Rusko podle amerického generála podporuje islamisty z Talibanu

Rusko se podporou islamistického hnutí Taliban pokouší podkopávat snahy Spojených států a NATO o vyřešení konfliktu v Afghánistánu. Prohlásil to vrchní velitel amerických vojsk v Afghánistánu John Nicholson, podle něhož by bylo na místě vyslat do země několik tisíc dalších vojáků mezinárodní mise. Spojené státy by zároveň měly celkově přehodnotit vztah s Pákistánem, který jde proti současné afghánské vládě podporované Západem, citovala Nicholsona agentura Reuters.

Nicholson o aktuálních poměrech v Afghánistánu referoval členům senátního výboru pro ozbrojené složky. Rusko se tam podle něho snaží legitimizovat a podporovat hnutí páchající teroristické útoky proti civilnímu obyvatelstvu.

Ruští představitelé v minulosti popřeli, že by povstalcům ovládajícím část Afghánistánu poskytovali jakoukoli podporu. Moskva však loni dala najevo ochotu podpořit oslabení mezinárodních sankcí vůči Talibanu, pokud by to přispělo k míru v zemi. Rusko také přiznalo, že udržuje s hnutím kontakty kvůli boji proti organizaci Islámský stát (IS).

Nicholsonovo tvrzení Moskva dosud nekomentovala, zvláštní vyslanec
prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov ale nezávisle na něm uvedl, že USA by neměly kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi stahovat své vojáky.

Pákistánská podpora Talibanu je zjevná

Pentagon uvádí, že v Afghánistánu působí na 8400 příslušníků americké armády, kteří obstarávají především výcvik afghánských bezpečnostních sil a účastní se protiteroristických operací. Podle Nicholsona není odchod ze země na místě, naopak několik tisíc vojáků by kvůli protiteroristickým akcím mělo do Afghánistánu ještě zamířit.

Podle Reuters je pravděpodobné, že tento požadavek brzy dostane na stůl prezident Donald Trump, který se k americké budoucnosti v zemi dosud jednoznačně nevyslovil, boj proti mezinárodnímu terorismu však označuje za svou zahraničněpolitickou prioritu.

Nicholson rovněž kritizoval Pákistán, jehož podpora Talibanu je podle generála zjevná. „Náš vztah s Pákistánem bude nejlépe podrobit celkovému přehodnocení,“ uvedl Nicholson. Washington již během posledních let výrazně omezil ekonomickou i vojenskou podporu Islámábádu, neboť byli američtí představitelé zklamáni kooperací mezi kdysi významným spojencem v oblasti a Talibanem, proti němuž USA bojují už od roku 2001.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...