Brusel - Česká republika i další země Severoatlantické aliance by měly více investovat do své obrany současně s tím, jak se jejich ekonomiky vzpamatovávají z krize, soudí generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Řekl to na brífinku po jednání s českým prezidentem Milošem Zemanem v bruselské centrále aliance, na němž zároveň ocenil Českou republiku jako významného člena NATO. Jednali také o Sýrii, možnost zapojení českých expertů do likvidace syrského chemického arsenálu ale neprobírali.
Alianční země mají závazek vyčlenit na obranu částku odpovídající dvěma procentům hrubého domácího produktu, Česko vynakládá o necelé procento méně. Snižování rozpočtů na obranu nejen v ČR, ale v celém NATO může podle Rasmussena vyvolat znepokojení. Generální tajemník nicméně zdůraznil, že ekonomickým výzvám, kterým vlády čelí, velmi dobře rozumí.
„ČR v tom není sama, je to obecný problém. A pokud tento trend bude pokračovat, bude čím dál tím těžší zajistit efektivní ochranu našich území,“ řekl Rasmussen. Pro evropskou část aliance bude podle něj také čím dál těžší podílet se na zvládání krizových situací. „Vakuum, které za sebou nechají Evropané, vyplní nastupující mocnosti, které do obrany a bezpečnosti investují více a více. V důsledku to povede ke snižování role Evropy na mezinárodní scéně,“ řekl.
Rasmussen zároveň ocenil ČR jako významného člena NATO. Připomněl český příspěvek v mezinárodních operacích aliance i odvahu a odhodlání českých vojáků v Kosovu či Afghánistánu. „Ukazuje se, že na Česko se dá spolehnout i v ekonomicky tvrdých časech,“ prohlásil generální tajemník. I díky příspěvku českých vojáků je podle Rasmussena nyní Afghánistán, odkud se spojenci podle plánu stáhnou do konce roku 2014, zcela jinou zemí než před deseti lety. NATO nyní připravuje nebojovou misi, která by pomáhala s výcvikem afghánských sil odpovědných po odchodu sil ISAF za bezpečnost země a Rasmussen počítá s pokračující podporou České republiky.
Zeman na brífinku připomněl, že v NATO byl poprvé před 15 lety a že alianční úsilí dlouhodobě podporuje. S Rasmussenem hovořili také o situaci v Sýrii, kde podle Zemana není jisté, jaké je zapojení bojovníků teroristické sítě al-Káida.
Rasmussen k plánu na likvidaci syrského chemického arzenálu:
„Nemyslím si, že v tomto plánu bude hrát roli NATO, ale pokud budou jednotlivé státy chtít a budou mít tyto schopnosti, můžou v Sýrii pomoci. Na takové úvahy je ale podle mě příliš brzy. Měli bychom počkat na právní aspekty tohoto návrhu, o nichž se bude diskutovat v Radě bezpečnosti OSN v New Yorku.“
Debata se podle generálního tajemníka NATO točila také kolem schopností české armády v oblasti boje se zbraněmi hromadného ničení. Možnost, že by se čeští odborníci podíleli na likvidaci syrského chemického arsenálu, ale výslovně neprobírali. „Nevidím v tomto ohledu roli NATO, ale jednotliví spojenci mohou mít zájem v tom něčím přispět,“ poznamenal Rasmussen. Podle něj je však na podobnou debatu ještě příliš brzy, nyní totiž záleží na Radě bezpečnosti OSN.
Schůzka s Rasmussenem byla během Zemanovy dvoudenní cesty do Bruselu poslední. V evropských institucích jednal o české snaze zlepšit podmínky pro čerpání peněz z evropských fondů nyní i v příštím rozpočtovém období. Už po poledni se sešel s prezidentem Evropské unie Hermanem Van Rompuyem.
