Bagdád/Kirkúk (Irák) - Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová dnes přicestovala do Iráku na neohlášenou návštěvu. Její první zastávka byla v ropném středisku Kirkúku, kde se sešla se členy smíšené jednotky pro obnovu Iráku a s místními politiky. Pak se přesunula k jednáním do Bagdádu. Podle agentury AFP prezident autonomního iráckého Kurdistánu Masúd Barzání odmítl odjet na bagdádské setkání s ministryní na protest proti americkému postoji vůči tureckým útokům na irácký sever.
Agentura Reuters napsala, že Riceová přicestovala do Iráku v době, kdy americké armádní velení projevuje znepokojení nad neschopností iráckých politiků využít dobré bezpečnostní situace k politickému pokroku. Od léta podle armády ubylo v Iráku násilí o 60 procent, ale vládě se nepodařilo usmířit rozhádané skupiny obyvatelstva a parlamentu schválit zákony klíčové pro obnovu země.
„Toto je významná provincie pro budoucnost Iráku, pro jeho demokracii, pro Irák všech,“ řekla Riceová, která je v Iráku po osmé, na schůzce s místními politiky. Naposledy byla Riceová v Iráku v září, kdy byla členkou doprovodu amerického prezidenta George Bushe.
Kirkúk patří mezi hlavní problémy země. Kurdové o něm hovoří jako o svém Jeruzalémě. Původně v něm tvořili většinu obyvatelstva, ale minulá vláda je vystěhovala do jiných oblastí a město arabizovala. Kurdové se do něj teď vracejí a usilují o to, aby bylo začleněno do iráckého autonomního Kurdistánu a stalo se jeho střediskem. Irácký Kurdistán tvoří provincie Dahúk, Irbíl a Sulajmáníja. Kirkúk je střediskem provincie Tamím.
V okolí Kirkúku jsou velké ropné zásoby. Vláda letos na jaře přistoupila na kurdský požadavek a dala souhlas k vystěhování Arabů z města. Ti, kdo k tomu svolí dobrovolně, měli dostat 15.000 dolarů a nemovitost v místě svého původu. Minulá vláda do Kirkúku stěhovala hlavně Araby z iráckého jihu.
O příštím osudu Kirkúku má rozhodnout referendum, které se mělo konat do konce roku. Kurdové přistoupili na to, že hlasování o půl roku odloží. Do složitých jednání o osudu oblasti se nově vložila OSN a její zvláštní zmocněnec Steffan de Mistura, který vyjednává o podmínkách referenda. Poradce Riceové pro Irák David Satterfield označil rozhodování o oblasti Kirkúku za skutečný bod obratu pro všechny etnické a náboženské skupiny v Iráku.
Po kirkúkských jednáních s asi dvacetičlennou provinční radou se Riceová přesunula do Bagdádu a rovnou zamířila do rezidence prezidenta Džalála Talabáního. Jednat má i s předsedou vlády Núrím Málikím. Bagdádských jednání se měl zúčastnit také Barzání, který ale odmítl tam odjet. Předseda kurdské vlády Ničirvan Idrís Barzání řekl, že americký názor na turecké bombardování iráckého severu je pro Kurdy nepřijatelný. „USA monitorují náš vzdušný prostor, a přitom povolily Turecku bombardovat naše vesnice. To je nepřijatelné,“ řekl.
Ačkoli se bezpečnostní situace v Bagdádu a mnoha jiných částech země zlepšila, horší se na irácko-turecké hranici. Turecko dnes vyslalo asi 300 vojáků zhruba tři kilometry do iráckého vnitrozemí v honbě za tureckými kurdskými separatisty ze Strany kurdských pracujících (PKK). V neděli na pozice PKK útočila turecká letadla a vláda v Bagdádu vznesla protest proti tomu, že s ní Ankara operaci nekonzultovala. Dnešní tureckou akci označil iráckých vládní mluvčí za nepřijatelnou. Náčelník štábu turecké armády Yasar Büyükanit v neděli řekl, že USA s nedělním tureckým náletem souhlasily a poskytly k němu Turecku zpravodajskou informaci.
Podle Satterfielda chce Riceová politikům v Bagdádu sdělit, aby si uvědomili pokrok v bezpečnostní a ekonomické oblasti a aby se k němu připojili řešením naléhavých politických záležitostí.
