Berlín - Devět let se skrýval a bál o život. Nyní na to Salman Rushdie vzpomíná v autobiografické knize s názvem Josef Anton: Paměti. Spisovatel, odsouzený íránským režimem k smrti, ji představil v Berlíně. A poskytl při tom rozhovor České televizi.
Vypráví o sobě jako o člověku s mnoha slabostmi. Salman Rushdie alias Josef Anton - krycí jméno z dob, kdy ho skrývala britská policie. A také název vzpomínek na léta ve stínu smrti. Ortel nad autorem údajně rouhačských Satanských veršů vynesl íránský vůdce Chomejní v roce 1989. „Tehdy přijížděli do Anglie lidé, aby mě zabili,“ vzpomíná spisovatel.
Cena za přežití byla vysoká. Devět let se neustále stěhoval, byl pod policejním dohledem a o samotě. V knize vzpomíná na zoufalství z toho, že se nemohl stýkat se synem. A také na vděčnost vůči policistům, kteří ho k zubaři museli pašovat v pytli na mrtvoly. Vůči vládám – i těm západním - je už kritičtější: „Dánsko vyváželo do Íránu hodně sýru feta a bálo se, že o ten export přijde. Takže proti sobě stál sýr a lidská práva.“
Dilema jménem Rushdie tehdy řešila i česká politika. „Podpora Václava Havla pro mě byla velmi důležitá. Že se to nelíbilo Klausovi, mě moc netrápilo,“ vzpomíná Rushdie.
Veřejné vystoupení muže, na jehož hlavu byla vypsána odměna tři miliony dolarů, se obešlo bez zvláštních bezpečnostních opatření. Německé výzvědné služby jsou ale v pohotovosti i z jiných důvodů.
Cenzura kvůli hrozbě násilím je chyba
Výzvy k teroristickým útokům v Německu se objevily po nepotvrzené zprávě, že jeden z herců ve filmu Nevinnost muslimů je Němec. Snímek, který rozbouřil muslimský svět, chce krajně pravicová strana Za Německo promítat i v Berlíně. Úřady se tomu snaží zabránit. „Podvolit se hrozbě násilí zavedením cenzury je cesta špatným směrem,“ míní autor.
Bouře okolo filmu přinesly další výhružky i jemu. Íránský režim ale už v roce 1998 prohlásil, že netrvá na autorově smrti. Z Josefa Antona se tak opět mohl stát Salman Rushdie.
