Rakousko čeká volební repríza. Kandidáti sbírají síly… a peníze

Vídeň se vzpamatovává z historického rozhodnutí ústavního soudu, který v pátek kvůli nesrovnalostem při sčítání hlasů zrušil výsledky druhého kola prezidentské volby. Protikandidáti Alexander Van der Bellen a Norbert Hofer nyní musejí sesbírat síly k novému boji o voličskou přízeň… a také najít cesty, jak nákladnou kampaň podruhé zaplatit.

V knize prezidentských voleb se otevřela nová kapitola. Skutečnost, že neuspěli kandidáti sociálních demokratů ani lidovců, je novinkou druhé republiky. Před dvanácti měsíci by nikdo nepovažoval za realistické, že se spolu utká kandidát z tábora Zelených a Svobodných.
Heinz Fischer
rakouský prezident v rozhovoru pro Die Presse

O obsazení prezidentského úřadu Rakušané rozhodovali na konci května. Tehdy proti sobě stanul vítěz prvního kola a člen nacionálně populistických Svobodných (FPÖ) Norbert Hofer a bývalý šéf rakouských zelených Alexander Van der Bellen.

Volby skončily těsnou porážkou Hofera o šest desetin procenta, jeho domovská strana se ale s výsledky nesmířila a hlasování napadla u ústavního soudu s tím, že některé hlasy sčítací komise počítaly ještě před časem určeným pro otevření obálek, které navíc měli otevírat neoprávnění lidé. Soudci sice konstatovali, že indicie o manipulaci s hlasy neexistují, přesto ale nařídili volby opakovat – a to nikoliv jen v dotčených okrscích, ale v celém Rakousku.

„Poznatky o volební administrativě jsou zničující,“ reaguje nyní dosluhující prezident Heinz Fischer v rozhovoru pro Die Presse. „Posudek pro rakouskou demokracii je to ale podle mého názoru pozitivní, protože chyby byrokracie suverénním způsobem napravil ústavní soud. O demokracii není třeba mít pochyby.“

Brexit – Öxit?

Opakovanou zkouškou demokracie projde rakouské voličstvo na podzim, ministr vnitra chce konkrétní datum konání opakovaného druhého kola oznámit v úterý. Podle většiny komentátorů už v prezidentské volbě ovšem nepůjde o přetahování voličů, jako o volební účast, a v ní zvítězí ten, kdo dokáže zmobilizovat svůj tábor. „Bude to horká a emocionálně vypjatá kampaň,“ doplnil pro noviny Kleine Zeitung politický poradce Thomas Hofer.

Opětovná výzva je hlasování zejména pro vítěze zrušených voleb Van der Bellena, protože už v květnu pro něj řada Rakušanů hlasovala jen jako pro menší zlo, které dokáže zabrzdit úspěch zástupce Svobodných.

Ten je podle politických analytiků a komentátorů naopak ve výhodě. „Jeho sympatizanti mají často nepřátelské postoje k establishmentu, tvrdí, že je vláda přehlíží, nedbá na jejich zájmy, nevěří médiím, která podle nich lžou.  A když se musí opakovat volby, je to pochopitelně voda na jejich mlýn,“ uvádí komentátor listu Der Standard Gerald John.

Expert na veřejné mínění Peter Hajek pro Kleine Zeitung dodává, že očekávatelným tématem politického klání bude odchod Británie z evropské osmadvacítky a jeho konotace v rakouském prostředí. Pokud by se během následujících týdnů projevily evidentní nevýhody britského rozhodnutí, mohlo by to posílit Van der Bellena.

V Hoferově týmu je ale zároveň stále ve hře varianta hlasitě otevřít téma Öxitu – odchodu Rakouska. Kandidát o něm ostatně mluvil už v sobotu pro italský list Corriere della Sera. Referendum o setrvání by podle něj mělo být v případě, kdy by chtěla EU do svých řad přijmout Turecko.

3 minuty
Reportáž: Povolební šok je v Rakousku i šokem předvolebním
Zdroj: ČT24

Kde brát eura

Roli sehrávají i finance. Zde jsou Hoferovi coby stranickému kandidátovi oporou prostředky domovské partaje. „Do nového volebního souboje se může opřít jistě snadněji,“ cituje Standard politologa Huberta Sickingera.

Podle informací z kruhů Svobodných, na které se Standard ve své analýze odkazuje, strana počítá s tím, že na předvolební kampaň vydá jeden a půl až dva miliony eur. Dosavadní náklady na obě předchozí volební kola Svobodní vyčíslili na více než 3,3 milionu eur. Nově by měla strana k většímu finančnímu zapojení vyzvat i zemské organizace.

Finanční plány nezávislého kandidáta Van der Bellena, který dosud vydal 1,8 milionu, známy nejsou a Zelení, coby kandidátova stranická záštita, chtějí s politikovým týmem o financování volebního souboje teprve jednat. Podle stranického tajemníka Stefana Wallnera ale neočekávají, že by měly nadcházející měsíce jejich kasu nějak výrazně zatížit.

„FPÖ má sice větší finanční prostředky, ale Hofera nepodporuje nikdo jiný než FPÖ,“ prohlásil s odkazem na „vzdor-hlasy“ ostatních voličů a politiků. Současně s tím ale od Zelených znějí i jiné podněty. Peter Pilz ze stranického vedení navrhuje dohodu mezi oběma štáby, podle které by utratily „tak málo peněz, jak jen to je možné.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 2 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 6 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...