Rasmussen chce pro NATO vlastní protiraketovou obranu

Brusel - Šéf Severoatlantické aliance (NATO) Anders Fogh Rasmussen dnes na úvod bruselského zasedání ministrů zahraničí a obrany vyzval alianci k vybudování vlastní protiraketové obrany. Jednání má hlavně připravit dokumenty před listopadovým summitem aliance. Podle Rasmussena má NATO jeden klíčový cíl: ochranu občanů členských zemí Evropské unie.

Na jednání ministři, mezi nimiž jsou i Alexandr Vondra za resort obrany a šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, hovoří kromě zeštíhlení aliance a jejích velitelských struktur hlavně o novém strategickém rámci. Ten by měl alianci vymezit jasnější místo ve světě a také ji lépe připravit na nové hrozby, jako jsou terorismus či kybernetické útoky. Nedá se ale očekávat, že dnešní schůzka přijme nějaké zásadní rozhodnutí. O protiraketové obraně i o strategickém konceptu pro příští desetiletí by měli rozhodnout až šéfové států a vlád na vrcholné schůzce NATO, která se uskuteční 19. a 20. listopadu v portugalském Lisabonu.

„Musíme také rozhodnout, zda chceme, aby NATO bylo schopné bránit celou Evropu proti hrozbě raketových útoků,“ řekl generální tajemník. „Hrozba je zřejmá. Kapacity existují. A náklady jsou zvládnutelné,“ dodal s tím, že podle něj by NATO mělo mít protiraketovou obranu. „Obrana našich národů je tím, proč NATO existuje,“ podotkl.

Podle Schwarzenberga je nutné, aby se NATO konečně odhodlalo v rámci protiraketové obrany něco udělat:

„Poněvadž vývojem techniky obrana jistého teritoria dneska není možná bez protiraketové obrany.“

Náklady na rozšíření už budovaného protiraketového systému NATO, který by pokrýval celou Evropu, se odhadují na 200 milionů eur. Ty by měly být rozloženy do řady let a mezi 28 zemí bloku. Páteří by měl být americký systém, jehož budování pozměnila administrativa nového prezidenta Baracka Obamy, avšak celá protiraketová obrana by byla pod záštitou aliance.

NATO čeká dieta

Počet velitelů v Severoatlantické alianci se kvůli úsporným opatřením sníží ze současných více než 13 000 na necelých 9 000 lidí. Rozhodnutí má definitivně potvrdit listopadový summit aliance v Bruselu. „Severoatlantická aliance prochází takovou redukční dietou. Je to potřebné,“ podotkl Alexandr Vondra.

Zároveň by se měl snížit počet agentur aliance, které zajišťují například komunikaci či nákupy nejrůznějších věcí, ze 14 na tři. Česka se ale toto snižování nijak zvlášť nedotkne. „My žádné velitelství (ani agenturu) nemáme, takže ani o nic nemůžeme přijít,“ řekl Vondra s  tím, že i tak českou armádu čeká také určitá „dieta“. Tu by měl připravit tým pod vedením někdejšího náměstka šéfa NATO Jiřího Šedivého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 20 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 45 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 2 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...