Humanitární katastrofa v obléhaném Aleppu vyžaduje rychlý zásah. Proto by se mělo omezit právo veta stálých členů Rady bezpečnosti, mezi něž patří i Rusko. S návrhem přišel Vysoký komisař OSN pro lidská práva Rupert Colville. Tento krok by umožnil stíhat viníky před Mezinárodním trestním soudem. Kvůli bombardování Aleppa USA ukončily mírová jednání s Moskvou. Ta mezitím poslala do Sýrie moderní protiraketový systém.
Syrská armáda chce dobýt z jihu povstalci kontrolovanou východní část Aleppa. Podle Světové zdravotnické organizace tam zemřely za poslední dva týdny víc než tři stovky lidí, z toho 106 dětí.
„Lidé (z východní části Aleppa) jsou denně bombardováni. Jde hlavně o civilisty, kterých je tam zhruba čtvrt milionu. Vzhledem k tomu, že jsou už téměř dva měsíce v obklíčení, tak se nedostává ani základních potřeb,“ popsal situaci ve městě koordinátor humanitárních programů z Člověka v tísni Tomáš Kocián.
Koalice povstaleckých skupin tvrdí, že úterní útoky armády a jejích spojenců odrazila. Podle syrské státní televize povstalci zabili v západní části Aleppa šest lidí a zranili 47 osob. Několik jejich střel prý zasáhlo univerzitní kolej a mezi mrtvými jsou i dva studenti.
Změny v Radě bezpečnosti jsou nepravděpodobné
Podle vysokého komisaře OSN pro lidská práva současná situace vyžaduje, aby se omezilo právo veta pěti stálých členů Rady bezpečnosti – tedy Ruska, Číny, USA, Británie a Francie. To by umožnilo stíhat viníky před Mezinárodním trestním soudem.
„Nastal čas pro silné velení a rozhodnou akci. Především Rada bezpečnosti OSN by měla bez dalšího odkladu přijmout opatření, která zabrání používat práva veta, když existují vážné obavy z páchání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti nebo možná i genocidy,“ podotkl Colville, který současně varoval Rusko před použitím zápalných zbraní.
Podle zpravodaje ČT Jakuba Szántó jde o nezvykle aktivistický přístup tohoto úřadu, jehož financování přitom závisí na příspěvcích jednotlivých států OSN. „Je nepravděpodobné, že by k nějaké zásadní reformě Rady bezpečnosti OSN mohlo dojít, jakkoli se takové volání ozývá v posledních deseti letech opakovaně,“ podotkl novinář.
Kritická situace se přitom ještě více vyostřuje i na diplomatickém poli. Washington nechce nadále spolupracovat s Ruskem v jednání o příměří. Moskvu obvinil z toho, že neplní závazky z minulé dohody o příměří.
Ruské nálety pokračují, i když dle dohody měly boje ustat a do obléhaných míst začít proudit humanitární pomoc. Šéf americké diplomacie John Kerry kritizoval Rusko za „nezodpovědnost a naprosto chybné rozhodnutí“ podporovat syrského prezidenta Bašára Asada.
„Chci říci jasně, že neopouštíme syrský lid ani úsilí zajistit mír. Budeme pokračovat v prosazování smysluplného a trvalého ukončení bojů, a to zahrnuje ukončení leteckých operací Sýrie a Ruska v určitých oblastech,“ konstatoval Kerry.
Moskva své kroky brání s tím, že útočí na pozice teroristů včetně radikálů z Fronty dobytí Sýrie, kterou prý Američané nedokážou odlišit od takzvané umírněné opozice. „Bohužel od samého počátku bylo hodně těch, kteří chtěli tyto dohody zničit - a to včetně americké vlády,“ oponoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Moskva si určila podmínky narovnání vztahů s USA
Rusko-americké vztahy jsou silně narušené už od ruské anexe ukrajinského Krymu před dvěma lety. Moskva nedávno přestala likvidovat radioaktivní plutonium, k čemuž se obě velmoci zavázaly před 16 lety. „My jsme splnili naše závazky. Postavili jsme potřebné zařízení. Naši američtí partneři to neudělali,“ podotkl šéf Kremlu Vladimir Putin.
Rusko si určilo tvrdé podmínky narovnání vzájemných vztahů. Žádá zrušení sankcí, vyplacení náhrad za škody, které Rusku způsobily, a navíc ještě stažení amerických vojenských sil z východoevropských zemí NATO, což by znamenalo popření americké zahraniční politiky mnoha posledních dekád.
Zpravodaj ČT Jakub Szántó ale připomněl, že rusko-americká komunikace na vojenské úrovni nadále probíhá. „Obě velmoci si nedovedou představit, jak by se vztahy mohly ještě zhoršit, kdyby mělo dojít k vojenskému střetu nalétávajících letadel,“ konstatoval Szántó. V Evropském parlamentu vyzval znepřátelené strany ke spolupráci šéf OSN Pan Ki-mun.
„Rusko chce hrát větší roli v mezinárodní politice, než mělo v minulém období, a angažmá v Sýrii se k tomu hodí. Může to být součástí snahy Ruské federace zabránit novému systému zadržování ze strany USA. Když to srovnáme se studenou válkou, tak Rusko nemá spojence, jaké měla v Libyi, Egyptě. Situace se změnila. Sýrie byla poslední bašta Ruské federace v regionu Střední východ,“ podotkl politický geograf Martin Riegl.
Podle zdrojů Fox News poslali Rusové do Sýrie protiraketový systém, který má zřejmě v budoucnu odrazit případný americký útok řízenými střelami. Komponenty systému SA-23, použitelného jak proti raketám, tak proti letadlům, dorazily na ruskou námořní základnu Tartús o víkendu, ale zatím nebyly smontovány.
„Jde o poměrně moderní systém. Rusové už deklarovali, že v Sýrii rozmístili dnes možná nejvýkonnější protiletecký systém S-400. De facto tím vytváří podmínky pro to, aby byli Rusové i Syřané na nebi neomezenými pány, a kdokoli by se pokusil bombardovat syrské jednotky plnící nějaký úkol, který není v rámci dohod oprávněný, tak by pravděpodobně vyhrožovali tím, že tyto systémy budou použity,“ prohlásil generál v záloze Jiří Šedivý.
Podle amerických zdrojů je to poprvé, kdy Rusko tyto zbraně umísťuje mimo své území. Pohyb zbrojní dodávky na území Ruska sledovaly podle Fox News americké tajné služby.
Do bojů na severu země se nedávno zapojila i turecká armáda. Turecký premiér Binali Yildirim prohlásil, že je schopná vytlačit ze severu Sýrie kurdské milice YPG, stejně jako odtud vytlačila radikály z Islámského státu (IS). Ujistil, že operace v Sýrii budou pokračovat, dokud nebudou zničeny všechny teroristické skupiny operující v okolí Al-Bábu. Turecko k teroristům řadí také YPG, které USA považují za spojence v boji proti IS.
