Rusko prý testovalo rakety, USA ho viní z porušení jaderné dohody

Washington - Spojené státy obvinily Rusko z porušení dohody o jaderných zbraních. Důvodem je údajný test raket středního doletu. Informoval o tom list The New York Times s odvoláním na nejmenované vysoké představitele administrativy USA. Následoval telefonát mezi šéfy diplomacií obou zemí. „V této souvislosti se debatovalo také o plnění Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF),“ oznámila agentura ITAR-TASS. Moskva se ale zatím k obvinění veřejně nevyjádřila.

Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) z roku 1987 zakazuje výrobu či testování raket s doletem od 500 do 5 500 kilometrů, ve Washingtonu ji podepsal americký prezident Ronald Reagan se svým sovětským protějškem Michailem Gorbačovem. Ve své době výrazně přispěla ke konci studené války a byla považována za kámen kontroly zbrojního úsilí USA a tehdejšího Sovětského svazu. Představovala totiž první dokument v historii, který odstranil celou třídu jaderných zbraní. Poslední kusy zmíněných střel obě strany zničily v květnu 1991.

Kritizovaný a blíže neupřesněný test nové ruské rakety se podle Američanů uskutečnil před několika měsíci. Podle lednového tvrzení newyorských Timesů mělo Rusko novou raketu středního doletu testovat už v roce 2008.

Moskva odstoupením od smlouvy hrozila už kvůli radaru v Brdech

Informace o údajných ruských tajných testech se na americké straně objevovaly již v minulých letech, šéf Bílého domu si ale na praktiky Kremlu stěžuje vůbec poprvé. „Jde o velmi vážnou záležitost, na niž se již nějaký čas snažíme Rusko upozornit,“ uvedl přední americký činitel, který si kvůli citlivosti tématu přál zůstat v anonymitě. Spojené státy podle něj budou konzultovat tuto otázku se svými spojenci, americká vláda již informaci předala také Kongresu.

Obvinění na nejvyšší úrovni přichází v době rostoucího napětí mezi oběma velmocemi kvůli ukrajinské krizi, v níž Washington požaduje od Moskvy okamžité ukončení podpory proruských separatistů a zpřísňuje sankce proti Rusku.

Moskva jednostranným odstoupením od INF pohrozila už v roce 2007. Důvodem byl americký plán na umístění základen amerického protiraketového štítu v ČR a v Polsku, USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily. V roce 2012 naopak Spojené státy neoficiálně obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajné testy nové rakety s plochou dráhou letu R-500.

Ruští experti: USA smlouvu samy několikrát porušily

Agentura ITAR-TASS s odvoláním na ruské experty napsala, že naopak samy Spojené státy
smlouvu INF nejednou porušily. Stává se to prý při testech amerických protiraket GBI (Ground-Based Interceptor), které mají likvidovat nepřátelské strategické rakety ve střední části jejich letu. Pro testy těchto zbraní údajně Pentagon vyvíjí cvičné terče v podobě raket středního doletu.

FAKTA: Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu

Smlouva vstoupila v platnost 1. června 1988; obě země se zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500-5 500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok. Celkem bylo zlikvidováno 2 692 raket krátkého a středního doletu, z toho bylo 1 846 sovětských a 846 amerických.

Sovětské rakety byly rozmístěny v 80. letech v NDR, v Bulharsku a v Československu, kde byly umístěny v prostoru Hranic na Moravě s odpalovacími základnami v Přáslavicích, Staré Vodě a Zeleném Kříži. Na tom, jestli byly v Československu a v NDR kromě raket krátkého doletu rozmístěny i střely SS-20, se badatelé dodnes nemohou shodnout.

