Řekové přijali návrh úsporných reforem

Atény – Řečtí poslanci v noci většinou hlasů schválili návrh prvních strukturálních reforem, které od Atén žádají evropští věřitelé za příslib jednání o poskytnutí další úvěrové pomoci. Pro reformy hlasovalo 229 poslanců, 64 bylo proti, šestice se zdržela. Hlasování potvrdilo rozkol v řadách vládní Syrizy: 38 jejích poslanců řeklo balíku reforem NE, popřípadě se zdrželo.

Premiér Alexis Tsipras přitom před začátkem jednání vyzval svůj poslanecký klub, aby reformy, které mají přinést dohodu s mezinárodními věřiteli o nové záchranné půjčce, schválil jednomyslně. Zároveň pohrozil, že v opačném případě podá demisi. Krátce před hlasováním ale své výroky zmírnil konstatováním, že nebude utíkat před zodpovědností.

Rebelové v Syrize podporují premiéra - nikoliv záchranný balík

Mezi poslanci, kteří hlasovali proti, je bývalý ministr financí Janis Varufakis nebo předsedkyně parlamentu Zoi Konstantopuluová. Další z rebelů v řadách Syrizy, ministr životního prostředí a energetiky Panagiotis Lafazanis, oznámil, že odstoupí z funkce, pokud si to bude premiér Tsipras přát. Nevěří, že Řecko čekají předčasné parlamentní volby. „Jsme zákonodárci této vlády, celým srdcem ji podporujeme. Podporujeme účast hnutí Syriza ve vládě a podporujeme premiéra. Nepodporujeme záchranný balík,“ shrnul Lafazanis stanovisko vnitrostranické opozice.

Premiér Alexis Tsipras v parlamentu:

„Tato vláda udělá všechno, co bude v jejích silách, se stejným zanícením jako v nerovném boji v posledních šesti měsících. Chceme dát zemi do pořádku a uskutečnit nezbytné strukturální reformy.“

Z vládního tábora čítajícího 162 zákonodárců jich podpořilo změny jen 124. Souhlas vyjádřilo všech 13 poslanců, kteří náleží k menší koaliční formaci Nezávislí Řekové. Vládě přišla na pomoc také více než stovka poslanců tří proevropských opozičních stran. Tradičně proti byli komunisté a neonacisté ze strany Zlatý úsvit. „Volíme v souladu s potřebami této země, nikoli podle stranické disciplíny. Víme, že je to naše povinnost,“ prohlásil mluvčí opoziční Nové demokracie Kyriakos Mitsotakis.

K reformám, k nimž se Řecko zavázalo výměnou za novou finanční pomoc od eurozóny, patří mimo jiné zvýšení daně z přidané hodnotyrozšíření daně za luxus, zvýšení odvodů pro podnikatele a omezení předčasných důchodů; do důchodu by se mělo odcházet postupně až v 67 letech.

Schválení reforem odměnili řečtí poslanci potleskem
Zdroj: ČT24

Úvěr, který by mohl dosáhnout objemu až 86 miliard eur, má zemi zachránit před bankrotem a zajistit její setrvání v eurozóně. Studie Mezinárodního měnového fondu (MMF) ale uvádí, že ani takovýto záchranný program nemusí stačit. Řecko prý potřebuje ze strany EU mnohem větší snížení dluhu.

Novou pomoc, z níž Řecko dá ještě v červenci polovinu MMF jako splátku dluhu, budou ještě schvalovat parlamenty některých zemí eurozóny. Francouzští poslanci ve středu plán podpořili, hlasovat o něm bude ještě rakouský a především německý parlament.

Policie zadržela desítky radikálů

Hlasování předcházela v parlamentu několikahodinová bouřlivá debata. Napjatá byla situace i v centru Atén, kde se střetli radikálové s policií. Kvůli hlasování o úsporných opatřeních vyrazily už odpoledne do ulic tisíce demonstrantů, ke střetům ale došlo až v okmažiku, kdy se do davu vmísily dvě stovky radikálů. Na policii začali házet zápalné lahve a kamení. Strážci pořádku odpověděli dávkami slzného plynu. Čtyři desítky výtržníků skončily za mřížemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...