Rasmussen chce pro NATO vlastní protiraketovou obranu

Brusel - Šéf Severoatlantické aliance (NATO) Anders Fogh Rasmussen dnes na úvod bruselského zasedání ministrů zahraničí a obrany vyzval alianci k vybudování vlastní protiraketové obrany. Jednání má hlavně připravit dokumenty před listopadovým summitem aliance. Podle Rasmussena má NATO jeden klíčový cíl: ochranu občanů členských zemí Evropské unie.

Na jednání ministři, mezi nimiž jsou i Alexandr Vondra za resort obrany a šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, hovoří kromě zeštíhlení aliance a jejích velitelských struktur hlavně o novém strategickém rámci. Ten by měl alianci vymezit jasnější místo ve světě a také ji lépe připravit na nové hrozby, jako jsou terorismus či kybernetické útoky. Nedá se ale očekávat, že dnešní schůzka přijme nějaké zásadní rozhodnutí. O protiraketové obraně i o strategickém konceptu pro příští desetiletí by měli rozhodnout až šéfové států a vlád na vrcholné schůzce NATO, která se uskuteční 19. a 20. listopadu v portugalském Lisabonu.

„Musíme také rozhodnout, zda chceme, aby NATO bylo schopné bránit celou Evropu proti hrozbě raketových útoků,“ řekl generální tajemník. „Hrozba je zřejmá. Kapacity existují. A náklady jsou zvládnutelné,“ dodal s tím, že podle něj by NATO mělo mít protiraketovou obranu. „Obrana našich národů je tím, proč NATO existuje,“ podotkl.

Podle Schwarzenberga je nutné, aby se NATO konečně odhodlalo v rámci protiraketové obrany něco udělat:

„Poněvadž vývojem techniky obrana jistého teritoria dneska není možná bez protiraketové obrany.“

Náklady na rozšíření už budovaného protiraketového systému NATO, který by pokrýval celou Evropu, se odhadují na 200 milionů eur. Ty by měly být rozloženy do řady let a mezi 28 zemí bloku. Páteří by měl být americký systém, jehož budování pozměnila administrativa nového prezidenta Baracka Obamy, avšak celá protiraketová obrana by byla pod záštitou aliance.

NATO čeká dieta

Počet velitelů v Severoatlantické alianci se kvůli úsporným opatřením sníží ze současných více než 13 000 na necelých 9 000 lidí. Rozhodnutí má definitivně potvrdit listopadový summit aliance v Bruselu. „Severoatlantická aliance prochází takovou redukční dietou. Je to potřebné,“ podotkl Alexandr Vondra.

Zároveň by se měl snížit počet agentur aliance, které zajišťují například komunikaci či nákupy nejrůznějších věcí, ze 14 na tři. Česka se ale toto snižování nijak zvlášť nedotkne. „My žádné velitelství (ani agenturu) nemáme, takže ani o nic nemůžeme přijít,“ řekl Vondra s  tím, že i tak českou armádu čeká také určitá „dieta“. Tu by měl připravit tým pod vedením někdejšího náměstka šéfa NATO Jiřího Šedivého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dron zasáhl čtvrť v Dubaji, útokům čelilo i letiště v Kuvajtu

Bezpilotní letoun v noci na čtvrtek zasáhl dubajskou luxusní čtvrť. Výskyt dronů zaznamenala i Saúdská Arábie, která dvacítku z nich sestřelila, několik jich zachytil i Kuvajt. V Ománu hasili nádrže na skladování paliva a neidentifikovaná střela zasáhla kontejnerovou loď severně od Spojených arabských emirátů. Dva zasažené tankery ve svých vodách hlásil ve středu večer také Irák. Útokům dronů čelilo v uplynulých hodinách mezinárodní letiště v Kuvajtu.
00:02Aktualizovánopřed 3 mminutami

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 9 mminutami

Rusové zabíjeli v Černihivu, útočili i na Záporoží. Ukrajina zasáhla ropný sklad

Při ruském útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zemřela v noci na čtvrtek patnáctiletá dívka, její rodiče utrpěli zranění, informovaly ukrajinské úřady, které citovala agentura AFP. Rusko udeřilo také na město Záporoží a jeho okolí, kde naváděné letecké pumy zranily nejméně třináct lidí, včetně dvou dětí, píše Kyiv Independent.
před 20 mminutami

Izrael znovu udeřil na Bejrút. Hizballáh mířil na centrálu Mossadu

Bejrút a jeho okolí v noci na čtvrtek čelil intenzivnímu bombardování ze strany Izraele, které zabilo nejméně jedenáct lidí. Zraněných je přes třicet. Napsal to ráno libanonský deník L’Orient-Le Jour, podle kterého o mrtvých informovalo ministerstvo zdravotnictví. Šíitské teroristické hnutí Hizballáh v odvetě vypálilo salvu raket na izraelskou vojenskou základnu.
04:15Aktualizovánopřed 28 mminutami

Za útok na koncertní sál uložil ruský soud doživotí patnácti lidem

Ruský vojenský soud ve čtvrtek uložil doživotní tresty čtyřem autorům teroristického útoku na koncertní sál Crocus City Hall v Krasnogorsku v roce 2024. Informovala o tom státní agentura TASS. Doživotní tresty dostalo i jedenáct dalších lidí. Odsouzení jsou lidé původem z Tádžikistánu a dalších středoasijských zemí. Útok na předměstí Moskvy si vyžádal 149 životů.
10:11Aktualizovánopřed 44 mminutami

Budapešť nevrátí Kyjevu zabavené peníze. Přiznává, že případ souvisí s Družbou

Budapešť nevrátí Ukrajině peníze a zlato, které jí zabavila při bankovním převozu. Zdůvodňuje to vyšetřováním. Maďarská vláda přitom přiznala, že zadržení konvoje s cennostmi souvisí se sporem o dodávky ruské ropy skrze ropovod Družba. Ukrajinští představitelé včetně národní banky trvají na tom, že šlo o rutinní přesun, který měl všechna povolení. Maďarská média navíc zjistila, že podobné převozy prováděla i firma přítele maďarského premiéra Viktora Orbána.
před 1 hhodinou

Čína schválila zákon o etnické jednotě. Dle kritiků oslabí menšiny

Čína schválila nový zákon o etnické jednotě, který má posílit národní identitu u 55 menšinových etnických skupin. Podle kritiků ale zákon ještě více oslabí identitu lidí, kteří nepatří k většinovému etniku Chanů, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Ukrajinské zkušenosti s obranou proti dronům nacházejí uplatnění na Blízkém východě

Katar, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie požádaly Kyjev o pomoc s obranou proti íránským dronům a podle mluvčího ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského už tam ukrajinští odborníci působí. Deníku New York Times zároveň Zelenskyj řekl, že se ukrajinští experti podílejí na ochraně americké základny v Jordánsku před stejnou hrozbou.
před 1 hhodinou
Načítání...