Berlín - Evropští rabíni na mimořádném setkání v Berlíně vyzvali německé židy, aby dál prováděli obřízky. Konference tak reagovala na nedávný rozsudek kolínského soudu, jenž označil za ublížení na zdraví obřízku z náboženských důvodů na malém chlapci. U toho se po zákroku objevily zdravotní komplikace.
Předseda židovské konference Pinchas Goldschmidt po mimořádném setkání asi čtyřiceti rabínů uvedl, že byli ujištěni, že kolínský verdikt neznamenal celonárodní precedent a německá vláda zvažuje změnu příslušných právních předpisů s cílem tyto záležitosti vyjasnit.
Goldschmidt obřízku označil za základ židovské víry a vyjádřil naději, že příslušné změny budou provedeny co nejdříve. Zatím však židovskou komunitu vyzval, aby se nebála dál obřízku praktikovat. Rabíni nechtějí čekat ani na přezkoumání rozsudku německým nejvyšším soudem.
V Berlíně padala i ostřejší slova. „Pokud by měl rozsudek dál platit, nevidím pro židy v Německu budoucnost,“ prohlásil Goldschmidt. Kolínský verdikt je podle něj jedním z nejtvrdších útoků na židovský život v Evropě od holokaustu.
Od rozsudku proti obřízce se nedávno nepřímo distancovala i německá vláda. „Musí být jasno: náboženské tradice jsou v Německu chráněny,“ zdůraznil ministr zahraničí Guido Westerwelle.
Zákaz šchity (rituální porážky zvířat) národních socialistů byl pro mnoho židů znamením, že „musíme pryč z Německa“, řekl Goldschmidt. Zákaz obřízky by však byl podle něj vzhledem k významu tohoto zvyku ještě mnohem silnějším signálem. Kolínský rozsudek je podle něj součástí série útoků na náboženské menšiny v Evropě, jako jsou omezení výstavby minaretů ve Švýcarsku, zákaz nošení burek ve Francii nebo zákaz šchity v Nizozemsku.
Kolínský soud koncem června konstatoval, že „tělo dítěte bylo obřízkou trvale a nevratně pozměněno“, což je „proti zájmu dítěte, které má samo později rozhodnout o své náboženské příslušnosti“.
