Moskva – Rusko kompletně dokončilo stahování svých jednotek rozmístěných v Gruzii. Poslední transport se zbraněmi a vojenským materiálem z bývalé 12. vojenské základny, která byla předána Gruzíncům, přejel do Arménie dnes v noci. Agentuře ITAR-TASS to řekl vrchní velitel pozemních vojsk Ruské federace, armádní generál Alexej Maslov.
„Stažení techniky, výzbroje a materiálních prostředků ruských vojsk z Gruzie, které mělo být podle rusko-gruzínské dohody uskutečněno v roce 2008, bylo tedy provedeno před termínem,“ citovaly Maslova světové agentury. Armáda uzavřela poslední dvě základny v Achalkalaki a Batumi. V zemi tak zůstávají už jen příslušníci jednotek SNS, které působí na základě mírového mandátu v oblastech Abcházie a Jižní Oseti, které usilují o odtržení od Gruzie.
Od sedmého listopadu platí v Gruzii výjimečný stav. Prezident Saakašvili jeho vyhlášení stejně jako zákaz vysílání nezávislých televizí obhajoval údajným vměšováním Ruska, které se prý snažilo vyprovokovat nepokoje a státní převrat. Moskva tato nařčení odmítla, výjimečný stav se nelíbí ani Západu. Měl by být údajně zrušen v pátek, pokud se tak nestane, hrozí Gruzii mezinárodní ostuda. Prezident Saakašvili totiž míří poprvé do USA, kde ho má přijmout prezident Bush. Podmínkou návštěvy ale zřejmě bude právě zrušení výjimečného stavu a znovunastolení svobody tisku.
Gruzie vyhlásila nezávislost po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, ale vztahy s Ruskem jsou často vyhrocené, a to nejen kvůli ruské vojenské přítomnosti v regionu. „Vztahy mezi Moskvou a Tbilisi jsou špatné v podstatě od revoluce, která vynesla současného prezidenta Saakašviliho k moci,“ komentuje zdroje napětí mezi Ruskem a Gruzií bývalý český diplomat Vladimír Potápek a připomíná, že Saakašvili byl od počátku na ruské poměry příliš prozápadní. Země pod jeho vedením směřuje do Evropské unie a NATO. „A to se Moskvě samozřejmě nemůže líbit,“ dodává Potápek.