Odsun amerických zbraní (vč. známých Pershingů) byl oficiálně zahájen v září 1988 odvozem prvních raket z německé základny Waldheide u Heilbronnu. Na podzim byly odvezeny první rakety a střely také z Itálie, Belgie a Británie. Poslední opustila Evropu 26. září 1990 - z Wüschheimu v Porýní-Falci byla převezena na americkou vojenskou základnu Davis Monthan v Arizoně. USA svoji poslední raketu, které se týkala INF, zničily 6. května 1991. Poslední dvě sovětské rakety byly zneškodněny na kazašském vojenském polygonu Kapustin Jar o šest dní později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily novou sérii úderů na Írán jako odvetu za padlé americké vojáky

Spojené státy v noci ze soboty na neděli zahájily novou sérii úderů na Írán. Oznámilo to oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Chtějí tím potrestat Teherán za smrt dvou amerických vojáků v Jordánsku, kteří zemřeli při pátečních íránských útocích.
před 1 hhodinou

Írán i Kuvajt hlásí útoky na klíčová odsolovací zařízení

Americké oblastní velitelství na Blízkém východě (CENTCOM) podniklo další vlnu úderů na Írán, její ukončení oznámilo v sobotu brzy ráno. Šlo již o sedmou noc útoků v řadě. Americká armáda údajně zasáhla vojenskou infrastrukturu a armádní cíle. Íránská média mluví o třech obětech v provincii Hormozgán na jihu země. Íránské údery na ropné zařízení v Kuvajtu si pak vyžádaly zraněné a způsobily rozsáhlé škody, oznámila státní ropná společnost. Terčem v Íránu i Kuvajtu se stala mimo jiné také klíčová odsolovací zařízení.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán pozastavil plnění závazků z memoranda s USA. Podle Chameneího je podpis Trumpa bezcenný

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí tvrdí, že podpis amerického prezidenta Donalda Trumpa je bezcenný. Podle něj USA opakovaně porušily své závazky z memoranda o porozumění s Íránem. O písemném prohlášení nástupce dlouholetého duchovního vůdce Alího Chameneího, kterého v únoru zabil izraelský útok, informovala agentura Reuters. Teherán v sobotu pozastavil naplňování svých závazků z dohody, která měla být zásadním krokem na cestě k míru ve válce vyvolané USA a Izraelem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rozsáhlý požár na jihu Norska stále není plně pod kontrolou

Rozsáhlý požár ve městě Drammen na jihu Norska, který podle dosavadních odhadů zničil více než sto bytových jednotek, stále není plně pod kontrolou, informoval v sobotu večer na internetu list Aftenposten. Podle norských médií je to nejrozsáhlejší požár v obytné oblasti v zemi od druhé světové války.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA chystají granty pro spojence hnutí MAGA v Evropě i ve světě, píše FT

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chystá sérii grantů pro organizace v Evropě i v dalších částech světa, které mají podpořit spojence hnutí MAGA (Udělejme Ameriku opět skvělou), uvedl list Financial Times, který píše o dramatické změně priorit americké zahraniční pomoci.
před 5 hhodinami

Maďarský prezident podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho mandát

Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát, informovaly agentury MTI a Reuters. Ústavní novelu s deklarovaným záměrem „obnovit demokracii založenou na právním státě“ schválil parlament v pondělí. Hlava státu navzdory podpisu vyjádřila přesvědčení, že novela poškozuje fungování právního státu v Maďarsku. Prezidentských povinností se má od pondělí prozatímně ujmout předsedkyně parlamentu Ágnes Forsthofferová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou rafinerii a logistická centra, okupanti v Záporoží osobní vlak

Ukrajina v noci provedla rozsáhlý dronový útok na Moskvu a Moskevskou oblast. Zasáhla při něm rafinerii a velké logistické centrum, další velký sklad zasáhla také v Tambovské oblasti. Rusko v noci udeřilo na Oděskou oblast, kde poté útočilo i na zasahující hasiče. V sobotu pak opět pokračovalo v dronových úderech na obyvatele Chersonu a v Záporoží provedlo dvojitý úder na osobní vlak.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bratislavou prošly průvody na podporu sexuálních menšin i tradičních rodin

V Bratislavě se uskutečnil pochod hrdosti, který zástupci komunity LGBT+ tradičně organizují v rámci programu Duhový pride na podporu a ochranu příslušníků sexuálních menšin. Za pořadatele informovala Aneta Andraščíková, že se účastnilo asi deset tisíc lidí. Do jiné části slovenské metropole svolali i tentokrát konzervativní aktivisté vlastní akci na podporu tradiční rodiny. Účast na ní byla nižší než na Duhovém pridu, píše ČTK.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.