Řecko čelí rekordní uprchlické vlně, Berlín chystá masivní deportace

Už v sobotu začnou v Německu platit zpřísněné azylové zákony. Berlín chce od příštího týdne deportovat migranty, kteří nemají na pobyt v zemi nárok, tvrdí německá média. Koalice se také předběžně dohodla na zřízení tranzitních zón na hranicích, kde by úřady tento nárok ve zrychleném řízení posuzovaly. Příliv uprchlíků do Evropy totiž neutichá – jen do Řecka za pět dnů dorazilo rekordních 48 tisíc utečenců.

Spolkový ministr vnitra Thomas de Maizière (CDU) už v září navrhoval, aby na německých hranicích vznikly zvláštní zóny, kde by mohli být běženci až jeden týden zadržováni, než se jejich azylová žádost ve zrychleném řízení prověří. V případě zamítnutí by tak migranti byli deportováni rovnou z hranice.

Koaliční sociální demokraté se ovšem stavěli proti - kritizovali především fakt, že uprchlíci by se tak v zónách formálně ocitli ve vazbě, což je nepřijatelné.

Nyní se ale prý koalice dohodla. „Souhlasíme s tím, že je třeba již na hranici zahájit rychlé řízení s těmi, u nichž lze předpokládat, že jejich žádosti jsou neoprávněné či zjevně bezdůvodné,“ řekl Maizière. „Detaily tohoto našeho jednotného postoje jsou dále předmětem jednání,“ dodal.

Zařízení pro uprchlíky v Hamburku
Zdroj: Axel Heimken/ČTK/DPA

Lidé z Balkánu budou vráceni do vlasti

Německý parlament přijal před týdnem tvrdší azylové zákony. Opatření mimo jiné zařazují Albánii, Kosovo a Černou Horu na seznam bezpečných zemí, na kterém už jsou i všechny ostatní balkánské země. Pokud občané zemí z tohoto seznamu požádají v Německu o azyl, úřady je mohou automaticky odmítnout, takže je bude možné rychleji vrátit do vlastí.

Podle magazínu Der Spiegel se s rozsáhlými deportacemi počítá již příští týden. Kromě jiného proto, aby se uvolnila část přeplněných ubytoven. Před nadcházející zimou totiž úřady jen obtížně hledají místa pro statisíce nových příchozích.

3 minuty
Deportace migrantů by měla v Německu uvolnit část přeplněných ubytoven
Zdroj: ČT24

Ubytování pro migranty? Kontejnery i opuštěné paneláky

Školy, tělocvičny, nafukovací haly a další improvizované ubytovny už německá města téměř vyčerpala. Po Německu proto rostou vesnice desetitisíců kontejnerů. Uprchlíci také zřejmě budou bydlet na opuštěných sídlištích z dob NDR. Vláda spolkové země Braniborsko už zastavila plán demolicí prázdných panelových domů.

Běženci
Zdroj: Petar Glebov/ČTK/PA

Podle prognózy německé vlády by letos mělo do Německa přijít 800 tisíc žadatelů o azyl. Podle neoficiálních informací ale už tolik lidí do země přišlo a celkem by letos mohlo dorazit až 1,5 milionu uprchlíků.

Běženci zaplavili Řecko, bojí se nadcházející zimy

Německo svou zpřísněnou politikou reaguje zejména na nekončící příchod nových běženců do zemí EU, jejich výrazná část totiž touží po životě právě pod Alpami. Jen do Řecka dorazilo za posledních pět dní 48 tisíc uprchlíků - rekordní bilanci zveřejnila Mezinárodní organizace pro migraci. Běženci mají strach z chladného počasí a chtějí se dostat na starý kontinent dřív, než přijde zima.

Přeplouvání Egejského moře bude v období častých bouřek a malé viditelnosti mnohem riskantnější než doposud. Celkem už přes Středozemní moře do Evropy dorazilo 680 tisíc lidí.

Uprchlíci
Zdroj: ČTK/AP/Marko Drobnjakovic

EU si má přerozdělit 160 tisíc lidí, zatím jich místo pobytu změnilo jen 86

Státy Unie přes odpor České republiky, Slovenska, Maďarska a Rumunska v září rozhodly o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků čekajících v Itálii a Řecku mezi ostatní země EU. Spolu s dobrovolným převzetím 40 tisíc osob, což se dohodlo na jaře, se tak plán nyní týká 160 tisíc Syřanů, Eritrejců a Iráčanů.

Země EU ale zatím nabídly místa pro přijetí pouhých 854 migrantů, uvedla mluvčí Evropské komise. Místo pobytu navíc skutečně změnilo pouze 86 uprchlíků, kteří už z Itálie dorazili do Švédska a Finska.

Nízký počet nabízených míst je ale podle mluvčí komise pochopitelný, protože prý nelze najednou najít kapacity pro desetitisíce lidí. „Jako v každém procesu je začátek vždy nejtěžší,“ dodala mluvčí. Přerozdělení migrantů je prý nicméně „součástí práva EU“ a musí se realizovat. Komise má podle mluvčí nástroje, jak plnění prosadit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 32 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 35 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 2 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 3 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...