Ruská armáda nevylučuje, že v Sýrii vybuduje námořní, leteckou a pozemní základnu, k útokům prý může použít i Černomořskou flotilu. Prezident Putin na summitu postsovětských zemí v Kazachstánu označil ruské letecké údery v Sýrii za „působivý úspěch“, prezidenti se na jednání shodli na koordinovaném postupu při řešení krizových situací na vnějších hranicích Společenství nezávislých států (SNS).
Generálplukovník Kartapolov, který je šéfem operační správy ruského generálního štábu, dnes v rozhovoru s moskevským deníkem řekl, že vybudování nové vojenské základny v Sýrii není vyloučeno. „Nevylučujeme vytvoření jedné vojenské základny, která bude mít několik částí - námořní, leteckou a pozemní,“ konstatoval ruský generál.
Na dotaz, zda mohou být proti útokům na cíle v Sýrii nasazena i plavidla ruské Černomořské flotily, odpověděl: „Nepochybně.“ Do bojů podle něj mohou zasáhnout lodě operující ve Středozemním moři. Naopak nasazení pozemních sil vyloučil.
Rusko má už řadu let námořní základnu v syrském přístavním městě Tartús, která je jediným opěrným bodem ruského námořnictva ve Středomoří. Základna ale rozsahem není velká a podle ruských médií slouží hlavně k účelům servisu a logistiky. K útokům proti povstalcům startují ruské bitevníky z letiště Hmímím u syrské Latákíje.
Na cíle v Sýrii v současné době útočí zhruba 50 ruských bojových letounů. Čtyři raketové křižníky operující na jihozápadě Kaspického moře odpalují proti údajným základnám organizace Islámský stát (IS) v Sýrii rakety s plochou dráhou letu, které k letům na cíl využívají nízké letové koridory nad Íránem a Irákem.
Putin: V Sýrii mířímě výhradně na teroristy
Vladimir Putin zpravil na summitu SNS své partnery o ruských úderech na údajné teroristické základny v Sýrii. Prohlásil, že ruští vojáci útočí na cíle předem schválené syrským vedením. Rusko prý usiluje o „vytvoření co nejširší koalice pro boj s extremisty a teroristy,“ uvedl ruský prezident. Dále zdůraznil, že ruské útoky v Sýrii mají „pevný rámec“ a míří prý výhradně na teroristické cíle.
Putin se ve svém projevu věnoval také situaci v Afghánistánu, kterou označil za „téměř kritickou“. Vyzval své partnery, aby byli připraveni na společný postup při odvracení případných útoků. Summit se usnesl na vytvoření skupiny, složené ze zástupců pohraniční stráže a „jiných úřadů“, která má případné potíže na hranicích řešit. Schválen byl rovněž program spolupráce při ochraně vnějších hranic SNS do roku 2020.
- SNS je postsovětské seskupení devíti zemí, v němž má hlavní slovo Moskva. Jeho členy jsou kromě Ruska Bělorusko, Kazachstán, Moldavsko, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Arménie a Ázerbájdžán. Ukrajina, která byla v organizaci pozorovatelem, po ruské anexi Krymu oznámila, že SNS opouští.
