Teherán - Umírněný duchovní Hasan Rúhání se stal íránským prezidentem. Nástupce Mahmúda Ahmadínežáda uvedl do úřadu íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Oznámila to státní televize. Rúhání vyhrál volby v polovině června. Inaugurační přísahu složí zítra na slavnostním ceremoniálu před parlamentem.
„Volba kompetentního muže, který tři desetiletí sloužil (islámskému) zřízení a odolával nepřátelům coby duchovní svědčí o poselství věrnosti režimu a důvěry v duchovenstvo,“ napsal Chameneí podle agentury AFP v dekretu uvedení do úřadu, který přečetl jeho šéf kabinetu.
Rúhání chce zlepšit vztahy se Západem
Rúhání je považován za proreformního, ale současně má blízko k vládnoucímu kléru. Bývalý hlavní vyjednavač v rozhovorech o jaderném programu v roce 2004 schválil dočasné pozastavení procesu obohacování uranu a zasazuje se o zlepšení vztahů se západními mocnostmi.
Rasool Nafisi z univerzity ve Virginii, odborník na Írán:
„To, že jste studovali na Západě, neznamená, že budete ochotni Západu ustupovat. Znamená to ale lepší schopnost porozumět západní společnosti a zvyšuje to pravděpodobnost chápat jemné odstíny. Záleží ale na tom, jak moc z těchto dovedností pronikne do nejvyšších pater mezi duchovní.“
Má podporu íránského reformního hnutí, které po novém prezidentovi žádá, aby byli propuštěni političtí vězni a aby napomohl zrušení mezinárodních sankcí. K řešení mnoha problémů, které jsou příčinou současné situace Íránu, ovšem nemá nový prezident mandát. Nad ním, stejně jako nad jeho předchůdci, stojí v jaderných otázkách i zahraniční politice duchovní vůdce.
- Rúhání byl v minulosti hlasitým kritikem Američany podporovaného autokratického režimu šáha Rezy Pahlavího. Tehdy na sebe upoutal pozornost Rúholláha Chomejního, který byl vůdcem revoluce, jež v roce 1979 šáha svrhla.
- Po revoluci Rúhání vystřídal řadu funkcí ve státní správě a dvacet let byl poslancem. V 80. letech se sblížil s bývalým prezidentem Akbarem Hášemím Rafsandžáním, kterému dělal v letech jeho úřadování (1989-1997) bezpečnostního poradce.
- V letech 2003 až 2005 pak byl hlavním íránským vyjednávačem v oblasti jaderných programů. V této funkci se vyslovoval pro kompromis s EU a Íránci tehdy souhlasili s pozastavením aktivit souvisejících s obohacováním uranu. Poté, co se prezidentem stal Mahmúd Ahmadínežád, Rúhání na funkci rezignoval. Vystřídal ho ultrakonzervativec Alí Larídžání a jaderný program byl obnoven. O dva roky později v rozhovoru, který zveřejnil íránský deník Džamedžam, Rúhání kritizoval vládní zahraniční politiku. Tehdy řekl, že Ahmadínežád vládne pomocí dopisů a sloganů a nedokáže využít pro Írán příznivou mezinárodní situaci.
- Potíže, které měla tehdy americká armáda v Iráku a Afghánistánu, označil za „zlatou“ příležitost pro Írán. Ahmadínežádovi se podle Rúháního nepodařilo postavit hospodářství na nohy, i když měl za osm let svého vládnutí k dispozici příjmy z ropy v hodnotě přes 700 miliard dolarů.
