Nezvykle silná slova použil šéf generálního štábu britské armády Nick Carter na adresu Ruska. Moskva by podle něj mohla vyvolat válečný konflikt dřív, než si dokážeme představit. V projevu posvěceném ministerstvem obrany několikrát upozornil na akutní nebezpečí, které by mohlo překvapit i Severoatlantickou alianci. Přiznal také to, že vojsko Spojeného království za tím ruským zaostává, a pokud s ním chce držet krok, potřebuje víc peněz.
Rusko může brzy vyvolat válku, tvrdí šéf britské armády. Ta podle něj za ruskou zaostává
Moderně vyzbrojená a vycvičená ruská armáda představuje podle Cartera největší hrozbu od studené války. Varování nejvyššího velitele britských ozbrojených sil mířilo především k politikům, aby v době úspor neškrtali ve výdajích na obranu. Jinak jeho vojáci ztratí bojeschopnost, tvrdí armádní šéf.
„Naše schopnost zabránit těmto hrozbám nebo na ně odpovědět bude oslabena, pokud se s nimi nedokážeme vypořádat právě teď. Představují jasné a existující nebezpečí. Nejsou tisíce mil daleko. Teď stojí na prahu Evropy,“ podotkl Carter.
Studie: Rusům pomohlo angažmá na Ukrajině i v Sýrii
Zkušený generál a velitel misí v Jugoslávii, Afghánistánu nebo Iráku se podílel i na studii o zlepšení výcviku britské armády.
Podle ní Rusové mají náskok v dělostřelectvu, raketometech, v protivzdušné obraně, elektronických technologiích i propagandě, a připravují se na sofistikovanější způsob boje: hybridní válku opřenou o informace z kybernetické špionáže.
Částečně si ji už vyzkoušeli při okupaci Krymu nebo na bojištích východní Ukrajiny. „Nemyslím si ale, že to začnou 'malí zelení mužíci'. Začne to něčím, co neočekáváme. Neměli bychom brát to, co jsme až dosud viděli, jako vzorec i pro budoucnost,“ upozornil vrchní velitel britské armády.
Zapojení do války v Sýrii otevřelo Rusům další možnosti. Posílili své expediční operace, při kterých tam vojenské jednotky plnily speciální úkoly, a navíc mohli v ostrém boji otestovat i arzenál nových zbraní, dodal Carter.
„(Rusko) využilo Sýrii k tomu, aby zdokonalilo schopnosti expedičních sil – velkému množství svých velitelů poskytlo tu nejlepší zkušenost ve válečném boji, kterou nemohli získat na Ukrajině,“ doplnil šéf britské armády.
Británie vydává na obranu dvě procenta HDP, která požaduje po členských zemích Severoatlantická aliance. Vojsko, letectvo i námořnictvo ale musely v posledním desetiletí drasticky šetřit. Jejich šéf společně s ministrem obrany teď požadují víc peněz z rozpočtu na plánovaný nákup fregat nebo Boeingů Poseidon a na vybudování moderní armády.