Rusko a Francie zatím nedospěly k dohodě o vrtulníkových lodích třídy Mistral, jež Paříž odmítla ruskému námořnictvu vydat, přestože kontrakt byl uzavřen a částka uhrazena. Podle agentury AFP to řekl francouzský prezident François Hollande a popřel informaci, že se země dohodly na výši odškodnění, kterou přinesla agentura RIA Novosti s odvoláním na kremelské poradce.
List Kommersant k tomu napsal, že Francie má prý zaplatit Rusku 1,2 miliardy eur (32 miliard korun). Francouzský prezident ovšem odmítnul pravdivost této informace a zdůraznil, že prozatím není mezi Francií a Ruskem žádná dohoda ohledně lodí Mistral. „Jednání probíhají. Rozhodnutí přijmu v příštích týdnech,“ dodal Hollande.
Prodej vrtulníkových lodí byl největším zbrojním kontraktem uzavřeným mezi Ruskem a některým z členských států NATO. Francouzská vláda ale smlouvu na dodávku dvou plavidel z roku 2011 zrušila v loňském roce, když Rusko anektovalo ukrajinský Krym a podpořilo boj východoukrajinských separatistů.
Informaci o ukončení rozhovorů o odškodnění získala údajně ruská agentura od kremelského poradce Vladimira Kožina, který je s průběhem jednání obeznámen.
Ruský list Kommersant před několika týdny oznámil, že Paříž nabízí vrácení 785 milionů eur, ale jen tehdy, pokud dá ruská vláda písemný souhlas s prodejem plavidel jinému zákazníkovi. Takové řešení ale Rusko podle deníku odmítá. „Místo dvou mistralů do Ruska připluje 1,2 miliardy eur,“ napsal v pátek Kommersant s odvoláním na své informace. Elysejský palác ale odmítl kauzu komentovat až do příštího týdne.
Poputují lodě nakonec do Číny?
Média přitom již spekulují o tom, že by francouzské lodě chystané původně pro Rusko mohly nakonec zamířit do Číny. Analytik Jun Okamura, kterého citoval Daily Telegraph, uvedl, že by případné vyzbrojení své flotily mohla Čína využít k vyřešení územních sporů v Jihočínském moři. Možnost prodeje mistralů do Číny ale problematizuje embargo na prodej zbraní, které Paříž uvalila na Peking po krvavém potlačení studentského povstání na náměstí Nebeského klidu v roce 1989.
Ruská média také hovoří o tom, že by problematické lodě mohla koupit Británie, Indie, Kanada nebo třeba Egypt.
Jak šel čas s mistraly...
Smlouvu o dodávce dvou plavidel, která mohou převážet vrtulníky a tanky či velitelské štáby, podepsala Francie s Ruskem v roce 2011, tedy dlouho před ukrajinskou krizí. Ruská armáda měla první ze dvou moderních výsadkových lodí od Francie převzít již na konci loňského října, ale Paříž kvůli situaci na Ukrajině předání odložila. Někteří spojenci Francie v čele s USA dlouhodobě vyvíjejí na Paříž tlak, aby ruské vojenské námořnictvo neposilovala.
První loď nazvaná Vladivostok byla prakticky připravena k předání v západofrancouzském přístavu Saint-Nazaire. Ovládat plavidlo se již ve Francii učilo 400 ruských námořníků. Druhá loď, pojmenovaná Sevastopol, nese jméno po velkém přístavu na Krymu, kde sídlí ruská černomořská flotila.
