Podle nejnovější zprávy OSN vyhodily v roce 2019 domácnosti, obchody a restaurace téměř pětinu potravin. Odhaduje, že na skládkách skončila téměř miliarda tun jídla. Vědci varují, že nadměrné plýtvání může mít i závažné dopady na klima. Odhadují, že až deset procent skleníkových plynů vyprodukují právě rozkládající se potraviny na smetištích. Podobně znečišťuje ovzduší třeba silniční doprava.
Ročně skončí na skládce téměř miliarda tun jídla. Plýtvají i rozvojové země
Horizont ČT24: Plýtvání jídlem (zdroj: ČT24)
Na každého obyvatele planety připadá v průměru 121 kilogramů vyplýtvaných potravin za rok. Největší část těchto zbytečných odpadů, 74 kilogramů, vznikne přímo v domácnostech. Ke ztrátám dochází už během výroby a distribuce, podle studie se tak nesní více než třetina potravin.
„Je to obrovský problém. Je to nákladné z pohledu životního prostředí, společnosti i ekonomiky,“ uvedl Richard Swannel, rozvojový ředitel britské nevládní organizace Wrap, která se na studii pro Program OSN na ochranu životního prostředí (PNUE) podílela.
Vyhodíš, zaplatíš
Tradiční kuchyně byla jedním z hlavních důvodů, proč ještě před dvaceti lety patřila Jižní Korea mezi země s největším potravinovým odpadem. Dnes je ale Soul v recyklaci jídla světovým premiantem.
Tamní vláda v roce 2013 zavedla daňovou politiku, která se řídí jednoduchým heslem – když vyhodíš, tak zaplatíš. Množství vyhozených potravin z každé domácnosti evidují speciální chytré popelnice. Každý měsíc pak přijde Jihokorejcům vyúčtování. Korea jde směrem, kterým by se podle OSN měl vydat i zbytek světa.
Rozvojové země
Čísla jsou totiž alarmující. „Dosud bylo plýtvání jídlem považováno za problém bohatých zemí,“ uvedla Clementine O'Connorová z PNUE. „Naše studie ale ukázala, že v každé zemi, která tento ukazatel sledovala, je plýtvání v domácnostech problém,“ dodává.
Hanneke van Lingeová z humanitární organizace NOSH Food Rescue uvádí, že 30 procent potravin vyprodukovaných v Jihoafrické republice se vyhodí. „Mezitím jde každý den spát 16 milionů hladovějících lidí, kterých během pandemie strmě přibylo. Je pro mě morálně nepřípustné jídlem plýtvat.“
OSN chtěla do roku 2030 snížit plýtvání potravinami o polovinu. Už dříve ale organizace uvedla, že to nezvládne kvůli pandemii. Omezení mezinárodního obchodu i uzavření restaurací náhle snížilo poptávku po potravinách. Farmáři po celém světě tak například vylévali tisíce litrů mléka.
Zatímco se jídlo hromadí na smetištích, ve světě hladoví stále asi 690 milionů lidí. OSN na začátku týdne varovala, že ve válkou zmítaném Jemenu může tento rok udeřit hladomor nevídaných rozměrů. Asi polovina tamní 29milionové populace nemá dostatek jídla a přes 400 tisíc dětí v zemi trpí vážnou podvýživou.
Raději nechat na skládce
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vytváří svou vlastní statistiku, zaznamenává potravinářské „ztráty“, které vzniknou už během výroby a distribuce. Podle zjištění FAO se přibližně 14 procent vyrobených potravin znehodnotí, ještě než dojdou do prodeje.
„Pokud by plýtvání a znehodnocení potravin byl stát, bylo by třetím největším producentem skleníkových plynů na světě,“ uvedl Richard Swannel. Plýtvání potravinami tak podle něj přímo souvisí s klimatickými změnami. Potraviny, které se nesní, by se neměly podle autorů studie nechat jen tak na skládce, ale dále se využít.
Omezení plýtvání potravinami patří mezi priority trvale udržitelného rozvoje OSN. Na toto téma také OSN letos na podzim chystá první „summit o potravinovém systému“, píše AFP.