Řekové obviňují Rakousko, že vrací už i syrské běžence

Rakousko chce zastavit příliv uprchlíků do Evropy - uvedla to rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová po schůzce se zástupci balkánských států. Jednání předchází čtvrtečnímu setkání ministrů vnitra zemí Evropské unie v Bruselu. Proti schůzce už protestovalo Řecko, které na ni nebylo pozváno, i když se potýká s největším přílivem uprchlíků. Atény navíc tvrdí, že Rakušané začali vracet už i syrské uprchlíky.

Řecké diplomatické zdroje obviňují Rakousko, že vrací už i syrské uprchlíky. U nich přitom doposud kvůli občanské válce v jejich zemi platilo, že mají na udělení azylu takřka automatický nárok. Podle zdrojů z řeckého ministerstva zahraničí, které cituje deník Ethnos, se opatření dotklo 44 Syřanů, kteří jsou nyní zpátky v Chorvatsku. O jejich osudu informovali ministerstvo pracovníci řeckého velvyslanectví v Záhřebu. Uvedli, že Syřané nebyli s to doložit, že skutečně pocházejí z oblastí, kde se bojuje.

„Tato skutečnost svědčí o stupňujících se přísných opatřeních Rakouska a dalších zemí na balkánské trase, které uprchlíky prosévají několika síty a které neustále zavádějí nová kritéria, jež se již neomezují na jejich státní příslušnost,“ napsal Ethnos. Podle listu uvízlo dalších 14 Syřanů a 124 Iráčanů na makedonsko-srbské hranici proto, že mají starší typy osobních dokladů, než jaké se náhle rozhodly uznávat úřady pěti zemí. O této skupině a důvodech odmítnutí jejich přechodu přes hranice informovali pracovníci Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), kteří jsou přítomni na místě.

Řecko nedostalo pozvání, protože prý nechce příliv zastavit

Jednání ve Vídni se ve středu zúčastnili vedle Rakouska ministři vnitra a zahraničí balkánských zemí v EU, tedy Slovinska, Chorvatska a Bulharska, a zástupci Albánie, Bosny a Hercegoviny, Kosova, Makedonie, Černé Hory a Srbska. Řecko ale chybělo. 

Je důležité a nutné zastavit příliv migrantů přes Balkán. Potřebujeme opatření, která zavedeme společně s balkánskými státy.
Johanna Miklová-Leitnerová
rakouská ministryně vnitra

Absenci řeckých zástupců odůvodňoval rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz tím, že Atény prý již daly jasně najevo, že nemají zájem na snižování přílivu migrantů. Naopak podle něj chtějí jen pokračovat v jejich posílání dál do Evropy, konkrétně nyní do Makedonie.

Šéf řecké diplomacie Nikos Kotzias označil nepozvání na vídeňskou schůzku za „nepřátelský akt“. „Je to další iniciativa mimo instituce, která narušuje literu a ducha smluv Evropské unie a mezinárodního práva o uprchlících, řekl Kotzias.

Účastníci vídeňské schůzky se podle agentury DPA mimo jiné dohodli na vysílání policistů do zvláště postižených příhraničních oblastí a na sjednocení kritérií pro odmítání uprchlíků a pro jejich registraci.

Tisíce uprchlíků v řeckém vnitrozemí

Od víkendového zpřísnění kontroly hranice s Řeckem ze strany makedonských úřadů, které přestaly přijímat afghánské běžence, se v severořeckých oblastech začaly hromadit tisíce uprchlíků, které policie začala odvážet od hraniční čáry zpátky do vnitrozemí v autobusech. Uprchlíci přespávají ve vozech či ubytovacích prostorách uvolněných radnicemi měst a vesnic v očekávání, že se hranice zase otevře. Úřady shánějí další místa, jako jsou sportovní areály či bývalé vojenské základny. Jednu takovou pro tisíc osob znovu otevřely u Soluně. Ovšem při frekvenci příjezdu uprchlíků by se takové kapacity měly v zemi otvírat v podstatě jedna až dvě denně. 

Podle listu To Vima si ale Řekové budou muset začít zvykat, že se jejich země proměňuje ve skutečnosti v cílovou stanici, respektive v jeden obrovský “hotspot„. Podle řeckého ministra pro migraci Janise Muzalase uvíznou v zemi kvůli zpřísněným hraničním kontrolám na Balkáně desetitisíce uprchlíků. Soukromé televizi Antenna Muzalas řekl, že už nyní jich je v pohraničí s Makedonií 12 000.

