Rekultivace krajiny přírodní cestou je mnohem levnější

Praha - Přírodovědci a rekultivační inženýři se přou o to, jak v krajině zahladit stopy po těžbě. Ti první se kloní k tomu, aby alespoň na některých místech dostala příroda volný prostor a člověk do ní už nijak nezasahoval. Druhé straně se zdá, že je škoda území dál nevyužít. Příkladem může být bývalý lom u severočeského Mostu, který už se plní vodou a na místě vznikne obrovské jezero, které má být větší než Máchovo.

Díru po vytěženém uhlí skryje voda a obrovská vodní plocha přinese široké možnosti rekreace. Na zatopení lomu se přírodovědci i důlní inženýři shodnou, rozpory ale panují ve využití břehů jezera. „Krajina po těžbě, to je takový nepopsaný stůl. Příroda se tam může samovolně vyvíjet, a to je v dnešní přírodě mimořádně vzácné,“ vysvětluje přírodovědec Ondřej Volf. Zástupci Severočeských dolů ale chtějí břehy hospodářsky využít.

O to, jak naložit s krajinou poškozenou těžbou, se vede spor po celé republice. Většinou jde o rozlehlá území o velikosti několika desítek kilometrů čtverečních, která se dají využít různě. Může na nich vyrůst anglický park, plantáže nebo divoká pestrá příroda. Podle ochránců přírody by bylo optimální, kdyby na místě výsypek vyrostly louky a stepi. Občasné tůně by zase daly životní prostor obojživelníkům. To vše jsou biotopy, které v Česku ubývají.

2 minuty
Reportáž Vladimíra Kořena
Zdroj: ČT24

Navíc jde o mnohem levnější řešení: „Ty náklady jsou neporovnatelné. Podle posledních studií se ukázalo, že náklady na klasickou rekultivaci jsou kolem 900 tisíc korun na hektar,“ uvedl krajinný ekolog Tomáš Gremlica. Oproti tomu na místech, kde by dostala prostor pouze volná příroda, jsou náklady na hektar jenom 20 tisíc korun.

Po roce 2035 budou mít jezera v Ústeckém kraji pětkrát více vody než Lipno

Největší plocha určená k rekultivaci je v Ústeckém kraji. Plány na rekultivaci hnědouhelných lomů, které se mají po vyčerpání zásob uhlí zatopit, počítají v Ústeckém kraji po roce 2035 s celkem šesti novými velkými jezery o rozloze zhruba 3859 hektarů. V jezerech má být 1600 milionů krychlových metrů vody, což je pětinásobek množství vody zadržované přehradou Lipno, které je však zhruba o 1000 hektarů větší než plocha plánovaných jezer.

Nyní se napouští jezero Milada u Chabařovic na Ústecku. Voda do něho začala natékat v roce 2001. Jeho vznik bude stát kolem 3,5 miliardy korun.

Další jezera se nezačnou plnit dříve než v roce 2030, záležet bude na tom, kdy v nich důlní společnosti ukončí těžbu. Největším má být jezero ze současného lomu ČSA na Mostecku s rozlohou 1260 hektarů, z lomu Bílina na Teplicku pak vznikne vodní plocha o rozloze 1050 hektarů. Zatopeny mají být i lomy Libouš na Chomutovsku a Jan Šverma na Mostecku.

V Mostě bylo slavnostně zahájeno napouštění nového jezera vodou z přivaděče řeky Ohře. Jezero Most vznikne zatopením zbytkové jámy vytěženého hnědouhelného lomu Ležáky. Nejpozději do čtyř let se lom promění v jezero, které bude součástí rekreační zóny.
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 3 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 4 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Putin chce vše, stěžuje si dle WSJ v soukromí Trump

Americký prezident Donald Trump vyjadřuje v soukromí frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři Trumpa s jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během prvních sto dní vlády hájí.
před 11 hhodinami
Načítání...