Rakousko čeká volební repríza. Kandidáti sbírají síly… a peníze

Vídeň se vzpamatovává z historického rozhodnutí ústavního soudu, který v pátek kvůli nesrovnalostem při sčítání hlasů zrušil výsledky druhého kola prezidentské volby. Protikandidáti Alexander Van der Bellen a Norbert Hofer nyní musejí sesbírat síly k novému boji o voličskou přízeň… a také najít cesty, jak nákladnou kampaň podruhé zaplatit.

V knize prezidentských voleb se otevřela nová kapitola. Skutečnost, že neuspěli kandidáti sociálních demokratů ani lidovců, je novinkou druhé republiky. Před dvanácti měsíci by nikdo nepovažoval za realistické, že se spolu utká kandidát z tábora Zelených a Svobodných.
Heinz Fischer
rakouský prezident v rozhovoru pro Die Presse

O obsazení prezidentského úřadu Rakušané rozhodovali na konci května. Tehdy proti sobě stanul vítěz prvního kola a člen nacionálně populistických Svobodných (FPÖ) Norbert Hofer a bývalý šéf rakouských zelených Alexander Van der Bellen.

Volby skončily těsnou porážkou Hofera o šest desetin procenta, jeho domovská strana se ale s výsledky nesmířila a hlasování napadla u ústavního soudu s tím, že některé hlasy sčítací komise počítaly ještě před časem určeným pro otevření obálek, které navíc měli otevírat neoprávnění lidé. Soudci sice konstatovali, že indicie o manipulaci s hlasy neexistují, přesto ale nařídili volby opakovat – a to nikoliv jen v dotčených okrscích, ale v celém Rakousku.

„Poznatky o volební administrativě jsou zničující,“ reaguje nyní dosluhující prezident Heinz Fischer v rozhovoru pro Die Presse. „Posudek pro rakouskou demokracii je to ale podle mého názoru pozitivní, protože chyby byrokracie suverénním způsobem napravil ústavní soud. O demokracii není třeba mít pochyby.“

Brexit – Öxit?

Opakovanou zkouškou demokracie projde rakouské voličstvo na podzim, ministr vnitra chce konkrétní datum konání opakovaného druhého kola oznámit v úterý. Podle většiny komentátorů už v prezidentské volbě ovšem nepůjde o přetahování voličů, jako o volební účast, a v ní zvítězí ten, kdo dokáže zmobilizovat svůj tábor. „Bude to horká a emocionálně vypjatá kampaň,“ doplnil pro noviny Kleine Zeitung politický poradce Thomas Hofer.

Opětovná výzva je hlasování zejména pro vítěze zrušených voleb Van der Bellena, protože už v květnu pro něj řada Rakušanů hlasovala jen jako pro menší zlo, které dokáže zabrzdit úspěch zástupce Svobodných.

Ten je podle politických analytiků a komentátorů naopak ve výhodě. „Jeho sympatizanti mají často nepřátelské postoje k establishmentu, tvrdí, že je vláda přehlíží, nedbá na jejich zájmy, nevěří médiím, která podle nich lžou.  A když se musí opakovat volby, je to pochopitelně voda na jejich mlýn,“ uvádí komentátor listu Der Standard Gerald John.

Expert na veřejné mínění Peter Hajek pro Kleine Zeitung dodává, že očekávatelným tématem politického klání bude odchod Británie z evropské osmadvacítky a jeho konotace v rakouském prostředí. Pokud by se během následujících týdnů projevily evidentní nevýhody britského rozhodnutí, mohlo by to posílit Van der Bellena.

V Hoferově týmu je ale zároveň stále ve hře varianta hlasitě otevřít téma Öxitu – odchodu Rakouska. Kandidát o něm ostatně mluvil už v sobotu pro italský list Corriere della Sera. Referendum o setrvání by podle něj mělo být v případě, kdy by chtěla EU do svých řad přijmout Turecko.

3 minuty
Reportáž: Povolební šok je v Rakousku i šokem předvolebním
Zdroj: ČT24

Kde brát eura

Roli sehrávají i finance. Zde jsou Hoferovi coby stranickému kandidátovi oporou prostředky domovské partaje. „Do nového volebního souboje se může opřít jistě snadněji,“ cituje Standard politologa Huberta Sickingera.

Podle informací z kruhů Svobodných, na které se Standard ve své analýze odkazuje, strana počítá s tím, že na předvolební kampaň vydá jeden a půl až dva miliony eur. Dosavadní náklady na obě předchozí volební kola Svobodní vyčíslili na více než 3,3 milionu eur. Nově by měla strana k většímu finančnímu zapojení vyzvat i zemské organizace.

Finanční plány nezávislého kandidáta Van der Bellena, který dosud vydal 1,8 milionu, známy nejsou a Zelení, coby kandidátova stranická záštita, chtějí s politikovým týmem o financování volebního souboje teprve jednat. Podle stranického tajemníka Stefana Wallnera ale neočekávají, že by měly nadcházející měsíce jejich kasu nějak výrazně zatížit.

„FPÖ má sice větší finanční prostředky, ale Hofera nepodporuje nikdo jiný než FPÖ,“ prohlásil s odkazem na „vzdor-hlasy“ ostatních voličů a politiků. Současně s tím ale od Zelených znějí i jiné podněty. Peter Pilz ze stranického vedení navrhuje dohodu mezi oběma štáby, podle které by utratily „tak málo peněz, jak jen to je možné.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německo také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 8 mminutami

Šlo to velmi dobře, řekla Machadová po schůzce s Trumpem. Detaily neprozradila

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Zároveň ale odmítla prozradit, zda, jak dříve naznačila, předala svou mírovou cenu Trumpovi, který o ni dlouhodobě usiluje.
21:01Aktualizovánopřed 29 mminutami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 5 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...