Rusko prý testovalo rakety, USA ho viní z porušení jaderné dohody

Washington - Spojené státy obvinily Rusko z porušení dohody o jaderných zbraních. Důvodem je údajný test raket středního doletu. Informoval o tom list The New York Times s odvoláním na nejmenované vysoké představitele administrativy USA. Následoval telefonát mezi šéfy diplomacií obou zemí. „V této souvislosti se debatovalo také o plnění Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF),“ oznámila agentura ITAR-TASS. Moskva se ale zatím k obvinění veřejně nevyjádřila.

Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) z roku 1987 zakazuje výrobu či testování raket s doletem od 500 do 5 500 kilometrů, ve Washingtonu ji podepsal americký prezident Ronald Reagan se svým sovětským protějškem Michailem Gorbačovem. Ve své době výrazně přispěla ke konci studené války a byla považována za kámen kontroly zbrojního úsilí USA a tehdejšího Sovětského svazu. Představovala totiž první dokument v historii, který odstranil celou třídu jaderných zbraní. Poslední kusy zmíněných střel obě strany zničily v květnu 1991.

Kritizovaný a blíže neupřesněný test nové ruské rakety se podle Američanů uskutečnil před několika měsíci. Podle lednového tvrzení newyorských Timesů mělo Rusko novou raketu středního doletu testovat už v roce 2008.

Moskva odstoupením od smlouvy hrozila už kvůli radaru v Brdech

Informace o údajných ruských tajných testech se na americké straně objevovaly již v minulých letech, šéf Bílého domu si ale na praktiky Kremlu stěžuje vůbec poprvé. „Jde o velmi vážnou záležitost, na niž se již nějaký čas snažíme Rusko upozornit,“ uvedl přední americký činitel, který si kvůli citlivosti tématu přál zůstat v anonymitě. Spojené státy podle něj budou konzultovat tuto otázku se svými spojenci, americká vláda již informaci předala také Kongresu.

Obvinění na nejvyšší úrovni přichází v době rostoucího napětí mezi oběma velmocemi kvůli ukrajinské krizi, v níž Washington požaduje od Moskvy okamžité ukončení podpory proruských separatistů a zpřísňuje sankce proti Rusku.

Moskva jednostranným odstoupením od INF pohrozila už v roce 2007. Důvodem byl americký plán na umístění základen amerického protiraketového štítu v ČR a v Polsku, USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily. V roce 2012 naopak Spojené státy neoficiálně obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajné testy nové rakety s plochou dráhou letu R-500.

Ruští experti: USA smlouvu samy několikrát porušily

Agentura ITAR-TASS s odvoláním na ruské experty napsala, že naopak samy Spojené státy
smlouvu INF nejednou porušily. Stává se to prý při testech amerických protiraket GBI (Ground-Based Interceptor), které mají likvidovat nepřátelské strategické rakety ve střední části jejich letu. Pro testy těchto zbraní údajně Pentagon vyvíjí cvičné terče v podobě raket středního doletu.

FAKTA: Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu

Smlouva vstoupila v platnost 1. června 1988; obě země se zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500-5 500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok. Celkem bylo zlikvidováno 2 692 raket krátkého a středního doletu, z toho bylo 1 846 sovětských a 846 amerických.

Sovětské rakety byly rozmístěny v 80. letech v NDR, v Bulharsku a v Československu, kde byly umístěny v prostoru Hranic na Moravě s odpalovacími základnami v Přáslavicích, Staré Vodě a Zeleném Kříži. Na tom, jestli byly v Československu a v NDR kromě raket krátkého doletu rozmístěny i střely SS-20, se badatelé dodnes nemohou shodnout.

Odsun amerických zbraní (vč. známých Pershingů) byl oficiálně zahájen v září 1988 odvozem prvních raket z německé základny Waldheide u Heilbronnu. Na podzim byly odvezeny první rakety a střely také z Itálie, Belgie a Británie. Poslední opustila Evropu 26. září 1990 - z Wüschheimu v Porýní-Falci byla převezena na americkou vojenskou základnu Davis Monthan v Arizoně. USA svoji poslední raketu, které se týkala INF, zničily 6. května 1991. Poslední dvě sovětské rakety byly zneškodněny na kazašském vojenském polygonu Kapustin Jar o šest dní později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
před 4 mminutami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci.
před 20 mminutami

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 32 mminutami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun).
před 45 mminutami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
před 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 2 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 3 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 5 hhodinami
Načítání...