Muzalas tvrdil, že i desetitisíce lidí půjde zvládnout. Tento názor ale nesdílejí starostové měst a obcí, na něž se vláda v Aténách obrací o pomoc. Jsou vyzýváni k tomu, aby poskytli, co mohou, ovšem zcela bez náležité finanční podpory. Intenzivnější přítomnost cizinců navíc vyvolává u místních obyvatel stále větší nevoli. Davy běženců se začaly hromadit na náměstích v metropoli Aténách. V aténském přístavu Pireus se jen v posledních třech dnech vylodilo 9000 uprchlíků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev po další vlně ruských útoků hlásí oběti

Kyjevem v noci na středu opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další masivní raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí a úřady mimo jiné o zasažených skladech, napsal web deníku The Kyiv Independent. Ruské útoky si podle kyjevských úřadů vyžádaly nejméně dva mrtvé, píše agentura Reuters. Nejnovější údery přišly v den, kdy slaví 74. narozeniny ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruští vojáci zahájili v únoru 2022 plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
05:04Aktualizovánopřed 40 mminutami

„Nevím, co pomsta přinese.“ Izraelce 7. říjen traumatizoval

Židovský stát už tři roky systematicky likviduje strůjce a účastníky útoku ze 7. října 2023 – a to i navzdory oficiálnímu příměří v Pásmu Gazy. Masakry osudného dne způsobily Izraelcům generační trauma, uvedl zpravodaj ČT David Borek. Většina společnosti proto zabíjení pachatelů bez soudu schvaluje. Část pozůstalých i obětí ale odvetné tažení odmítá a táže se, co může pomsta přinést dobrého. Někteří Izraelci se rovněž obávají, že násilí zplodí jen další násilí.
před 43 mminutami

Kosovský parlament zvolil novou prezidentku, bude jí profesorka ekonomie Pulaová

Kosovský parlament ve středu po půlnoci zvolil novou prezidentku země, kterou se stane 73letá Justina Shirokaová Pulaová. Těsně se tím podařilo zabránit čtvrtým parlamentním volbám za méně než dva roky, napsaly agentury AFP a Reuters. Profesorka ekonomie Pulaová byla předsedkyní Kosovské akademie věd a umění a mezi lety 2008 až 2011 ministryní hospodářství.
před 3 hhodinami

Francouzské střední školy zruší část výuky, premiér hledá cestu z protestů

Ve Francii pokračoval další den blokád škol a demonstrací, do nichž se v úterý v mnoha městech zapojily také odbory. Demonstranti a odborové organizace požadovali, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou údajně ve zchátralém stavu. K akcím se nicméně připojili i nejrůznější výtržníci. Premiér oznámil, že střední školy zruší od středy do pátku část vyučování a tento čas věnují „demokratické debatě“ se studenty.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, jedna se potopila

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedl podle bulharských médií premiér Rumen Radev. Podle něj se jedno plavidlo potopilo a posádka je nezvěstná. Druhou loď zachvátil požár, námořníky se ale podařilo evakuovat. Tamní média píší o bezprecedentním koordinovaném útoku na obchodní plavidla v Černém moři. Situace je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stále více znepokojivá a útoky na civilní plavidla jsou nepřijatelné.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Poprvé politik z Alternativy pro Německo. Zemský sněm v Sasku-Anhaltsku zvolil předsedu

Poslanci zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku v úterý předsedou zvolili zástupce Alternativy pro Německo (AfD) Tobiase Rausche. Jde o prvního politika z této protiimigrační a pravicově populistické strany v čele některého z německých regionálních parlamentů. Agentura DPA píše, že Rausche podpořilo 48 poslanců, 29 hlasovalo proti němu a pět se zdrželo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Česko dostalo první platbu z unijního obranného nástroje SAFE, jde o stamiliony eur

Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (přes 7,5 miliardy korun), tedy patnáct procent z celkově přidělených dvou miliard eur, oznámila Evropská komise (EK). Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2 A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Španělská vláda schválila dekrety na ochranu nájemníků

Španělská vláda schválila dva dekrety, které mají pomoci při řešení bytové krize. Podobné návrhy přitom minulý týden odmítl parlament, což přimělo premiéra Pedra Sáncheze vypsat předčasné volby na 29. listopadu, napsaly agentury AP a Reuters. Nová opatření mimo jiné prodlužují ochranu zranitelných nájemníků před vystěhováním do roku 2030 a regulují některé formy nájemního bydlení, uvedl Reuters.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.