel, bohužel pro Rusko Evropa i my potenciální nepřátelé jsme,“ dodal.
Podle Bublana by odstřihnutí vazeb nejvíce poškodilo právě Rusko. „Pokud přeruší kontakt s USA a rezignují na řešení, může se to vymstít právě jim. V Rusku je největší počet muslimů, kteří by se mohli přiklonit k radikálním myšlenkám,“ podotkl senátor.
A jak mnozí poznamenávají – své k řešení vleklé války v Sýrii budou mít i další regionální hráči. Ať už jde o Írán či Saúdskou Arábii nebo stále důležitější roli Turecka.
