Rusko varuje Trumpa: Odstoupení od dohody o likvidaci raket je velmi nebezpečný krok

Nahrávám video

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov varoval Spojené státy před odstoupením od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987 (INF). O jejím vypovězení mluvil americký prezident Donald Trump na sobotním předvolebním mítinku v Nevadě. Od Trumpova bezpečnostního poradce Johna Boltona, kterého v Moskvě čekají diplomatická jednání, chce Rusko vysvětlení.

„Doufáme, že od něj (Boltona) během jednání zítra a pozítří uslyšíme věcněji a jasněji, co hodlá podniknout americká strana,“ řekl Rjabkov. „Je zřejmé, že neschopnost a neochota se s námi rozumně domluvit tlačí jisté síly ve Washingtonu k tomu, aby navedly vedení země k rozhodnutí o formálním odstoupení od smlouvy. Byl by to velmi nebezpečný krok,“ varoval diplomat.

Rusku podle Rjabkova nezbude než sáhnout po odvetných krocích, a to i vojenských, pokud si Američané nadále budou počínat „nemotorně a hrubě“ a jednostranně odstupovat od mezinárodních dohod. „Nechceme to k tomu dovést,“ dodal bez dalšího upřesnění.

Podle amerických médií má Rusko o vypovězení smlouvy oficiálně informovat Trumpův bezpečnostní poradce Bolton. V Moskvě má jednat se šéfem ruské bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem a ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Schůzka s prezidentem Vladimirem Putinem se podle dřívějšího vyjádření Kremlu neplánovala. 

Trump o vypovězení dohody mluvil na předvolebním mítinku

Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy odstoupí od smlouvy s Ruskem, protože Moskva smlouvu porušuje. „Smlouvu vypovíme,“ řekl šéf Bílého domu na předvolebním mítinku v Nevadě. „Potom začneme ty zbraně vyvíjet, pokud nebude Rusko a Čína souhlasit s novou dohodou,“ citovala prezidenta agentura AP.

Z nedodržování klíčové odzbrojovací smlouvy, která zakazuje pozemní balistické rakety a řízené střely s dosahem 500 až 5500 kilometrů, obviňuje Pentagon i velení NATO Moskvu už několik let.

  • INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) – Ve Smlouvě o likvidaci raket středního a kratšího doletu se obě velmoci v roce 1987 zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500–5000 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat. 
  • Mezi likvidovanými raketami byly vedle sovětských SS-20, SS-4 a SS-5 především americké Pershing 2 a Pershing 1 s plochou dráhou letu, jejichž rozmísťování schválili ministři zahraničí a obrany NATO teprve v prosinci 1979.

Ruská armáda podle západních států vyvíjí nové střely s plochou dráhou letu, které po dlouhou dobu od uzavření smlouvy vůbec neexistovaly. Ruské velení podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga samo připustilo, že taková zbraň existuje. Aliance proto Moskvu žádá, aby její znepokojení rozptýlila. Americký Kongres loni schválil finance pro analogické odvetné kroky USA.

USA podle Moskvy řadu let cíleně směřují ke zničení dohody

Rusko západní výhrady energicky popírá a z porušování dohody naopak viní Washington. Pentagon prý může například využít protiraketový systém Aegis k tomu, aby jím v případě potřeby nahradil rakety s plochou dráhou letu smlouvou zakázané. Systém je nasazen v Rumunsku a bude rozmístěn v Polsku.

USA podle Ruska cílevědomě po několik let směřují ke zničení dohody. Ruští zákonodárci se podle médií dohadují, zda Trumpovo prohlášení představuje „vydírání“, anebo „handlování“ před Boltonovým vyjednáváním.

USA kritizuje Německo i bývalý sovětský prezident Gorbačov

Německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas řekl, že Spojené státy by měly vzít v úvahu důsledky, jaké takové rozhodnutí může mít pro Evropu a pro budoucí snahy o odzbrojování. „Dohoda byla třicet let důležitým pilířem evropské bezpečnostní architektury,“ napsal Maas. „Často jsme naléhali na Rusko, aby se zabývalo vážným varováním, že smlouvu porušuje. Teď naléháme na Washington, aby možné následky zvážil,“ uvedl.

Americké rozhodnutí kritizoval také bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov, který smlouvu INF v roce 1987 ve Washingtonu podepsal spolu s tehdejším americkým prezidentem Ronaldem Reaganem. Krok USA je podle Gorbačova chybný a Washington si počíná neodpovědně. „Staré dohody by se za žádných okolností neměly likvidovat… Opravdu ve Washingtonu nechápou, k čemu tohle může vést?“ uvedl Gorbačov.

Velká Británie naopak rozhodně podporuje rozhodnutí Spojených států. V rozhovoru pro list Financial Times to prohlásil britský ministr zahraničí Gavin Williamson. Moskva si podle něj ze smlouvy „tropí posměch“. Londýn podle Gavina za rozhodnutím Bílého domu „absolutně pevně stojí“. Kreml by si podle něj měl u sebe doma dát věci do pořádku, protože dohodu porušuje. „Máme samozřejmě zájem na zachování INF, ale k tomu je zapotřebí, aby ji respektovaly obě strany. Jedna ji ignoruje,“ řekl Gavin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 2 mminutami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 20 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 53 mminutami

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Poláků je proti obnovení povinné vojenské služby, ukázal průzkum

Podle nového průzkumu veřejného mínění je více než polovina Poláků proti znovuzavedení povinné vojenské služby. A to i přesto, že země v souvislosti s regionálním napětím zvažuje svou obrannou strategii.
před 1 hhodinou

Rumunští záchranáři evakuovali zasaženou loď

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku.
před 2 hhodinami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.