Řecko čelí rekordní uprchlické vlně, Berlín chystá masivní deportace

Už v sobotu začnou v Německu platit zpřísněné azylové zákony. Berlín chce od příštího týdne deportovat migranty, kteří nemají na pobyt v zemi nárok, tvrdí německá média. Koalice se také předběžně dohodla na zřízení tranzitních zón na hranicích, kde by úřady tento nárok ve zrychleném řízení posuzovaly. Příliv uprchlíků do Evropy totiž neutichá – jen do Řecka za pět dnů dorazilo rekordních 48 tisíc utečenců.

Spolkový ministr vnitra Thomas de Maizière (CDU) už v září navrhoval, aby na německých hranicích vznikly zvláštní zóny, kde by mohli být běženci až jeden týden zadržováni, než se jejich azylová žádost ve zrychleném řízení prověří. V případě zamítnutí by tak migranti byli deportováni rovnou z hranice.

Koaliční sociální demokraté se ovšem stavěli proti - kritizovali především fakt, že uprchlíci by se tak v zónách formálně ocitli ve vazbě, což je nepřijatelné.

Nyní se ale prý koalice dohodla. „Souhlasíme s tím, že je třeba již na hranici zahájit rychlé řízení s těmi, u nichž lze předpokládat, že jejich žádosti jsou neoprávněné či zjevně bezdůvodné,“ řekl Maizière. „Detaily tohoto našeho jednotného postoje jsou dále předmětem jednání,“ dodal.

Zařízení pro uprchlíky v Hamburku
Zdroj: Axel Heimken/ČTK/DPA

Lidé z Balkánu budou vráceni do vlasti

Německý parlament přijal před týdnem tvrdší azylové zákony. Opatření mimo jiné zařazují Albánii, Kosovo a Černou Horu na seznam bezpečných zemí, na kterém už jsou i všechny ostatní balkánské země. Pokud občané zemí z tohoto seznamu požádají v Německu o azyl, úřady je mohou automaticky odmítnout, takže je bude možné rychleji vrátit do vlastí.

Podle magazínu Der Spiegel se s rozsáhlými deportacemi počítá již příští týden. Kromě jiného proto, aby se uvolnila část přeplněných ubytoven. Před nadcházející zimou totiž úřady jen obtížně hledají místa pro statisíce nových příchozích.

Nahrávám video

Ubytování pro migranty? Kontejnery i opuštěné paneláky

Školy, tělocvičny, nafukovací haly a další improvizované ubytovny už německá města téměř vyčerpala. Po Německu proto rostou vesnice desetitisíců kontejnerů. Uprchlíci také zřejmě budou bydlet na opuštěných sídlištích z dob NDR. Vláda spolkové země Braniborsko už zastavila plán demolicí prázdných panelových domů.

Běženci
Zdroj: Petar Glebov/ČTK/PA

Podle prognózy německé vlády by letos mělo do Německa přijít 800 tisíc žadatelů o azyl. Podle neoficiálních informací ale už tolik lidí do země přišlo a celkem by letos mohlo dorazit až 1,5 milionu uprchlíků.

Běženci zaplavili Řecko, bojí se nadcházející zimy

Německo svou zpřísněnou politikou reaguje zejména na nekončící příchod nových běženců do zemí EU, jejich výrazná část totiž touží po životě právě pod Alpami. Jen do Řecka dorazilo za posledních pět dní 48 tisíc uprchlíků - rekordní bilanci zveřejnila Mezinárodní organizace pro migraci. Běženci mají strach z chladného počasí a chtějí se dostat na starý kontinent dřív, než přijde zima.

Přeplouvání Egejského moře bude v období častých bouřek a malé viditelnosti mnohem riskantnější než doposud. Celkem už přes Středozemní moře do Evropy dorazilo 680 tisíc lidí.

Uprchlíci
Zdroj: ČTK/AP/Marko Drobnjakovic

EU si má přerozdělit 160 tisíc lidí, zatím jich místo pobytu změnilo jen 86

Státy Unie přes odpor České republiky, Slovenska, Maďarska a Rumunska v září rozhodly o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků čekajících v Itálii a Řecku mezi ostatní země EU. Spolu s dobrovolným převzetím 40 tisíc osob, což se dohodlo na jaře, se tak plán nyní týká 160 tisíc Syřanů, Eritrejců a Iráčanů.

