Rusko varuje Trumpa: Odstoupení od dohody o likvidaci raket je velmi nebezpečný krok

Nahrávám video
Události: Trump prohlásil, že odstoupí od smlouvy o zákazu raket, Rusko varuje
Zdroj: ČT24

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov varoval Spojené státy před odstoupením od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987 (INF). O jejím vypovězení mluvil americký prezident Donald Trump na sobotním předvolebním mítinku v Nevadě. Od Trumpova bezpečnostního poradce Johna Boltona, kterého v Moskvě čekají diplomatická jednání, chce Rusko vysvětlení.

„Doufáme, že od něj (Boltona) během jednání zítra a pozítří uslyšíme věcněji a jasněji, co hodlá podniknout americká strana,“ řekl Rjabkov. „Je zřejmé, že neschopnost a neochota se s námi rozumně domluvit tlačí jisté síly ve Washingtonu k tomu, aby navedly vedení země k rozhodnutí o formálním odstoupení od smlouvy. Byl by to velmi nebezpečný krok,“ varoval diplomat.

Rusku podle Rjabkova nezbude než sáhnout po odvetných krocích, a to i vojenských, pokud si Američané nadále budou počínat „nemotorně a hrubě“ a jednostranně odstupovat od mezinárodních dohod. „Nechceme to k tomu dovést,“ dodal bez dalšího upřesnění.

Podle amerických médií má Rusko o vypovězení smlouvy oficiálně informovat Trumpův bezpečnostní poradce Bolton. V Moskvě má jednat se šéfem ruské bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem a ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Schůzka s prezidentem Vladimirem Putinem se podle dřívějšího vyjádření Kremlu neplánovala. 

Trump o vypovězení dohody mluvil na předvolebním mítinku

Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy odstoupí od smlouvy s Ruskem, protože Moskva smlouvu porušuje. „Smlouvu vypovíme,“ řekl šéf Bílého domu na předvolebním mítinku v Nevadě. „Potom začneme ty zbraně vyvíjet, pokud nebude Rusko a Čína souhlasit s novou dohodou,“ citovala prezidenta agentura AP.

Z nedodržování klíčové odzbrojovací smlouvy, která zakazuje pozemní balistické rakety a řízené střely s dosahem 500 až 5500 kilometrů, obviňuje Pentagon i velení NATO Moskvu už několik let.

  • INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) – Ve Smlouvě o likvidaci raket středního a kratšího doletu se obě velmoci v roce 1987 zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500–5000 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat. 
  • Mezi likvidovanými raketami byly vedle sovětských SS-20, SS-4 a SS-5 především americké Pershing 2 a Pershing 1 s plochou dráhou letu, jejichž rozmísťování schválili ministři zahraničí a obrany NATO teprve v prosinci 1979.

Ruská armáda podle západních států vyvíjí nové střely s plochou dráhou letu, které po dlouhou dobu od uzavření smlouvy vůbec neexistovaly. Ruské velení podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga samo připustilo, že taková zbraň existuje. Aliance proto Moskvu žádá, aby její znepokojení rozptýlila. Americký Kongres loni schválil finance pro analogické odvetné kroky USA.

USA podle Moskvy řadu let cíleně směřují ke zničení dohody

Rusko západní výhrady energicky popírá a z porušování dohody naopak viní Washington. Pentagon prý může například využít protiraketový systém Aegis k tomu, aby jím v případě potřeby nahradil rakety s plochou dráhou letu smlouvou zakázané. Systém je nasazen v Rumunsku a bude rozmístěn v Polsku.

USA podle Ruska cílevědomě po několik let směřují ke zničení dohody. Ruští zákonodárci se podle médií dohadují, zda Trumpovo prohlášení představuje „vydírání“, anebo „handlování“ před Boltonovým vyjednáváním.

USA kritizuje Německo i bývalý sovětský prezident Gorbačov

Německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas řekl, že Spojené státy by měly vzít v úvahu důsledky, jaké takové rozhodnutí může mít pro Evropu a pro budoucí snahy o odzbrojování. „Dohoda byla třicet let důležitým pilířem evropské bezpečnostní architektury,“ napsal Maas. „Často jsme naléhali na Rusko, aby se zabývalo vážným varováním, že smlouvu porušuje. Teď naléháme na Washington, aby možné následky zvážil,“ uvedl.

Americké rozhodnutí kritizoval také bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov, který smlouvu INF v roce 1987 ve Washingtonu podepsal spolu s tehdejším americkým prezidentem Ronaldem Reaganem. Krok USA je podle Gorbačova chybný a Washington si počíná neodpovědně. „Staré dohody by se za žádných okolností neměly likvidovat… Opravdu ve Washingtonu nechápou, k čemu tohle může vést?“ uvedl Gorbačov.

Velká Británie naopak rozhodně podporuje rozhodnutí Spojených států. V rozhovoru pro list Financial Times to prohlásil britský ministr zahraničí Gavin Williamson. Moskva si podle něj ze smlouvy „tropí posměch“. Londýn podle Gavina za rozhodnutím Bílého domu „absolutně pevně stojí“. Kreml by si podle něj měl u sebe doma dát věci do pořádku, protože dohodu porušuje. „Máme samozřejmě zájem na zachování INF, ale k tomu je zapotřebí, aby ji respektovaly obě strany. Jedna ji ignoruje,“ řekl Gavin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 1 hhodinou

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 4 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 6 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 6 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...