Romney po třech ztrátách znovu uspěl v Maine

Portland – Bývalý massachusettský guvernér Mitt Romney se stal v americkém státě Maine vítězem hlasování o republikánském kandidátu na prezidenta USA. S 39 procenty zvítězil o tři procenta před texaským kongresmanem Ronem Paulem. Bývalý senátor Rick Santorum nenavázal na úspěšnou sérii vítězství z Missouri, Minnesoty i Colorada a tentokrát skončil až třetí s 18 procenty hlasů. Bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich dostal šest procent hlasů.

I přes předchozí zaváhání je Romney stále považován za hlavního soupeře, kterého republikáni vyšlou do listopadové prezidentské volby proti stávajícímu šéfovi Bílého domu Baracku Obamovi. Podle pozorovatelů stojí za úspěchem Romneyho v Maine především fakt, že jeho konkurenti vedli v tomto státě slabou kampaň. „Povzbudilo mne, že mám podporu tolika dobrých lidí v tomto skvělém státě,“ prohlásil Romney po zveřejnění výsledků.

Romney je podle agentury Reuters jedním z nejbohatších Američanů, kteří se kdy ucházeli o zvolení prezidentem. Hodnota jeho majetku se odhaduje na 190 až 270 milionů dolarů (3,6 až 5,2 miliardy Kč) a ročními příjmy se Romney řadí mezi procento nejvíc vydělávajících Američanů. Právě takového kandidáta by přitom nemuselo být strategicky vhodné nasadit v době hrozící nové krize, kdy se výrazně zvyšuje procento voličů na hranici chudoby. Romney je však považován na poměry republikánů za umírněného kandidáta, který ve svém programu nevylučuje vyšší podíl státu na ekonomice. Tím by podle republikánského tábora mohl Obamovi sebrat více voličů.

O novém prezidentovi se mezi občany již tradičně rozhoduje vždy v úterý po prvním pondělí v listopadu (stanovil tak Kongres v roce 1845). Příští rok toto datum připadá na 6. listopadu. Prezident je spolu s viceprezidentem, se kterým už během voleb tvoří pevnou dvojici, volen na čtyřleté období. Podle 22. ústavního dodatku z roku 1951 nesmí nejvyšší úřad žádná osoba zastávat více než dvě funkční období.

Systém pro volbu nejsledovanějšího státníka na světě je i kvůli velikosti a lidnatosti Spojených států v mnohém výjimečný. Pokud se omezíme pouze na oficiální akce a formální procedury, trvá cesta nové osoby do Bílého domu bezmála jeden rok. Prezidenta si v rozhodujícím hlasování zvolí občané USA 6. listopadu – z jaké dvojice budou vybírat, však stanoví dlouhý proces primárních voleb.

Podoba stranických hlasování se přitom v jednotlivých státech liší. Tam, kde během nadcházejícího půlroku proběhnou primárky, vzejde kandidát vždy z klasického formátu, kdy se v uzavřených místnostech odevzdávají hlasy. V takzvaně uzavřených primárkách mohou hlasovat jen členové strany v daném státě, v otevřených i registrovaní voliči bez přímého členství.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Navzdory často uváděnému opaku jsou prezidentské volby v USA de facto nepřímé. Občané ve volbách totiž rozhodují o tom, který ze dvou sborů volitelů získá v daném státě většinu a přidá tak hlasy jednomu z kandidátů. Kolegium těchto volitelů je přitom voleno většinovým systémem (tedy vítěz bere všechny hlasy za daný stát), jedinou výjimkou jsou státy Maine a Nebraska. Celkový počet všech volitelů ve Spojených státech činí 538 a pro zvolení prezidentem musí jeden z kandidátů získat nadpoloviční většinu. Podíl volitelských míst v jednotlivých státech odráží počet členů kongresu, a tedy prakticky i počet obyvatel daného státu (nejvyšší podíl volitelů mají lidnaté státy jako Kalifornie, Texas nebo Florida).

Přehled dosavadních vítězů republikánských primárek:

  • Iowa: Mitt Romney (oficiální, po přepočtu však vyšší počet hlasů získal Rick Santorum) 
  • New Hampshire: Mitt Romney
  • Jižní Karolína: Newt Gingrich
  • Florida: Mitt Romney
  • Nevada: Mitt Romney
  • Colorado: Rick Santorum
  • Minnesota: Rick Santorum
  • Missouri: Rick Santorum
  • Maine: Mitt Romney

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 42 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 2 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 2 hhodinami
Načítání...