Houston - Americký raketoplán Atlantis dnes v podvečer úspěšně zakotvil u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Přistávací manévr přenášel v přímém přenosu na svých internetových stránkách americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Po dvou dnech letu dopravil Atlantis na orbitální komplex sedmičlennou mezinárodní posádku a novou vědeckou laboratoř Columbus Evropské vesmírné agentury (ESA), kterou astronauti během svého týdenního pobytu na oběžné dráze na ISS instalují.
Před zakotvením provedli piloti s raketoplánem tradiční otočku o 360 stupňů, při níž stálá posádka ISS vyfotografovala plášť stroje, zda nebyl po startu poškozen. Již v pátek skenovalo osazenstvo lodi její štít pomocí kamer a senzorů na robotickém rameni, neboť po čtvrtečním startu se z vnější nádrže odlomily nejméně tři kusy izolační pěny, které by mohly raketoplán poškodit. Předběžné údaje však podle NASA nenaznačují, že tepelnou ochranu stroje narušily.
Snímky „neukazují absolutně nic, co by nás mělo zajímat. Byl to velmi čistý start i výstup,“ komentoval dosavadní zjištění zástupce vedoucího programu raketoplánů NASA John Shannon.
Kontrola pláště je standardní součástí cesty raketoplánů na ISS od katastrofy Columbie, která se před pěti lety rozpadla při návratu do atmosféry. Na vině tehdy byla také odpadající izolace po startu, která poškodila žáruvzdorný štít stroje.
Astronauti mají v plánu tři výstupy do volného prostoru. Ten první je na programu v neděli, kdy ke stanici připojí novou laboratoř. Vedle ní raketoplán na ISS také dopravil čerstvého člena stálé posádky, Francouze Léopolda Eyhartse, který na komplexu vystřídá Američana Daniela Taniho, a zásilku mexické omáčky salsa jako dar pro velitelku ISS Peggy Whitsonovou. První žena v čele orbitálního komplexu právě dnes totiž slaví 48. narozeniny.
Vedle Eyhartse tvoří osazenstvo raketoplánu pět Američanů a německý astronaut Hans Schlegel, který se bude podílet na instalaci vědeckého modulu ESA. Výroba téměř sedm metrů dlouhého a 4,5 metru širokého tubusu, v němž budou moci najednou pracovat tři vědci, stála 1,4 miliardy eur (36 miliard korun). Astronauti budou novou laboratoř používat v příštích deseti letech k vědeckým pokusům s biologickým materiálem ve stavu beztíže.
Pokud se nevyskytnou žádné komplikace, měl by raketoplán znovu dosednout na Zemi 18. února.
