Rusko prý testovalo rakety, USA ho viní z porušení jaderné dohody

Washington - Spojené státy obvinily Rusko z porušení dohody o jaderných zbraních. Důvodem je údajný test raket středního doletu. Informoval o tom list The New York Times s odvoláním na nejmenované vysoké představitele administrativy USA. Následoval telefonát mezi šéfy diplomacií obou zemí. „V této souvislosti se debatovalo také o plnění Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF),“ oznámila agentura ITAR-TASS. Moskva se ale zatím k obvinění veřejně nevyjádřila.

Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) z roku 1987 zakazuje výrobu či testování raket s doletem od 500 do 5 500 kilometrů, ve Washingtonu ji podepsal americký prezident Ronald Reagan se svým sovětským protějškem Michailem Gorbačovem. Ve své době výrazně přispěla ke konci studené války a byla považována za kámen kontroly zbrojního úsilí USA a tehdejšího Sovětského svazu. Představovala totiž první dokument v historii, který odstranil celou třídu jaderných zbraní. Poslední kusy zmíněných střel obě strany zničily v květnu 1991.

Kritizovaný a blíže neupřesněný test nové ruské rakety se podle Američanů uskutečnil před několika měsíci. Podle lednového tvrzení newyorských Timesů mělo Rusko novou raketu středního doletu testovat už v roce 2008.

Moskva odstoupením od smlouvy hrozila už kvůli radaru v Brdech

Informace o údajných ruských tajných testech se na americké straně objevovaly již v minulých letech, šéf Bílého domu si ale na praktiky Kremlu stěžuje vůbec poprvé. „Jde o velmi vážnou záležitost, na niž se již nějaký čas snažíme Rusko upozornit,“ uvedl přední americký činitel, který si kvůli citlivosti tématu přál zůstat v anonymitě. Spojené státy podle něj budou konzultovat tuto otázku se svými spojenci, americká vláda již informaci předala také Kongresu.

Obvinění na nejvyšší úrovni přichází v době rostoucího napětí mezi oběma velmocemi kvůli ukrajinské krizi, v níž Washington požaduje od Moskvy okamžité ukončení podpory proruských separatistů a zpřísňuje sankce proti Rusku.

Moskva jednostranným odstoupením od INF pohrozila už v roce 2007. Důvodem byl americký plán na umístění základen amerického protiraketového štítu v ČR a v Polsku, USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily. V roce 2012 naopak Spojené státy neoficiálně obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajné testy nové rakety s plochou dráhou letu R-500.

Ruští experti: USA smlouvu samy několikrát porušily

Agentura ITAR-TASS s odvoláním na ruské experty napsala, že naopak samy Spojené státy
smlouvu INF nejednou porušily. Stává se to prý při testech amerických protiraket GBI (Ground-Based Interceptor), které mají likvidovat nepřátelské strategické rakety ve střední části jejich letu. Pro testy těchto zbraní údajně Pentagon vyvíjí cvičné terče v podobě raket středního doletu.

FAKTA: Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu

Smlouva vstoupila v platnost 1. června 1988; obě země se zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500-5 500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok. Celkem bylo zlikvidováno 2 692 raket krátkého a středního doletu, z toho bylo 1 846 sovětských a 846 amerických.

Sovětské rakety byly rozmístěny v 80. letech v NDR, v Bulharsku a v Československu, kde byly umístěny v prostoru Hranic na Moravě s odpalovacími základnami v Přáslavicích, Staré Vodě a Zeleném Kříži. Na tom, jestli byly v Československu a v NDR kromě raket krátkého doletu rozmístěny i střely SS-20, se badatelé dodnes nemohou shodnout.

Odsun amerických zbraní (vč. známých Pershingů) byl oficiálně zahájen v září 1988 odvozem prvních raket z německé základny Waldheide u Heilbronnu. Na podzim byly odvezeny první rakety a střely také z Itálie, Belgie a Británie. Poslední opustila Evropu 26. září 1990 - z Wüschheimu v Porýní-Falci byla převezena na americkou vojenskou základnu Davis Monthan v Arizoně. USA svoji poslední raketu, které se týkala INF, zničily 6. května 1991. Poslední dvě sovětské rakety byly zneškodněny na kazašském vojenském polygonu Kapustin Jar o šest dní později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 32 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 35 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 2 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 3 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...