Rusko postaví vojenské základny v Jižní Osetii a Abcházii

Moskva - Ještě tento týden uzavře Rusko s Jižní Osetií a Abcházií zvláštní vojenské dohody, díky kterým bude moci na území obou regionů postavit své vojenské základny. V Kremlu to dnes oznámil prezident Dmitrij Medveděv.

„V současnosti děláme vše pro to, abychom se vyvarovali opakování vojenského dobrodružství Tbilisi, které mohlo zajít příliš daleko,“ vrátil se Medveděv ke gruzínskému konfliktu. Ruský vpád na území Gruzie podle něj byl odpovědí na gruzínskou agresi a byl plně v souladu s mezinárodním právem. „Režim v Tbilisi rozpoutal proti jihoosetskému lidu opravdovou válku. Rusko bylo povinno zastavit krveprolití… Jako vrchní velitel jsem nemohl vydat jiný rozkaz.“

Už dříve z Moskvy přišly hlasy, že Rusko na území Jižní Osetie a Abcházie počítá s přítomností bezmála čtyř tisíc svých vojáků. Tato síla má být dostatečně silná na to, aby odrazila případný další útok ze strany Tbilisi.

Srpnová invaze Rusů do Gruzie výrazně zvýšila rizikovost Ruska v očích investorů a vyvolala obavy, že liberalizační a reformní plány Medveděva půjdou k ledu. Prezident dnes podnikatele ujišťoval, že se stále bude snažit o vymahatelnost práva u ruských soudů a potírat korupci. „Nepotřebujeme militarizaci ekonomiky ani etatistickou ekonomiku,“ vyjádřil se Medveděv, jehož květnový nástup do funkce vyvolal naděje investorů na větší stabilizaci země. Rusko chce podle něj i nadále vstoupit do Světové obchodní organizace (WTO).

Putin zůstává šedou eminencí v pozadí ruského trunů

Přes silná slova i činy je ale Medveděv stále v podezření, že i po nástupu do funkce stojí ve stínu bývalého prezidenta Putina. „Po pouhých čtyřech měsících v prezidentském úřadě vystrčil Dmitrij Medveděv růžky - nařídil vyslat ruské jednotky do boje s Gruzií a ostře varoval Severoatlantickou alianci, aby se držela stranou Kavkazu a Krymu. Nepodařilo se mu ale rozptýlit podezření, že šedou eminencí v pozadí trůnu je jeho rádce a učitel, premiér Vladimir Putin,“ píše agentura Reuters.

Zahraniční novináři měli nedávno možnost nahlédnout do vztahů obou nejmocnějších mužů Ruska. Když se v černomořském letovisku Soči setkali s opáleným a uvolněným Putinem, premiér jim na otázky odpovídal s velkým sebevědomím. Putin v lehkém letním obleku reagoval i na otázky, které spadají spíše do prezidentské pravomoci - vztahy se Západem, gruzínský konflikt, americká protiraketová základna ve střední Evropě. Jako velmi zajímavý novináři hodnotí fakt, že o Medveděvovi se poprvé zmínil po 45 minutách.

Den nato se žurnalisté v Moskvě sešli s Medveděvem. Prezident měl na sobě tmavý oblek a byl o poznání méně uvolněný a sebevědomý než Putin. Novinářům odpovídal na stejné otázky, o Putinovi se ale zmínil už po deseti minutách. V Medveděvův prospěch hovoří, že současný premiér vychválil jeho liberálnost a skvělé vzdělání. „Je mi líto, že jeho údělem se stalo řešení gruzínské krize,“ řekl novinářům exprezident. Byl to ale právě Putin, ne Medveděv, kdo se po vypuknutí války s Gruzií objevil v neprůstřelné vestě mezi ruskými vojáky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...