Rusko slavnostně otevřelo most na Krym. Stavbu, která spojuje ruskou pevninu s anektovaným ukrajinským poloostrovem, otevřel za volantem kamionu prezident Vladimir Putin. Vybudování mostu se pro Kreml stalo prioritou. V Rusku bylo označováno za stavbu století a za otázku národní hrdosti, zatímco odpůrci anexe v mostu vidí symbol války a okupace. Zatímco ruští představitelé nazývají nový most Krymský, ukrajinští Kerčský.
Most přes Kerčský průliv je bezmála dvacetikilometrová estakáda spojující anektovaný Krym s ruskou pevninou. V plánech stavařů a architektů existuje projekt už od carských dob, ale až politické události posledních let myšlenku zhmotnily.
Ruský prezident Putin nejprve navštívil dispečink monitorující provoz na mostu, následně se pozdravil se stavbaři a pak v jejich společnosti usedl za volant oranžového kamionu Kamaz, aby jako první v čele kolony stavbařské techniky přejel z jednoho břehu na druhý.
„Je to symbolické. Nebýt prezidenta, most by nestál,“ usoudil reportér zpravodajské televize Rossija 24. „Most se dostává do provozu o půl roku dříve oproti plánu,“ tvrdí stanice. Podle kontraktu měl stavitel automobilovou část mostu odevzdat až v prosinci, ale stavbaři „to zvládli za 816 dnů“, dodala.
Putin označil otevření spojnice za historickou událost. „V různých historických epochách, dokonce už za cara, lidé snili o postavení takového mostu. A hle, nakonec díky vaší práci a talentu se tento projekt, tento zázrak uskutečnil,“ děkoval tvůrcům mostu prezident a slíbil další grandiózní projekty.
„Budeme stavět nové silnice, nové mosty, nová letiště a přístavy. Uděláme život našich lidí lepší, hodnotnější. Určitě se nám to povede,“ dodal Putin.
První automobily s běžnými smrtelníky na most nad Kerčským průlivem vjedou z obou břehů ve středu ráno. V provozu bude zatím pro auta a autobusy, pro kamiony se otevře až po konci turistické sezony. Dvoukolejná železniční trať by měla být uvedena do provozu od začátku roku 2019.
Vybudování mostu se pro Kreml stalo prioritou a v Rusku bylo označováno za stavbu století. Začalo v únoru 2016, stavba podle oficiálních údajů po dokončení přijde celkem na 228 miliard rublů (téměř 80 miliard korun).
Most má pomoct krymské ekonomice
Od mostu si Moskva slibuje nejen větší příliv turistů na zabraný poloostrov, ale hlavně lepší zásobování Krymu a zvýšení výkonu místní ekonomiky.
Po obsazení ukrajinského poloostrova v roce 2014 zavládl mezi ruskojazyčnými obyvateli Krymu velký optimismus, který ale postupně opadal v důsledku problémů s nedostatkem elektřiny, surovin a vody.
Cesta směřující na sever na Ukrajinu zůstala zavřená a poloostrov se potýkal s velkými dopravními problémy. Spojení s ruskou pevninou obstarávaly trajekty, jejichž provoz často vázl vinou nepříznivého počasí.
Experti očekávají, že po otevření mostu se tempo růstu krymské ekonomiky zdvojnásobí, napsala agentura TASS s tím, že perspektivně může přínos mostu k hrubému domácímu produktu regionu činit dvě až tři procenta ročně. Úřady také doufají, že by důsledkem mohlo být i snížení cen na poloostrově.
Porošenko: Po mostě budou okupanti prchat z našeho Krymu
Pro Ukrajinu je most symbolem války a okupace. „Most se okupantům bude určitě hodit, až budou prchat z našeho Krymu,“ okomentoval stavbu ukrajinský prezident Petro Porošenko a zdůraznil, že přes všechny snahy Ruska legitimizovat dočasnou okupaci ukrajinského poloostrovu bude Ukrajina dál hájit svá práva.
Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman agentuře AFP řekl, že „ruský okupant“ se mostem postaveným na anektovaný poloostrov „vysmívá“ mezinárodnímu právu, protože porušuje územní celistvost Ukrajiny.
„Rusko se cítí beztrestně a myslí si, že je mu vše dovoleno. Ale to nepotrvá věčně. Nastane čas, kdy zaplatí za vše. Draze zaplatí. Nejde o peníze, ale o spravedlnost, za kterou se bijeme a která zvítězí,“ zdůraznil.
Most mačíná na Tamaňském poloostrově v ruském Krasnodarském kraji a přes ostrov Tuzla směřuje na západ přes Kerčský průliv na krymský Kerčský poloostrov.
