Ruská armáda nevylučuje, že v Sýrii vybuduje námořní, leteckou a pozemní základnu, k útokům prý může použít i Černomořskou flotilu. Prezident Putin na summitu postsovětských zemí v Kazachstánu označil ruské letecké údery v Sýrii za „působivý úspěch“, prezidenti se na jednání shodli na koordinovaném postupu při řešení krizových situací na vnějších hranicích Společenství nezávislých států (SNS).
Rusko uvažuje o základnách v Sýrii, povolat prý může i Černomořskou flotilu
Generálplukovník Kartapolov, který je šéfem operační správy ruského generálního štábu, dnes v rozhovoru s moskevským deníkem řekl, že vybudování nové vojenské základny v Sýrii není vyloučeno. „Nevylučujeme vytvoření jedné vojenské základny, která bude mít několik částí - námořní, leteckou a pozemní,“ konstatoval ruský generál.
Na dotaz, zda mohou být proti útokům na cíle v Sýrii nasazena i plavidla ruské Černomořské flotily, odpověděl: „Nepochybně.“ Do bojů podle něj mohou zasáhnout lodě operující ve Středozemním moři. Naopak nasazení pozemních sil vyloučil.
Černomořská námořní flotila
Rusko má už řadu let námořní základnu v syrském přístavním městě Tartús, která je jediným opěrným bodem ruského námořnictva ve Středomoří. Základna ale rozsahem není velká a podle ruských médií slouží hlavně k účelům servisu a logistiky. K útokům proti povstalcům startují ruské bitevníky z letiště Hmímím u syrské Latákíje.
V roce 2013 Vladimir Putin ohlásil návrat ruské válečné flotily do Středozemí. Podle posledních informací syrské agentury SANA je prohlubován přístav Tartús, aby tam ruské námořnictvo mohlo kotvit křižníky a další vojenská plavidla.
Na cíle v Sýrii v současné době útočí zhruba 50 ruských bojových letounů. Čtyři raketové křižníky operující na jihozápadě Kaspického moře odpalují proti údajným základnám organizace Islámský stát (IS) v Sýrii rakety s plochou dráhou letu, které k letům na cíl využívají nízké letové koridory nad Íránem a Irákem.
7 minut
Šťáhlavský: Už car Petr Veliký chtěl teplé moře
Putin: V Sýrii mířímě výhradně na teroristy
Vladimir Putin zpravil na summitu SNS své partnery o ruských úderech na údajné teroristické základny v Sýrii. Prohlásil, že ruští vojáci útočí na cíle předem schválené syrským vedením. Rusko prý usiluje o „vytvoření co nejširší koalice pro boj s extremisty a teroristy,“ uvedl ruský prezident. Dále zdůraznil, že ruské útoky v Sýrii mají „pevný rámec“ a míří prý výhradně na teroristické cíle.
Putin se ve svém projevu věnoval také situaci v Afghánistánu, kterou označil za „téměř kritickou“. Vyzval své partnery, aby byli připraveni na společný postup při odvracení případných útoků. Summit se usnesl na vytvoření skupiny, složené ze zástupců pohraniční stráže a „jiných úřadů“, která má případné potíže na hranicích řešit. Schválen byl rovněž program spolupráce při ochraně vnějších hranic SNS do roku 2020.
- SNS je postsovětské seskupení devíti zemí, v němž má hlavní slovo Moskva. Jeho členy jsou kromě Ruska Bělorusko, Kazachstán, Moldavsko, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Arménie a Ázerbájdžán. Ukrajina, která byla v organizaci pozorovatelem, po ruské anexi Krymu oznámila, že SNS opouští.