Rusko prý plánovalo atentát na premiéra Černé Hory. Absurdní, zní z Moskvy

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov popřel, že by Moskva pomáhala organizovat převrat v Černé Hoře, při němž měl v říjnu 2016 zemřít prozápadní premiér země. S tvrzením přišel černohorský speciální prokurátor Milivoj Katnić s odvoláním na výslechy a přiznání podezřelých. Už dříve o tom informoval také list Telegraph s odkazem na vysoce postavené britské činitele.

Podle vládních zdrojů britského listu se ruské tajné služby s požehnáním Moskvy snažily sabotovat plán Černé Hory připojit se k NATO. Útok byl zmařen pouhých pár hodin předtím, než k němu mělo dojít. Země by pak upadla do chaosu a Moskva by se snažila dosadit do čela země proruské vedení.

Interpol prý nyní hledá dva Rusy, o nichž černohorská vláda tvrdí, že jde o zpravodajské důstojníky, kteří měli stát za spiknutím. Dvojice prý strávila měsíce náborem a tréninkem skupiny srbských a ruských nacionalistů, kteří měli vniknout do budovy parlamentu přestrojení za místní policii a zabít premiéra Mila Djukanoviče.

Za událostmi stojí nacionalistická uskupení v Rusku, ale teď víme, že do nich byly zapojeny i ruské státní úřady.
Černohorský prokurátor

Černohorská policie zatkla tehdy pouhý den před parlamentními volbami dvě desítky osob podezřelých ze zapojení do spiknutí.

„Prokurátor tvrdí, že v čele skupiny, která plánovala převrat včetně zavraždění tehdejšího premiéra Mila Djukanoviče, čímž by zabránila vstupu země do NATO, stál ruský občan Eduard Širokov, jehož skutečné příjmení zní Šišmakov,“ napsal internetový ruský list Gazeta.ru.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov
Zdroj: Lucas Jackson/Reuters

„Není to Širokov, ale Eduard Šišmakov, který byl v roce 2014 zástupcem vojenského přidělence v Polsku, ale byl vypovězen kvůli špionáži pro Rusko jako nežádoucí osoba. Pas mu vydaly ruské úřady. Je příslušníkem ruských zvláštních služeb,“ zdůraznil černohorský prokurátor Katnić.

Podle něj na pozvání Širokova/Šišmakova navštívil Moskvu při přípravách puče jeden z hlavních spiklenců Aleksandar Sindželić, který se v současnosti těší postavení svědka spolupracujícího s vyšetřovateli.

Moskva vinu odmítá

Proruská opozice v Černé Hoře tvrdí, že šlo o premiérův komplot s cílem zajistit výrazné vítězství vládnoucí Demokratické strany socialistů (DPS). Také Moskva jakoukoli ruskou účast na spiknutí důrazně popírá.

Kreml označil prokurátorova slova za „nezodpovědná“ a obvinění za „absurdní“, do záležitostí cizích států prý nezasahuje. „Tyto novinky jsou z jedné várky s dalšími neopodstatněnými obviněními naší země z hackerských útoků proti celému Západu, z vměšování do volebních kampaní většiny západních zemí a z mnoha dalších věcí,“ podotkl Lavrov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Exploze táboráku zranila v Rakousku pět dětí. Pod ohništěm byly výbušniny

Pět dětí ve věku od deseti do čtrnácti let v sobotu večer nedaleko hornorakouského Freistadtu utrpělo zranění, když explodoval táborák, u kterého seděly. Pod ohništěm byly výbušniny, které policie označila za „relikt z druhé světové války“.
před 4 mminutami

Oběti po ruských útocích hlásí Oděsa či Cherson

Dva lidé zemřeli v noci na neděli při ruském útoku na civilní a přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti, oznámil v neděli ráno velitel regionální vojenské správy Oleh Kiper. V Chersonu ruský dron zasáhl auto, jehož řidič zemřel. Ukrajinská armáda podnikla rozsáhlý dronový nálet na západní regiony Ruska. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj uvedl, že síly napadené země zasáhly u vjezdu do přístavu v Novorossijsku dva tankery patřící do stínové flotily agresora.
08:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael prodloužil vazbu dvou aktivistů z flotily pro Gazu

Izraelský soud nařídil o dva dny prodloužit vazbu dvojice aktivistů ze Španělska a Brazílie z takzvané flotily pro Gazu, napsala v neděli agentura AFP. Loď se snažila dopravit humanitární pomoc na válkou zdevastované palestinské území a izraelská armáda ji ve čtvrtek v noci zastavila v mezinárodních vodách.
13:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Izraelcům nevěříme.“ Štáb ČT natáčel s vysídlenými Libanonci

Prodlouženým příměřím na izraelsko-libanonském pomezí otřáslo další narušení klidu zbraní. Proíránský teroristický Hizballáh při dvou raketových útocích zabil jednoho vojáka a další dvě desítky zranil. Izraelské nálety zabily podle dostupných informací nejméně třináct lidí. Vláda v Bejrútu žádá svět o pomoc milionu uprchlíků. O životě libanonských vysídlenců natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
před 7 hhodinami

Izrael vyzval obyvatele obcí na jihu Libanonu k evakuaci

Izraelská armáda v neděli vyzvala obyvatele jedenácti měst a vesnic na jihu Libanonu k evakuaci z domovů. Vzkázala jim, aby odešli na otevřená prostranství nejméně jeden kilometr od zástavby. Oznámila, že v oblasti podniká operace proti Hizballáhu v reakci na to, co je podle Izraele porušením příměří ze strany tohoto šíitského militantního teroristického hnutí.
před 8 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 8 hhodinami

Trump je připraven ještě více snížit počet amerických vojáků v Německu

Americký prezident Donald Trump varoval, že je připraven snížit počet amerických vojáků v Německu o mnohem více, než o pět tisíc ohlášených Pentagonem v pátek. Agentura AP označila Trumpovy výroky za eskalaci jeho sporu s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 36 tisíc vojáků USA.
před 13 hhodinami

Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc

USA sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc během příštích šesti až dvanácti měsíců, píše agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu už v týdnu veřejně mluvil americký prezident Donald Trump, který kvůli postoji k válce v Íránu zároveň kritizoval německého kancléře Friedricha Merze. Dva vlivní republikánští zákonodárci Roger Wicker a Mike Rogers rozhodnutí kritizovali s tím, že podkopává hrozbu odstrašení a nahrává ruskému vládci Vladimiru Putinovi.
1. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...