Bývalý portugalský premiér Antonio Guterres míří do čela Organizace spojených národů. Ve čtvrtek ho jednomyslně navrhla Rada bezpečnosti. V příštích týdnech by měl být Spojenými národy oficiálně schválen. V roce 2017 tak ve funkci nahradí Jihokorejce Pan Ki-muna.
Právě současný generální tajemník označil Guterrese – někdejšího šéfa agentury OSN pro uprchlíky – za skvělou volbu. „Jeho zkušenosti jako premiéra Portugalska, rozhled v zahraniční politice a intelekt mu pomohou ve vedení OSN v klíčové době,“ řekl Pan Ki-mun během návštěvy v Římě. V čele světové organizace od ledna 2007.
Na Guterresově nominaci se shodlo všech 15 členů Rady bezpečnosti. Podle velvyslance za Rusko Vitalije Čurkina byl Portugalec „jasným favoritem“.
Světová organizace by se na svém novém šéfovi měla shodnout do konce října. Návrh pak bude předložen ke schválení Valnému shromáždění, jehož souhlas je podle diplomatů jen formalitou.
- Guterres se narodil 30. dubna 1949 v Lisabonu v úřednické rodině a v roce 1971 vystudoval elektrotechniku na Katolické univerzitě, kde i několik let učil. V roce 1974, kdy se Portugalsko v takzvané karafiátové revoluci zbavilo diktatury, vstoupil do Socialistické strany a stoupal ve stranické hierarchii. V roce 1976 se stal poslancem, mimo jiné působil v komisi pro evropskou integraci, která připravovala vstup země do Evropského společenství.
- Mezi roky 1988 a 1991 předsedal parlamentnímu klubu socialistů a v roce 1992 byl jako jediný kandidát zvolen do čela Socialistické strany.
- V čele portugalské vlády stál od října 1995 do prosince 2001, kdy odstoupil po porážce své Socialistické strany v obecních volbách. Po odchodu z vlády se až do června 2005 věnoval hlavně funkci předsedy Socialistické internacionály, do které byl zvolen v roce 1999. V červnu 2005 se stal Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky (UNHCR), tuto funkci zastával až do prosince 2015.
- Jako premiér mimo jiné vystupoval jako zastánce rozšíření NATO, podporoval také brzké zavedení společné evropské měny. V březnu 1999 byl na oficiální návštěvě České republiky.
- Dříve ostře kritizoval světové společenství za nedostatečný přístup k syrským uprchlíkům a malou podporu zemím, do kterých před válkou uteklo nejvíce Syřanů. V zahraničí měl vždy lepší pozici než na domácí scéně, kde často čelil kritice kvůli údajné nerozhodnosti.
- Od roku 2001 je podruhé ženatý, jeho první manželka zemřela v lednu 1998, deset měsíců poté, co podstoupila transplantaci jater. Má syna Pedra a dceru Marianu.
