Putin vzkázal demonstrantům: Nepolevím

Moskva - Desetitisíce lidí v Moskvě protestovaly proti vládě prezidenta Vladimira Putina. Lidé žádali nové parlamentní i prezidentské volby, odstoupení vládní garnitury, referendum o nové ústavě a očistu ruské policie a justice. Ruský prezident dal nicméně jasně najevo, že oslabení režimu nedopustí. Podle odhadů zpravodaje ČT v Rusku Pavla Vondry bylo v ulicích metropole víc než 50 tisíc lidí. Jeden z organizátorů akce Sergej Udalcov dokonce ohlásil účast 100 tisíc demonstrantů, ačkoli odhady policie byly i desetkrát nižší. Udalcov před davy prohlásil, že právě tyto akce už brzy Rusko osvobodí. Koordinační výbor svolává další demonstraci na 7. října.

Vladimir Putin dal jasně najevo, co si myslí o dnešních demonstracích v Moskvě. „Je pro nás nepřijatelné cokoli, co oslabuje zemi, co rozděluje společnost,“ prohlásil ruský prezident. Podle něj jsou „nepřípustná jakákoli rozhodnutí a kroky, jež by mohly vést k sociálním a ekonomickým otřesům“. Poznamenal nicméně, že debaty o budoucnosti země jsou v demokratickém státě možné. Je ale nutné naslouchat jeden druhému, dospívat ke vzájemnému pochopení a kompromisům.

Demonstranti žádali v ulicích Moskvy nové volby a nového prezidenta. „Naše země je ve slepé uličce a něco se musí okamžitě změnit. Tento pocit je den ode dne silnější,“ řekla jedna z protestujících. „Jeden člověk nemůže zůstávat tak dlouho u moci. Z demokracie pak nezbude nic než slupka,“ prohlásil další demonstrant.

Pochod vyústil na Sacharovově třídě, kde na mítinku promluvili představitelé opozice. „Snažíme se pokojně zbavit Rusko uzurpátora, který chce doživotně krást,“ prohlásil tady bývalý vicepremiér Boris Němcov. Přímo na mítinku policisté předali Udalcovovi a Němcovovi předvolání k výslechům.

Sergej Udalcov:

„Sto tisíc lidí v ulicích Moskvy zaručuje, že zakrátko osvobodíme Rusko od jha. Bojujeme za čestnou moc, za čestné volby.“

Dnešní protest se obešel bez větších potyček. Akce se kromě přívrženců liberální opozice účastnili i přívrženci krajní pravice, ale i anarchisté a vůbec poprvé se podobné protivládní akce zúčastnili také ruští komunisté. 

Opozice na závěr akce přijala „manifest svobodného Ruska“. Ten požaduje odstoupení vedení země a přijetí nového volebního zákona. Rovněž volá po nových parlamentních i prezidentských volbách. Žádá mimo to i novou ústavu, která by omezila moc hlavy státu. Protestní akce se odehrávají také v Petrohradu a v řadě dalších měst. Další akci pak svolal Udalcov na 7. října.

Akce oficiálně začala hodinu před polednem. Mnozí organizátoři ale chyběli, museli totiž na policii. Předvolání k výslechu vyslyšeli opoziční politik Ilja Jašin, bloger Alexej Navalnyj a televizní hvězdička Ksenija Sobčaková, dcera zesnulého petrohradského starosty, v jehož týmu začínal svou politickou kariéru i Putin. „Nálada je výborná. Jsem přesvědčen, že vše půjde dobře a většina z nás demonstraci stihne,“ doufal Navalnyj před výslechem. Na Twitteru pak napsal, že u vyšetřovatelů se sešlo tolik opozičníků, že jde o demonstraci uvnitř budovy.

Dmitrij Gudkov, poslanec Státní dumy, strana Spravedlivé Rusko:

„Je to snaha všechny zastrašit, urazit a ponížit. Proto jsme dnes tady. Nechceme se vracet do roku 1937.“

Naopak levicový politik Sergej Udalcov poslal vyšetřovatelům jen manželku s prohlášením, že se jako jeden z organizátorů demonstrace nemůže výslechu zúčastnit. „Jsem oficiálním žadatelem o povolení této akce. Vyšetřovatelům jsem proto vzkázal, že se k výslechu nemůžu dostavit. Že za dnešní setkání zodpovídám a musím tady být a kontrolovat veřejný pořádek,“ řekl.

Policie tvrdí, že jen vyšetřuje předchozí nepokoje. „Že se to děje v den volna a že výslech probíhá v den státního svátku, vzbuzuje ale velké pochybnosti, proč si policie na tom dává záležet těsně před velkou opoziční akcí,“ poznamenal zpravodaj ČT Vondra.

V centru Moskvy panovala přísná bezpečnostní opatření, všichni demonstranti museli projít bezpečnostními rámy. Policie vyčlenila 12 tisíc lidí, kteří kromě demonstrace měli dohlížet i na další sváteční akce. Pochod hlídali i jednotky těžkooděnců OMON, kterým se podle výstroje a přileb lidově přezdívá kosmonauti.

