Moskva – Rusům nevychází let sondy Fobos-Grunt k Marsu tak, jak by si představovali. Po úspěšném startu totiž meziplanetární stanice nenabrala správný směr, nepodařilo se zažehnout motory. Letoví inženýři se pokusí vrátit sondu na plánovanou dráhu. Jenže pokud se to nepodaří do deseti dnů, hrozí, že se stanice zřítí na Zem. Na palubě je přitom podle ruských médií i několik gramů radioaktivních materiálů. Projekt v přepočtu za tři miliardy korun měl vrátit ruský vesmírný program na výsluní.
„Vypočítaná oběžná dráha sondy je dosti nízká, 208 až 356 kilometrů. Na takové dráze se udrží pět až deset dnů, než v důsledku ztráty rychlosti sestoupí do hustých vrstev atmosféry a nejspíše se zřítí na Zemi,“ řekl nejmenovaný zdroj z vesmírného průmyslu. Na Zem by přitom mohly dopadnout jen její úlomky.
Úterní start sondy se zdařil, ve vesmíru ale družice neprovedla plánované dva manévry, které ji měly nasměrovat ke čtvrté planetě sluneční soustavy. Odborníci se proto pokoušejí sondu znovu navést správným směrem. Stihnout to přitom musí do nejlépe do tří dnů, protože do té doby by mohly vydržet baterie.
Na palubě sondy se údajně nacházejí radioaktivní látky, jde ale jen o několik gramů zdroje gamma paprsků kobalt-57 s poločasem rozpadu okolo devíti měsíců. Ty jsou nezbytné pro práci spektrometru, který má zjistit, zda se na povrchu Phobosu nalézá železo. Sonda Fobos-Grunt měla přistát na měsíci planety Mars Phobosu a odebrat zde vzorky z povrchu. Ty pak měla družice v červenci či srpnu 2014 dopravit zpět na Zemi.
Expedice, na jejíž realizaci se kromě ruských odborníků podíleli experti z Evropy a Číny, má trvat tři roky. Start byl původně plánován už na rok 2004 a pak 2009, ale z finančních a technických důvodů byl odložen.
Moskva se o dobytí Marsu pokusila už šestnáctkrát. Všechny její mise ale zatím selhaly - na rozdíl od amerických družic a sond, které stále posílají údaje přímo z povrchu rudé planety. Místo mezi kosmickými velmocemi si hledá i Čína. Její první družici k Marsu přitom měla vynést právě ruská sonda.
