Ruská armáda základnu v Sevastopolu neopustí

Moskva - Rusko neplánuje odchod z vojenské námořní základny v ukrajinském přístavu Sevastopol. Prohlásil to šéf ruského generálního štábu Nikolaj Makarov a reagoval tím na hlasy z Kyjeva, aby Moskva  své vojáky stáhla dřív než ve smluvně dohodnutém roce 2017. Ruská armáda ale tvrdí, že v přístavu možná zůstane i pak.

„Nestanovili jsme si takový cíl, že bychom měli Sevastopol opustit,“ uvedl dnes velitel generálního štábu ruské armády Nikolaj Makarov. Tento ukrajinský přístav obývají ruské jednotky už více než 200 let.

Ukrajina to ale vidí jinak. Chce se víc sblížit se členy Severoatlantické aliance, proto oznámila, že po skončení smlouvy o pronájmu, což bude v roce 2017, by měli Rusové Sevastopol opustit. „Máme dohodu do roku 2017. Později se bezpochyby mohou události vyvíjet zcela jiným směrem,“ naznačil ale Makarov.

Ruští politici a vojenští představitelé tvrdošíjně opakují, že v Sevastopolu armáda zůstane. A to i přesto, že Moskva buduje novou námořní základnu v Novorosijsku. Ta by měla být dokonce hotová rok před tím, než Rusům vyprší smlouva o pronájmu sevastopolské základny. Spekulovalo se tedy, že Novorosijsk by měl nahradit Sevastopol, to ale ruské úřady odmítly, prý má být jen jakýmsi doplňkem stávající základny.

Novorosijsk je důležitý nákladní přístav, v obrovském množství se odtud vyváží ropa. Přístav by se měl stát do roku 2016 základnou pro nejméně 80 válečných lodí a dalších plavidel. Rozmístění lodí by přitom údajně nemělo ovlivnit provoz normálního přístavu.

Pronájem ukrajinského přístavu černomořské flotile

  • smlouva o pronájmu byla uzavřena v roce 1997

  • roční pronájem stojí 97 milionů dolarů

  • přístav Sevastopol se nachází na poloostrově Krym

Přístav nicméně nemá tak výhodnou polohu jako Sevastopol. Právě tento přístav, který si Rusové pronajímají od roku 1997, je pro ovládnutí oblasti strategický, což dokázala i loňská válka v Gruzii, když zde Moskva rozmístila své válečné lodě. V současnosti má zdejší ruská černomořská flotila kolem 50 lodí. Sevastopol je základnou také pro 80 letadel a helikoptér, působí zde přes 13 tisíc vojáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 3 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...