Putin vzkázal demonstrantům: Nepolevím

Moskva - Desetitisíce lidí v Moskvě protestovaly proti vládě prezidenta Vladimira Putina. Lidé žádali nové parlamentní i prezidentské volby, odstoupení vládní garnitury, referendum o nové ústavě a očistu ruské policie a justice. Ruský prezident dal nicméně jasně najevo, že oslabení režimu nedopustí. Podle odhadů zpravodaje ČT v Rusku Pavla Vondry bylo v ulicích metropole víc než 50 tisíc lidí. Jeden z organizátorů akce Sergej Udalcov dokonce ohlásil účast 100 tisíc demonstrantů, ačkoli odhady policie byly i desetkrát nižší. Udalcov před davy prohlásil, že právě tyto akce už brzy Rusko osvobodí. Koordinační výbor svolává další demonstraci na 7. října.

Vladimir Putin dal jasně najevo, co si myslí o dnešních demonstracích v Moskvě. „Je pro nás nepřijatelné cokoli, co oslabuje zemi, co rozděluje společnost,“ prohlásil ruský prezident. Podle něj jsou „nepřípustná jakákoli rozhodnutí a kroky, jež by mohly vést k sociálním a ekonomickým otřesům“. Poznamenal nicméně, že debaty o budoucnosti země jsou v demokratickém státě možné. Je ale nutné naslouchat jeden druhému, dospívat ke vzájemnému pochopení a kompromisům.

Demonstranti žádali v ulicích Moskvy nové volby a nového prezidenta. „Naše země je ve slepé uličce a něco se musí okamžitě změnit. Tento pocit je den ode dne silnější,“ řekla jedna z protestujících. „Jeden člověk nemůže zůstávat tak dlouho u moci. Z demokracie pak nezbude nic než slupka,“ prohlásil další demonstrant.

Pochod vyústil na Sacharovově třídě, kde na mítinku promluvili představitelé opozice. „Snažíme se pokojně zbavit Rusko uzurpátora, který chce doživotně krást,“ prohlásil tady bývalý vicepremiér Boris Němcov. Přímo na mítinku policisté předali Udalcovovi a Němcovovi předvolání k výslechům.

Sergej Udalcov:

„Sto tisíc lidí v ulicích Moskvy zaručuje, že zakrátko osvobodíme Rusko od jha. Bojujeme za čestnou moc, za čestné volby.“

Dnešní protest se obešel bez větších potyček. Akce se kromě přívrženců liberální opozice účastnili i přívrženci krajní pravice, ale i anarchisté a vůbec poprvé se podobné protivládní akce zúčastnili také ruští komunisté. 

Opozice na závěr akce přijala „manifest svobodného Ruska“. Ten požaduje odstoupení vedení země a přijetí nového volebního zákona. Rovněž volá po nových parlamentních i prezidentských volbách. Žádá mimo to i novou ústavu, která by omezila moc hlavy státu. Protestní akce se odehrávají také v Petrohradu a v řadě dalších měst. Další akci pak svolal Udalcov na 7. října.

Akce oficiálně začala hodinu před polednem. Mnozí organizátoři ale chyběli, museli totiž na policii. Předvolání k výslechu vyslyšeli opoziční politik Ilja Jašin, bloger Alexej Navalnyj a televizní hvězdička Ksenija Sobčaková, dcera zesnulého petrohradského starosty, v jehož týmu začínal svou politickou kariéru i Putin. „Nálada je výborná. Jsem přesvědčen, že vše půjde dobře a většina z nás demonstraci stihne,“ doufal Navalnyj před výslechem. Na Twitteru pak napsal, že u vyšetřovatelů se sešlo tolik opozičníků, že jde o demonstraci uvnitř budovy.

Dmitrij Gudkov, poslanec Státní dumy, strana Spravedlivé Rusko:

„Je to snaha všechny zastrašit, urazit a ponížit. Proto jsme dnes tady. Nechceme se vracet do roku 1937.“

Naopak levicový politik Sergej Udalcov poslal vyšetřovatelům jen manželku s prohlášením, že se jako jeden z organizátorů demonstrace nemůže výslechu zúčastnit. „Jsem oficiálním žadatelem o povolení této akce. Vyšetřovatelům jsem proto vzkázal, že se k výslechu nemůžu dostavit. Že za dnešní setkání zodpovídám a musím tady být a kontrolovat veřejný pořádek,“ řekl.

Policie tvrdí, že jen vyšetřuje předchozí nepokoje. „Že se to děje v den volna a že výslech probíhá v den státního svátku, vzbuzuje ale velké pochybnosti, proč si policie na tom dává záležet těsně před velkou opoziční akcí,“ poznamenal zpravodaj ČT Vondra.

V centru Moskvy panovala přísná bezpečnostní opatření, všichni demonstranti museli projít bezpečnostními rámy. Policie vyčlenila 12 tisíc lidí, kteří kromě demonstrace měli dohlížet i na další sváteční akce. Pochod hlídali i jednotky těžkooděnců OMON, kterým se podle výstroje a přileb lidově přezdívá kosmonauti.

V Rusku je dnes svátek, země slaví Den Ruska sérií veselic a koncertů, z nichž hlavní se večer uskuteční na Rudém náměstí. Demonstranti se svolávali přes sociální sítě a události posledních dnů je vybudily k ještě větší aktivitě – ať už to bylo schválení protidemonstračního zákona, nebo třeba včerejší domovní prohlídky u předáků opozice. Včera byl podle Vondry jedním z nejfrekventovanějších hesel na Twitteru slogan Vítej, roku 1937, který naráží na Stalinovy čistky.

K poslednímu protestnímu pochodu došlo v Rusku 6. května, den před inaugurací staronového prezidenta Vladimira Putina. Tehdejší „pochod milionů“ vyústil v nebývale prudké střety s policií, které ruská justice řeší dodnes. Právě násilnosti z 6. května mají být důvodem dnešního výslechu Alexeje Navalného, Sergeje Udalcova, Ilji Jašina a několika dalších opozičních politiků.

„Protidemonstrační“ zákon platí již dnes

Prezident Putin minulý pátek podepsal kontroverzní zákon, který v některých případech až stonásobně zvyšuje pokuty za přestupky při demonstracích. Proti novému zákonu protestovali členové prezidentské rady pro lidská práva, výhrady zazněly i od Evropské unie. Zákon byl připraven tak, aby mohl postihnout už účastníky dnešního protestu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 10 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...