Řecká vláda chce do konce týdne odstěhovat všechny uprchlíky z provizorních táborů v Idomeni a Pireu do uprchlických center. Jde zhruba o 17 tisíc lidí, kterým pomáhá mimo jiné Člověk v tísni spolu s českými dobrovolníky. Z Řecka do Turecka mělo být ve středu deportováno dalších 200 běženců, termín se ale posunul na pátek. Většina uprchlíků totiž začala ve velkém žádat o azyl v Řecku.
Migranti v obou provizorních táborech budou vyzýváni v arabštině, aby nastoupili do autobusů a nechali se odvézt do oficiálních uprchlických zařízení, uvedla televize ERT. Podobné pokusy již řecké úřady učinily, podařilo se jim ale odvézt jen málo lidí. V Pireu je nyní na 5 tisíc běženců a v Idomeni kolem 12 tisíc.
Někteří aktivisté v táborech ale prý radí uprchlíkům, aby provizorní tábory neopouštěli, jen tak údajně mohou svět upozornit na svou situaci a budou moci odcestovat dál do Evropy.
„Doufám, že čas hraje pro řeckou stranu v tom, že ti lidé jsou tam už nějakou dobu. Řekům by měli pomáhat dobrovolníci, aby uprchlíky informovali, že opravdu nemá smysl zůstávat v nedůstojných podmínkách někde na hranici,“ podotkl Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci v Praze.
Zvlášť Syřané mají podle něj velkou šanci, že dostanou azyl a budou přesídleni do západní Evropy.
Balkánská trasa, po níž donedávna uprchlíci pokračovali z Řecka do střední a západní Evropy, je uzavřená. Její otevření si běženci v táboře Idomeni snaží vynutit mimo jiné tím, že již dva týdny blokují železniční trať mezi Řeckem a Makedonií. Dočasně také přerušují svými protesty provoz na důležité silnici E-75.
Řecko začalo v pondělí vracet migranty do Turecka, a to na základě nové dohody mezi Bruselem a Ankarou. Jde o osoby, které nepodaly žádost o azyl nebo pocházejí z bezpečných třetích států. „Zatím se běženců vrátilo 202, mám pocit, že Unie doufala, že to číslo bude větší, mluvilo se až o několika stovkách,“ konstatovala zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.
Většina vrácených migrantů pochází z Pákistánu a Afghánistánu, byli mezi nimi ale i dva Syřané. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) oznámil, že má pochybnosti o správnosti vrácení třinácti uprchlíků. „Obáváme se, že 13 osob, většinou Afghánců, chtělo požádat o azyl, ale registrace neproběhly včas,“ řekl zástupce UNHCR v Řecku Philippe Leclerc. Tito lidé jsou prý oběťmi zmatku na řeckém Chiosu.
Migranti zatím zůstanou v dočasných ubytovacích zařízeních. Posléze by měli být deportováni do zemí původu, k tomu je ovšem třeba, aby Turecko mělo se všemi zeměmi uzavřeny readmisní dohody. Země EU naopak začaly přijímat přímo z Turecka uprchlíky, kteří mají na azyl právo. Na území Turecka žije v současné době asi 2,6 milionu Syřanů.
Na řeckém ostrově Lesbos demonstrovalo v úterý několik desítek migrantů, kteří jsou tam drženi v táboře za ostnatým drátem. Běženci křičeli „Chceme svobodu!“, na jednom transparentu měli „Zabijte nás, jestli chcete“. Podle UNHCR je v přeplněném táboře v Morii asi o 600 lidí více, než je jeho kapacita.
Běžence přitom nová dohoda od cesty do Řecka neodradila. Za posledních 24 hodin připlulo na ostrovy v Egejském moři podle řeckého krizového štábu 225 nových uprchlíků. Předchozí den jich bylo na 340, v neděli přes 500. Podle odhadu krizového štábu je nyní v Řecku celkem asi 52 tisíc uprchlíků.
Do Řecka míří v poslední době průměrně 400 uprchlíků denně, což je pokles oproti minulému roku. „Turecké složky dělají, co mohou. Na pobřeží se velmi aktivně snaží zadržovat migranty, kteří se chystají do Řecka,“ uvedl jeden z důvodů výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský.
