Řekové přijali návrh úsporných reforem

Atény – Řečtí poslanci v noci většinou hlasů schválili návrh prvních strukturálních reforem, které od Atén žádají evropští věřitelé za příslib jednání o poskytnutí další úvěrové pomoci. Pro reformy hlasovalo 229 poslanců, 64 bylo proti, šestice se zdržela. Hlasování potvrdilo rozkol v řadách vládní Syrizy: 38 jejích poslanců řeklo balíku reforem NE, popřípadě se zdrželo.

Premiér Alexis Tsipras přitom před začátkem jednání vyzval svůj poslanecký klub, aby reformy, které mají přinést dohodu s mezinárodními věřiteli o nové záchranné půjčce, schválil jednomyslně. Zároveň pohrozil, že v opačném případě podá demisi. Krátce před hlasováním ale své výroky zmírnil konstatováním, že nebude utíkat před zodpovědností.

Rebelové v Syrize podporují premiéra - nikoliv záchranný balík

Mezi poslanci, kteří hlasovali proti, je bývalý ministr financí Janis Varufakis nebo předsedkyně parlamentu Zoi Konstantopuluová. Další z rebelů v řadách Syrizy, ministr životního prostředí a energetiky Panagiotis Lafazanis, oznámil, že odstoupí z funkce, pokud si to bude premiér Tsipras přát. Nevěří, že Řecko čekají předčasné parlamentní volby. „Jsme zákonodárci této vlády, celým srdcem ji podporujeme. Podporujeme účast hnutí Syriza ve vládě a podporujeme premiéra. Nepodporujeme záchranný balík,“ shrnul Lafazanis stanovisko vnitrostranické opozice.

Premiér Alexis Tsipras v parlamentu:

„Tato vláda udělá všechno, co bude v jejích silách, se stejným zanícením jako v nerovném boji v posledních šesti měsících. Chceme dát zemi do pořádku a uskutečnit nezbytné strukturální reformy.“

Z vládního tábora čítajícího 162 zákonodárců jich podpořilo změny jen 124. Souhlas vyjádřilo všech 13 poslanců, kteří náleží k menší koaliční formaci Nezávislí Řekové. Vládě přišla na pomoc také více než stovka poslanců tří proevropských opozičních stran. Tradičně proti byli komunisté a neonacisté ze strany Zlatý úsvit. „Volíme v souladu s potřebami této země, nikoli podle stranické disciplíny. Víme, že je to naše povinnost,“ prohlásil mluvčí opoziční Nové demokracie Kyriakos Mitsotakis.

K reformám, k nimž se Řecko zavázalo výměnou za novou finanční pomoc od eurozóny, patří mimo jiné zvýšení daně z přidané hodnotyrozšíření daně za luxus, zvýšení odvodů pro podnikatele a omezení předčasných důchodů; do důchodu by se mělo odcházet postupně až v 67 letech.

Schválení reforem odměnili řečtí poslanci potleskem
Zdroj: ČT24

Úvěr, který by mohl dosáhnout objemu až 86 miliard eur, má zemi zachránit před bankrotem a zajistit její setrvání v eurozóně. Studie Mezinárodního měnového fondu (MMF) ale uvádí, že ani takovýto záchranný program nemusí stačit. Řecko prý potřebuje ze strany EU mnohem větší snížení dluhu.

Novou pomoc, z níž Řecko dá ještě v červenci polovinu MMF jako splátku dluhu, budou ještě schvalovat parlamenty některých zemí eurozóny. Francouzští poslanci ve středu plán podpořili, hlasovat o něm bude ještě rakouský a především německý parlament.

Policie zadržela desítky radikálů

Hlasování předcházela v parlamentu několikahodinová bouřlivá debata. Napjatá byla situace i v centru Atén, kde se střetli radikálové s policií. Kvůli hlasování o úsporných opatřeních vyrazily už odpoledne do ulic tisíce demonstrantů, ke střetům ale došlo až v okmažiku, kdy se do davu vmísily dvě stovky radikálů. Na policii začali házet zápalné lahve a kamení. Strážci pořádku odpověděli dávkami slzného plynu. Čtyři desítky výtržníků skončily za mřížemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
Právě teď

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 12 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 45 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...