Romney po třech ztrátách znovu uspěl v Maine

Portland – Bývalý massachusettský guvernér Mitt Romney se stal v americkém státě Maine vítězem hlasování o republikánském kandidátu na prezidenta USA. S 39 procenty zvítězil o tři procenta před texaským kongresmanem Ronem Paulem. Bývalý senátor Rick Santorum nenavázal na úspěšnou sérii vítězství z Missouri, Minnesoty i Colorada a tentokrát skončil až třetí s 18 procenty hlasů. Bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich dostal šest procent hlasů.

I přes předchozí zaváhání je Romney stále považován za hlavního soupeře, kterého republikáni vyšlou do listopadové prezidentské volby proti stávajícímu šéfovi Bílého domu Baracku Obamovi. Podle pozorovatelů stojí za úspěchem Romneyho v Maine především fakt, že jeho konkurenti vedli v tomto státě slabou kampaň. „Povzbudilo mne, že mám podporu tolika dobrých lidí v tomto skvělém státě,“ prohlásil Romney po zveřejnění výsledků.

Romney je podle agentury Reuters jedním z nejbohatších Američanů, kteří se kdy ucházeli o zvolení prezidentem. Hodnota jeho majetku se odhaduje na 190 až 270 milionů dolarů (3,6 až 5,2 miliardy Kč) a ročními příjmy se Romney řadí mezi procento nejvíc vydělávajících Američanů. Právě takového kandidáta by přitom nemuselo být strategicky vhodné nasadit v době hrozící nové krize, kdy se výrazně zvyšuje procento voličů na hranici chudoby. Romney je však považován na poměry republikánů za umírněného kandidáta, který ve svém programu nevylučuje vyšší podíl státu na ekonomice. Tím by podle republikánského tábora mohl Obamovi sebrat více voličů.

O novém prezidentovi se mezi občany již tradičně rozhoduje vždy v úterý po prvním pondělí v listopadu (stanovil tak Kongres v roce 1845). Příští rok toto datum připadá na 6. listopadu. Prezident je spolu s viceprezidentem, se kterým už během voleb tvoří pevnou dvojici, volen na čtyřleté období. Podle 22. ústavního dodatku z roku 1951 nesmí nejvyšší úřad žádná osoba zastávat více než dvě funkční období.

Systém pro volbu nejsledovanějšího státníka na světě je i kvůli velikosti a lidnatosti Spojených států v mnohém výjimečný. Pokud se omezíme pouze na oficiální akce a formální procedury, trvá cesta nové osoby do Bílého domu bezmála jeden rok. Prezidenta si v rozhodujícím hlasování zvolí občané USA 6. listopadu – z jaké dvojice budou vybírat, však stanoví dlouhý proces primárních voleb.

Podoba stranických hlasování se přitom v jednotlivých státech liší. Tam, kde během nadcházejícího půlroku proběhnou primárky, vzejde kandidát vždy z klasického formátu, kdy se v uzavřených místnostech odevzdávají hlasy. V takzvaně uzavřených primárkách mohou hlasovat jen členové strany v daném státě, v otevřených i registrovaní voliči bez přímého členství.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Navzdory často uváděnému opaku jsou prezidentské volby v USA de facto nepřímé. Občané ve volbách totiž rozhodují o tom, který ze dvou sborů volitelů získá v daném státě většinu a přidá tak hlasy jednomu z kandidátů. Kolegium těchto volitelů je přitom voleno většinovým systémem (tedy vítěz bere všechny hlasy za daný stát), jedinou výjimkou jsou státy Maine a Nebraska. Celkový počet všech volitelů ve Spojených státech činí 538 a pro zvolení prezidentem musí jeden z kandidátů získat nadpoloviční většinu. Podíl volitelských míst v jednotlivých státech odráží počet členů kongresu, a tedy prakticky i počet obyvatel daného státu (nejvyšší podíl volitelů mají lidnaté státy jako Kalifornie, Texas nebo Florida).

Přehled dosavadních vítězů republikánských primárek:

  • Iowa: Mitt Romney (oficiální, po přepočtu však vyšší počet hlasů získal Rick Santorum) 
  • New Hampshire: Mitt Romney
  • Jižní Karolína: Newt Gingrich
  • Florida: Mitt Romney
  • Nevada: Mitt Romney
  • Colorado: Rick Santorum
  • Minnesota: Rick Santorum
  • Missouri: Rick Santorum
  • Maine: Mitt Romney

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rozhovory mezi Íránem a USA skončily bez dohody, oznámil Vance

Rozhovory s Íránem v Islámábádu skončily po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to americký viceprezident JD Vance, který byl v čele delegace USA v pákistánské metropoli. Washington tam s Teheránem jednal o urovnání vzájemného konfliktu. Vance se podle agentury AFP vrací poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 19 mminutami

Izrael zničil „připravený“ raketomet v Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 21 mminutami

VideoFalešná videa v maďarské kampani bavila i děsila

V Maďarsku se před volbami šířila videa vytvořená umělou inteligencí. Falešné nahrávky mají pobavit, dojmout, znejistit i vyvolat obavy. Fidesz premiéra Viktora Orbána straší Bruselem či Ukrajinou, opozice vytáhla třeba nízké důchody. Dlouho bylo tématem i možné kompromitující video na lídra opoziční Tiszy Pétera Magyara. Z TikToku zmizely v poslední době desítky falešných účtů politiků – včetně videí, které zhlédly tisíce lidí.
před 2 hhodinami

V Maďarsku se otevřely volební místnosti

Úderem šesté hodiny se v otevřely volební místnosti v Maďarsku. Na osm milionů voličů v nich rozhodne o tom, zda premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz po šestnácti letech skončí u moci. Proti němu stojí někdejší spolustraník a lídr hnutí Tisza Péter Magyar. Volby jsou pro Maďarsko považovány za nejdůležitější od pádu komunismu v roce 1989. Volební místnosti se uzavřou v 19 hodin.
před 3 hhodinami

Nejméně 30 mrtvých si vyžádala tlačenice v haitské pevnosti Citadelle Laferrière

Nejméně 30 lidí zemřelo při sobotní tlačenici v historické pevnosti Citadelle Laferrière na severu Haiti. Podle agentury AP to oznámily místní úřady, které upozornily, že počet obětí by se ještě mohl zvýšit. Podle AP patří památka z počátku 19. století, kdy karibská země získala nezávislost na Francii, mezi nejoblíbenější turistické atrakce na Haiti.
05:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí". V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 7 hhodinami

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 10 hhodinami
Načítání...