Země EU ale zatím nabídly místa pro přijetí pouhých 854 migrantů, uvedla mluvčí Evropské komise. Místo pobytu navíc skutečně změnilo pouze 86 uprchlíků, kteří už z Itálie dorazili do Švédska a Finska.

Nízký počet nabízených míst je ale podle mluvčí komise pochopitelný, protože prý nelze najednou najít kapacity pro desetitisíce lidí. „Jako v každém procesu je začátek vždy nejtěžší,“ dodala mluvčí. Přerozdělení migrantů je prý nicméně „součástí práva EU“ a musí se realizovat. Komise má podle mluvčí nástroje, jak plnění prosadit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení v Kolumbii má přes 250 obětí

Nejméně 250 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, informuje v úterý večer SELČ agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady. Počet zraněných stoupl podle dostupných údajů na více než tisíc. Nejvíce mrtvých nyní hlásí třetí nejlidnatější město země Cali. Otřesy podle kolumbijské asociace hlavních měst regionů Asocapitales zničily 61 budov a poškodily dalších 1575 domů. Jde o nejsilnější zemětřesení v zemi v tomto století. Ministerstvo zahraničí vyzvalo Čechy v Kolumbii, aby necestovali do oblastí zasažených otřesy.
04:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
před 2 hhodinami

Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových „voleb“

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních „voleb“. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z hlasování požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko po více než čtyřech letech propustilo vězněného Američana

Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský vůdce Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé. Organizace, která se o propuštění bývalého příslušníka námořní pěchoty zasazovala, minulý týden sdělila, že muž byl v ruském vězení podroben psychickému a fyzickému mučení a že „mu hrozí smrt“.
18:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Největší závod na výrobu LPG v Rusku je mimo provoz, píše Reuters

Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, který se stal v noci na pondělí terčem ukrajinského dronového útoku, byl při úderu poškozen. Agentuře Reuters to sdělily tři zdroje z odvětví, přičemž podle jednoho z nich byl tento závod zcela odstaven na dobu neurčitou kvůli vyhodnocování škod. Jedná se o největší podnik na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Rusku, který produkuje zhruba dvě pětiny celkové výroby země.
před 3 hhodinami

Ocelárny v Záporoží zastavily provoz po ruském útoku, na místě zůstali mrtví

Ukrajinské ocelárny Zaporižstal po ruském vzdušném útoku zastavily provoz. Informovala o tom v úterý ukrajinská média s odvoláním na společnost Metinvest, která je vlastníkem oceláren. Ruský úder v Záporoží podle ní zabil sedm pracovníků závodu a dalších 21 zranil. Oběti na životech hlásí i Dněpropetrovská oblast. Rusové v noci vyslali proti Ukrajině rakety Cirkon a Iskander-M/KN-23 a 120 dronů, z nichž se obráncům podařilo 98 bezpilotních strojů zneškodnit.
03:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Maďarský parlament zvolil prezidentem expředsedu nejvyššího soudu Baku

Maďarský parlament zvolil novým prezidentem někdejšího předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku. Nominovala ho vládnoucí Tisza. Parlament, v němž má Tisza více než dvoutřetinovou většinu, zvolil novou hlavu státu poté, co minulý měsíc ústavní dodatek ukončil funkční období Tamáse Sulyoka. Baka byl jediným kandidátem, získal 140 hlasů. Poslanci opozičního Fideszu a křesťanských demokratů (KNDP) oznámili, že budou volbu i inauguraci bojkotovat.
13:07Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Jaderná elektrárna ve Francii odstavila tři bloky. Kvůli medúzám

Největší francouzská jaderná elektrárna Gravelines musela kvůli přemnoženým medúzám v moři odstavit polovinu ze svých šesti bloků, oznámil v úterý provozovatel zařízení, společnost EDF. Produkci dalších bloků pak bylo nutné snížit na polovinu. Kvůli vysokým teplotám a suchu musela Francie odstavit či snížit výkon bloků i v dalších jaderných elektrárnách.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.