Moskva - Rusko se stává největším konzumentem afghánského heroinu na světě, tvrdí to šéf ruské protidrogové centrály Viktor Ivanov. Nestabilita v Afghánistánu začíná být podle něj pro Rusko životně nebezpečná. Z bývalé tranzitní země se pomalu stává nenasytný konzument - 90 procent ruských narkomanů používá afghánské opiáty a úřady si s kritickou situací nevědí rady.
Rusko nedokáže bojovat s přívalem afghánského heroinu
Afghánský heroin se valí do Ruska, droga je přitom všude - ve vlacích, kamiónech i v dřevěných paletách na zboží. Celníci zabaví jen pětinu zásilek, které jsou přitom čím dál větší.
„Výroba drog v Afghánistánu vyrostla od roku 2001 skoro 40krát,“ argumentuje ředitel ruské protidrogové centrály Viktor Ivanov. Podle něj nedokáží mezinárodní síly v Afghánistánu opiový trh omezit. Doplácí na to hlavně Rusko, afghánské drogy sem míří přes střední Asii. Tisíce kilometrů dlouhou hranici s Kazachstánem nedokáží Rusové uhlídat.
Reportáž Josefa Pazderky (zdroj: ČT24)
Více než 2,5 miliónů ruských narkomanů
„Je to prakticky nekontrolovatelná a ničím nevybavená linie,“ vysvětluje Ivanov. Heroin je proto v Rusku čím dál dostupnější, stává se z něj součást zábavy i nočního života. Od flirtu s drogou je ale jen krůček k závislosti, rusko už registruje přes 2,5 miliónu narkomanů, hlavně mladých lidí. Většina z nich do sedmi let umírá.
„Hodně lidí nedokáže drogy odhadnout. Registrujeme vysoké procento předávkování nebo přenosu viru HIV,“ uvádí socioložka Jelena Topolevová. V kombinaci s vysokou úmrtností i nezdravým životním stylem dostávají drogy v Rusku ničivou sílu. Z heroinu a opia se stává zabiják, kterého nikdo nedokáže zastavit.
Rusové poprvé přiznávají, že sami si s přívalem drog z Afghánistánu neporadí. Podle nich pomůže jenom koordinovaná mezinárodní akce, která výrobu tamních opiátů omezí. Stejně jako jejich pašování do zahraničí.