Ruské kamiony jsou na Ukrajině, podle Kyjeva jde o invazi

Kyjev/Moskva - Z „přímé invaze“ obvinil Kyjev Moskvu poté, co na Ukrajinu vjela bez jeho souhlasu část konvoje ruských kamionů s humanitární pomocí pro Luhansk ovládaný separatisty. Obyvatelům obleženého města mají dopravit téměř 2 000 tun humanitární pomoci, první vozy do města dorazily později odpoledne. Kamiony vjely na ukrajinské území krátce po prohlášení ruského ministerstva zahraničí, že „nehodlá dál tolerovat jakékoli zdržování konvoje ze strany ukrajinských úřadů a nemíní ani čekat na svolení Červeného kříže“. Kyjev slíbil, že proti konvoji vojensky nezasáhne.

Hranici podle ukrajinských pohraničníků přejelo 145 kamionů. Stalo se tak nejen bez souhlasu Kyjeva, ale i bez dohodnutého doprovodu pracovníků Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). Ten jej odmítl doprovázet kvůli nedostatku bezpečnostních záruk.

„Všechny záminky pro zdržování dodávky pomoci do zón v situaci humanitární katastrofy byly vyčerpány. Rusko se rozhodlo jednat. Náš konvoj s nákladem humanitární pomoci se dal do pohybu směrem k Luhansku,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Ruští celníci prý už odbavili 280 kamionů, ukrajinští pohraničníci a celníci údajně nebyli ke kontrole nákladu ani připuštěni.

Ruské kamiony s humanitární pomocí přejely hranici na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

„Říkáme, že je to přímá invaze,“ prohlásil před ukrajinskými novináři šéf ukrajinské tajné služby SBU Valentin Nalyvajčenko. „Humanitární konvoj“ podle něj představuje „přesně naplánovanou a nebezpečně riskantní provokaci proti Ukrajině s drzým a cynickým využitím respektovaného Mezinárodního výboru Červeného kříže“. Ukrajina se nicméně podle šéfa SBU vynasnaží nenechat se zatáhnout do provokace, aby se vyvarovala obvinění, že proti konvoji uplatnila sílu.

Valentin Nalyvajčenko:

„Je to přímá invaze s cynickým využitím Červeného kříže. Toto jsou vojenská auta. Řidiči mají falešné dokumenty. Byli vytrénovaní na účast v konvoji, na řízení vojenských vozidel, tanků i jako součást dělostřelectva.“

Jaceňuk: O žádnou humanitární pomoc ze strany Ruska nejde

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk na odpoledním brífinku oznámil, že ze strany Ruska nejde o žádnou humanitární pomoc. „Ve svých bílých kamazech natřených na ruském území měli v úmyslu proniknout přes Charkov na území Ukrajiny,“ řekl. Kritizoval skutečnost, že některé z vozů jsou téměř prázdné, a připomněl, že v jednom z kontrolovaných aut, která mohou vézt až 25 tun nákladu, je pouze osm set kilogramů čaje. Kamiony prý také vezou 800 tun obyčejné vody. Vyslovil obavy, že by Rusko mohlo na své vozy samo zaútočit a obvinit z tohoto činu Ukrajinu. Připomněl, že Kyjev poslal na východ Ukrajiny také vlastní humanitární pomoc. „Dnešní Ruská federace je agresor,“ řekl Jaceňuk a zdůraznil, že humanitární náklad může na Ukrajinu dopravit pouze Červený kříž. „Když existovala ještě Zlatá horda, vtrhávali Mongolové a Tataři na Rus na koních. A teď k nám Rusové vtrhli na kamazech,“ prohlásil ukrajinský ministerský předseda.

„Odpovědnost za bezpečnost ruského konvoje pohybujícího se po území, které dočasně nekontrolují ukrajinské síly, leží výlučně na Rusku,“ upozornil mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko.

Podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého o invazi nejde. Rusko ale vjezdem humanitárního konvoje na Ukrajinu narušilo její suverenitu a jeho postup je protizákonný.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo ruský postup za „další do nebe volající porušení mezinárodního práva“. Rusko prý ignorovalo mezinárodní pravidla i dosažené úmluvy. Kyjev varovalo i před možnými provokacemi: konvoj totiž jede po silnici, kterou rebelové ostřelují z minometů. Ukrajinský prezident Petro Porošenko nicméně slíbil, že Kyjev udělá všechno pro to, aby situace neměla vážné následky.

Ukrajinskou celní procedurou na hraničním přechodu Doněck-Izvaryne prošlo jen 34 vozů. Červený kříž s ukrajinskou stranou si však předtím stěžovaly na to, že celní dokumenty z ruské strany přišly velmi pozdě a byly navíc neúplné. Moskva naopak ukrajinskou stranu obvinila, že odbavení vozidel uměle zdržovala.

Lysenko už dříve prohlásil, že Červený kříž sám určí způsob, jak ruské kamiony pojedou po předem určené trase do Luhanska. Ve městě je už určeno místo, kde vyloží náklad, který má mezinárodní organizace dále distribuovat potřebným. Jak upřesnil zpravodaj ČT Miroslav Karas, další podmínkou je, že vozy cestou nesmějí zastavovat a smí v nich být pouze řidič.

Klíčové epizody ukrajinské krize si můžete připomenout ZDE.

Separatisté po dobu cesty konvoje přeruší palbu

Konvoj se u hranice mezi Ruskem a Ukrajinou zdržel týden. Ukrajinské úřady totiž pochybovaly o jeho skutečné povaze. Panovaly obavy, že místo strádajícím obyvatelům je ve skutečnosti určen proruským separatistům na východě Ukrajiny a že převáží vojenské dodávky. Moskva taková obvinění popírá.

V bojové zóně na východě Ukrajiny na humanitární pomoc čekají desetitisíce lidí. Ruská pomoc je určena především obyvatelům Luhansku a jeho okolí, kde ukrajinská armáda stále svádí prudké boje se vzbouřenci. Město je 20 dní v obležení a mimo jiné se potýká s přerušením dodávek vody a elektřiny. Podle koordinátora Člověka v tísni Tomáše Vlacha Luhansk připomíná město duchů. Proruští separatisté slíbili, že během cesty konvoje zastaví palbu, a to i bez oficiálně vyhlášeného příměří. Cesta od hranic do Luhanska je dlouhá přes 60 kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...