V Rusku je dnes svátek, země slaví Den Ruska sérií veselic a koncertů, z nichž hlavní se večer uskuteční na Rudém náměstí. Demonstranti se svolávali přes sociální sítě a události posledních dnů je vybudily k ještě větší aktivitě – ať už to bylo schválení protidemonstračního zákona, nebo třeba včerejší domovní prohlídky u předáků opozice. Včera byl podle Vondry jedním z nejfrekventovanějších hesel na Twitteru slogan Vítej, roku 1937, který naráží na Stalinovy čistky.

K poslednímu protestnímu pochodu došlo v Rusku 6. května, den před inaugurací staronového prezidenta Vladimira Putina. Tehdejší „pochod milionů“ vyústil v nebývale prudké střety s policií, které ruská justice řeší dodnes. Právě násilnosti z 6. května mají být důvodem dnešního výslechu Alexeje Navalného, Sergeje Udalcova, Ilji Jašina a několika dalších opozičních politiků.

„Protidemonstrační“ zákon platí již dnes

Prezident Putin minulý pátek podepsal kontroverzní zákon, který v některých případech až stonásobně zvyšuje pokuty za přestupky při demonstracích. Proti novému zákonu protestovali členové prezidentské rady pro lidská práva, výhrady zazněly i od Evropské unie. Zákon byl připraven tak, aby mohl postihnout už účastníky dnešního protestu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský soud zakázal Pussy Riot jako extremistickou organizaci

Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala tamní média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v zemi vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.
16:36Aktualizovánopřed 45 mminutami

Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu mají být podle USA obdobou článku pět NATO

V Berlíně jednaly ukrajinská a americká delegace o ukončení ruské války proti Ukrajině. USA dle nejmenovaného zdroje z americké administrativy poskytnou Ukrajině záruky srovnatelné s článkem pět NATO. V prohlášení vydaném u příležitosti večerního jednání zástupci EU a jednotlivých evropských zemí uvádějí, že by se Kyjev měl dočkat robustních záruk – má jít o vytvoření mnohonárodnostní jednotky působící na ukrajinském území, ale i garance vyslání ozbrojených sil v případě budoucího napadení země.
14:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ze smrti amerického režiséra Roba Reinera je obviněný jeho syn

Americký režisér Rob Reiner a jeho žena Michele zemřeli v neděli násilnou smrtí ve svém domě v Los Angeles. Informovala o tom v pondělí agentura AP s odvoláním na policejní zdroj, podle něhož policisté vyšetřují útok nožem. Úřady obvinily syna manželů, je ve vazbě. Osmasedmdesátiletý filmař režíroval snímky jako Když Harry potkal Sally, Pár správných chlapů nebo Misery nechce zemřít.
06:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Exprezident Jižní Koreje chtěl vyprovokovat KLDR k útoku, tvrdí prokurátor

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol se pokusil vyprovokovat Severní Koreu k ozbrojené agresi, aby si vytvořil záminku pro vyhlášení stanného práva v prosinci 2024 a odstranění politických soupeřů, uvedl podle agentury Reuters zvláštní prokurátor v Soulu Čo Un-sok.
před 4 hhodinami

Většina Ukrajinců odmítá volby za války i stažení z Donbasu, ukázal průzkum

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.
před 7 hhodinami

Pomoc Ukrajině oslabí, píší v zahraničí o nové vládě

V Česku nově povládne koalice populistických a krajně pravicových či protiunijních stran, píší světové tiskové agentury a některá evropská média po jmenování ministrů kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO). Zmiňují mimo jiné ohrožení pomoci Ukrajině nebo čínskou zkušenost nového ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD).
před 7 hhodinami

EU uvalila další sankce kvůli ruským hybridním útokům

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších čtrnáct osob a subjektů v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči Evropské unii. Jde i o tři české návrhy, uvedlo stálé zastoupení Česka při EU. Nové sankce se týkají mimo jiné ruské hackerské skupiny Cadet Blizzard, která útočila i v tuzemsku. EU zároveň rozšiřuje sankce na Bělorusko za hybridní hrozby, mimo jiné kvůli dění v Litvě.
10:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Mezi oběťmi útoku v Sydney je blízká přítelkyně Čaputové

Jedna z obětí nedělního útoku na účastníky oslav židovského svátku chanuka na pláži Bondi Beach v Sydney je Slovenka, uvedla bývalá prezidentka Zuzana Čaputová. Podle ní byla oběť její blízkou přítelkyní. Slovenský prezident Peter Pellegrini potvrdil, že jedna z obětí je Slovenka. Australští činitelé mezitím zveřejnili jména dvou útočníků. Agentura Reuters také informovala, že muž, který odzbrojil jednoho z útočníků, se po operaci střelných poranění paže a ruky zotavuje v nemocnici.
09:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...